(17.00 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Největší ránu rozpočtům pak dá výpadek evropských fondů.
Vláda se konečně odhodlala k přijetí opatření, alespoň podle některých médií, k oživení hospodářského růstu. Zatím se můžeme jenom dohadovat, co to bude. Nechci zpochybňovat, co je zatím ve zcela virtuální poloze. Možná že členové vlády to znají, já znění těchto opatření neznám. Zbývá si jen přát, aby to byla opatření účinná, a to nejen k urychlení růstu a snižování nezaměstnanosti, což jsou do značné míry spojité nádoby, ale také ke snižování deficitu státu.
Před rokem jsem upozorňoval, že dojde k hospodářskému poklesu. Vláda spolu se svými pomocníky médii věci bagatelizovala. Ještě za první čtvrtletí některá média, ti analytici a ekonomičtí beletristé, fantazírovali o tom, že Český statistický úřad ten pokles špatně spočítal. Pak už o tomto poklesu přestali psát vůbec.
Vláda ztratila ve vnitřních šarvátkách a permanentních vládních krizích a samozřejmě v důsledku uplatňovaných neoliberálních dogmat, která jaksi nefungují, jakoukoliv schopnost pozitivně ovlivňovat vývoj ekonomiky. Upřímně, i když vláda zformuluje dobře několik desítek prorůstových opatření, někde jsem se dočetl, že jich je 71, výsledky to začne přinášet nejdříve za rok a půl až za dva roky. Jinak řečeno, této vládě už to velké politické body nepřinese. Necháme se tedy překvapit, s čím vláda přijde. Bez rozumné vize, co chce vláda dělat v oblasti hospodářské politiky, nemá smysl pro takto nebezpečně pojatý rozpočet hlasovat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Drastichová a připraví se paní poslankyně Váhalová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Drastichová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, ve druhém čtení tohoto zákona jsem načetla svůj pozměňovací návrh k projednávanému státnímu rozpočtu na rok 2013, jehož cílem je pomoci destabilizovanému pedagogickému sboru, který se stal terčem březnového škrtu z pera Miroslava Kalouska a Petra Nečase, šlo o škrt v celkové výši 2,5 mld. korun, což v praxi pro mnohé učitele znamenalo platový pokles v některých případech i několik set korun a ve výsledku naprosto podlomilo školský systém osobního ohodnocení. To proto, že řada ředitelů řešila razantní škrt uprostřed roku přesunutím osobních odměn a dalších příplatků za nadstandardní činnost, aby zabránila naprostému platovému rozvratu. Tuto informaci mám potvrzenou desítkami konkrétních případů z mnohých českých a moravských škol.
Proto jsem předložila návrhem v podobě změny státního rozpočtu, která má jediný cíl, a to v průměru zvednout ohodnocení pedagoga o tisíc korun na plný úvazek hned od 1. 1. 2013. Podle propočtu ekonomických expertů to obnáší v součtu investici 2,6 mld. korun. Tyto potřebné finance navrhuji získat ze státního dluhu spravovaného Ministerstvem financí. Nechci rozhodně zvyšovat plat učitelům prostřednictvím navýšení zadlužení státu. Můj návrh nepovede k zadlužení země, naopak bude mít významný synergický efekt v motivování schopných pedagogů, stabilizaci pedagogického sboru a obecně nejisté situace v regionálním školství.
Chci všechny přítomné ujistit, že moc dobře vím, v jakých rozpočtových kapitolách si pan ministr Kalousek každoročně schovává zbytnou ekonomickou vatu. Pojďme využít jeho ekonomickou spíž zcela účelově a zejména systémově ve prospěch našeho vzdělávání už proto, že tato investice je naprosto nezbytná a nezpochybnitelná.
Jen pro dokreslení pro ty, kteří by měli tendenci vnímat hlasy učitelů a ředitelů z desítek českých škol jako subjektivní a podjaté, že i podle objektivních ukazatelů, např. jmenovitě podle statistik švýcarského institutu IND, jsou v České republice platy učitelů regionálního školství hluboko pod průměrem vyspělých zemí. Před námi jsou dokonce takové země, jako rozvíjející se Jižní Afrika či Chorvatsko.
Mé rozhodnutí podat pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu v podobě průměrného zvednutí ohodnocení pedagoga o tisíc korun na plný úvazek od 1. 1. 2013 utvrzují i předchozí zásady, které Věci veřejné zaváděly do tuzemského školského systému, ať v podobě stanovení nástupního učitelského minima na 20 tisíc korun, kdy každý učitel dostal přidáno v průměru 500 až 1 500 korun. Potom co jsme přidali nastupujícím učitelům, přišel čas přidat i všem ostatním pracovníkům ve vzdělávání. V rámci tvrdých koaličních jednání jsme za tímto účelem vybojovali 4 mld. Korun a tuto dohodu jsme vložili i do programových dokumentů vlády. Cílem bylo, aby si učitelé měsíčně polepšili o 100 až 1 500 korun s tím, že tuto vyšší částku by dostali délesloužící pedagogové. Tato Nečasovou vládou posvěcená strategie však byla zničena v letošním březnu, kdy rozhodnutím pánů Kalouska a Nečase došlo k již zmíněným škrtům v celkové výši 2,5 mld. korun, které těžce dolehly na celé české školství a zejména na platy učitelů. Nebudeme si zastírat, že tím i na jejich motivaci.
Dámy a pánové, pokud vám není lhostejný současný neradostný stav v tuzemském vzdělávání a tím v reálu i další perspektiva země, podpořte prosím pozměňovací návrh, který v průměru povede ke zvednutí ohodnocení pedagoga o tisíc korun na plný úvazek od 1. ledna 2013. Děkuji za vaši podporu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně Dana Váhalová je další, připraví se Antonín Seďa.
Poslankyně Dana Váhalová: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážený pane premiére, pane předsedající, vládo.
Státní rozpočet na rok 2013 je předkládán jako schodkový. Pro rok 2013 se očekává schodek veřejných rozpočtů ve výši 100 miliard korun, což představuje 2,9 % HDP. Deficit českého státního rozpočtu by se měl dostat pod 3 % maastrichtského kritéria. Nakolik se to podaří, bude záležet i na tom, jak se České republice podaří zajistit si tok navržených příjmů z Evropské unie ve výši 99,1 mld. korun v roce 2013. Tyto příjmy nejsou zanedbatelné a představují asi 9 % příjmů státního rozpočtu.
Pro připomenutí. Letošní rozpočet počítá s příjmy ve výši 101 miliardy korun. Stále častěji však zaznívá, že dosažení této výše je krajně nepravděpodobné. Celkové příjmy z rozpočtu Evropské unie činily v prvním pololetí roku 2012 zhruba 31 mld. korun. Příčina tohoto negativního vývoje je vlivem domácí situace, ale také stavem financí Evropské unie. Koncem roku 2012 se v Evropské unii na proplacení svých závazků nedostávalo zhruba 9 mld. eur na platbách. Jedná se především o úhradu závazků zajišťujících nepřetržité financování pro studenty v rámci programu ERASMUS nebo pro chudší regiony prostřednictvím Fondu soudržnosti. Pro evropské regiony včetně České republiky tato částka činila přes 8 mld. eur. V této souvislosti Evropská komise předložila i odpovídající pozměňovací návrh. Po velmi náročných jednáních mezi Evropským parlamentem a Radou bylo dosaženo kompromisu a výsledné navýšení rozpočtu na rok 2012 bude asi 6 mld. eur. Tato částka má být použita i na úhradu závazků Evropské unie vůči České republice. ***