Začátek schůze Poslanecké sněmovny
17. ledna 2013 v 10.03 hodin
Přítomno: 193 poslanců
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 50. schůzi Poslanecké sněmovny. Vítám vás na ní a oznamuji vám, že jsem tuto schůzi svolala podle § 84 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Pozvánka vám byla rozdána prostřednictvím poslaneckých klubů v pátek 11. ledna roku 2013.
Prosím vás nejprve, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Prosím také ty, kteří budete mít kartu náhradní, abyste mi to oznámili. Zatím sděluji, že pan poslanec Miroslav Váňa má náhradní kartu číslo 16.
Prvním úkolem, který je před námi, je určení ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom ověřovateli určili pana poslance Františka Laudáta a pana poslance Jiřího Petrů. Ptám se, zda má někdo jiný návrh na ověřovatele.
Paní poslankyně Putnová má náhradní kartu číslo 19.
Jiný návrh na ověřovatele není.
Budeme tedy hlasovat, a to v hlasování číslo 1. Toto hlasování zahajuji. Táži se, kdo souhlasí s tím, aby ověřovateli této schůze byl pan poslanec František Laudát a pan poslanec Jiří Petrů. Proti tomuto návrhu?
Hlasování číslo 1. Přítomno 145, pro 116, proti nikdo. Konstatuji tedy, že jsme ověřovateli 50. schůze Poslanecké sněmovny určili pana poslance Františka Laudáta a pana poslance Jiřího Petrů.
Pan kolega Krupka má náhradní kartu číslo 11.
Nyní k omluvám z dnešní schůze. Z poslanců se omlouvají Kristýna Kočí - zdravotní důvody, Vlasta Parkanová - zdravotní důvody, Roman Pekárek - osobní důvody, Jiří Šlégr - zahraniční cesta.
Z členů vlády se omlouvá pan ministr Kamil Jankovský z dopoledního jednání, a to pro pracovní důvody.
Ještě je zde omluva paní poslankyně Renáty Witoszové, která se omlouvá dnes po celý den, a důvodem je nemoc. To byly omluvy.
Paní poslankyně Horníková má náhradní kartu číslo 20.
V souladu s článkem 72 odst. 2 Ústavy České republiky budeme moci přistoupit k projednání jediného bodu pořadu 50. schůze. O tomto návrhu pořadu se nehlasuje. Tímto bodem schůze je
1.
Návrh na vyslovení nedůvěry vládě České republiky
Skupina 51 poslanců využila svého práva a podle § 84 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, podala návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Nyní tedy dostane slovo zástupce navrhovatelů předseda ČSSD pan poslanec Bohuslav Sobotka. (V sále je hlučno. Z lavic nalevo se ozývá ššššš.)
Paní kolegyně Hanáková má náhradní kartu číslo 22.
Slovo má pan poslanec Bohuslav Sobotka. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych odůvodnil návrh České strany sociálně demokratické na vyjádření nedůvěry vládě České republiky.
Důvodem, proč sociální demokracie přišla s požadavkem na to, aby dnes Poslanecká sněmovna hlasovala o vyjádření nedůvěry vládě Petra Nečase, je selhání vlády, ke kterému došlo v souvislosti s amnestií, která byla vyhlášena k 1. lednu letošního roku. Jsme přesvědčeni o tom, že vláda tady nedostála odpovědnosti, kterou má na základě Ústavy, za podobu a rozsah amnestie a že jediný, kdo může vyvodit závěr a odpovědnost vůči vládě, je právě tato Poslanecká sněmovna.
Prezident republiky Václav Klaus v okamžiku, kdy 1. ledna letošního roku oznámil amnestii a velmi stručně ji odůvodnil, se odvolal na dvacetileté výročí vzniku České republiky. Shodou okolností ke stejnému výročí dvaceti let vzniku republiky byla vyhlášena také amnestie na Slovensku. Myslím si, že pro popis naší domácí situace je namístě srovnání s amnestií, tak jak byla uskutečněná u našich sousedů.
Prezident Gašparovič vyhlásil amnestii, která se týkala trestných činů, u nichž byla sazba do 18 měsíců. Týkala se pouze těch trestných činů, u kterých už bylo rozhodnuto, to znamená, že nedošlo k zastavování žádného trestního řízení. Slovenská amnestie se totiž týkala zejména nedbalostních trestných činů a netýkala se žádných trestných činů, které patří do činů závažné kategorie. Slovenská amnestie se svým rozsahem dotkla cca šesti set odsouzených. Byla to amnestie, která se na Slovensku nesetkala s žádnou polemikou. Proti této amnestii u našich sousedů neprotestovali ani občané ani opozice ani soudci ani státní zástupci ani veřejnost. Byla příkladem uměřené amnestie. Jsou zkrátka v Evropě ještě země, kde ústavní činitelé zvládají svoji ústavní odpovědnost.
Bohužel česká amnestie v podobě, tak jak se na ní shodli prezident republiky Václav Klaus a předseda vlády Petr Nečas, parametry uměřené amnestie nenaplňuje. Tak jak byla amnestie schválena ze strany prezidenta i premiéra, vyvolala výrazný nesouhlas, dokonce velkou vlnu nesouhlasu v celé české společnosti. Proti amnestii protestovali občané, protestovali právní experti. S amnestií vyjádřili nesouhlas také zástupci policie, státní zástupci. Výrazně se nad ní podivili soudci. ***