(14.50 hodin)
(pokračuje Lajtoch)
Změny v příslušných částech návrhu zákona, ale i samotný návrh zákona se na základě takového postupu stávají nepřehlednými a je zřejmé, že obsah novel je téměř nepřezkoumatelný. Zvláště když několik novel téhož zákona je obsaženo zároveň v několika tiscích, jejichž legislativní proces není ukončen.
Je nepochybné, že výše uvedené postupy přinejmenším povedou k oslabení právní jistoty uživatelů zákona. Tím, že se zvedá opět sazba daně z přidané hodnoty jak ve snížené základní sazbě, znamená to, že pokud bude tento zákon přijat, zdraží se veškeré zboží, služby, a jsme v situaci, kdy se zhoršuje zároveň taktéž velké části obyvatel životní úroveň.
Na základě těchto skutečností Senát Parlamentu ČR návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodku veřejných rozpočtů zamítnout.
Vážené poslankyně, vážení pánové poslanci, já věřím, že podpoříte návrh senátní, tedy zamítnout.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane senátore, za vaše vystoupení. Dalším přihlášeným je pan poslanec Ladislav Šincl a připraví se pan poslanec Doktor. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, opět je tu balíček rozpočtových opatření, kterými chce vláda dosáhnout v následujících letech údajné konsolidace veřejných rozpočtů. Toto opatření se má tvářit, jako že rovnoměrně postihuje celou společnost. Ovšem pravda je někde jinde, jak už jsme si bohužel u této vlády zvykli. Z předloženého návrhu např. v části DPH je jasně vidět, že na Ministerstvu financí usoudili, že nejlepší bude zvýšit daně těm a tam, kde člověk nemůže jen tak lehce uniknout jako třeba pro pohonné hmoty do ciziny.
Vláda se tímto tzv. Kalouskovým zdražovacím balíčkem snaží zdražit zboží denní potřeby a nezbytné služby. Jde především o potraviny, léky, teplo, energie, vodné, stočné a vlastně všechno, co všechno znáte. Toto se jim jevilo býti jako nejjednodušší. Bohužel na sociální dopady těchto předložených opatření na společnost zcela zapomněli. A vůbec si vláda neuvědomuje, jak velký dopad tento návrh bude mít především na nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Touto skupinou nejsou jen lidé, které ještě nedávno pan exministr Drábek označoval jako tzv. flákače a nemakačenky, ty, co nepracují a pracovat nechtějí, ale jsou to především lidé, a to zdůrazňuji, kteří celý život pracovali. Lidé, kteří díky špatnému zdravotnímu stavu pracovat v plné míře nemohou, apod. Aspoň my, kteří o tom rozhodujeme, zdali to podpoříme, nebo ne, měli bychom si uvědomit, že se to dotkne především seniorů, osob se zdravotním postižením apod.
Já vím, že to v žádné učebnici chemie nikde nepsali, ale pan ministr financí by si měl uvědomit, že postupné zdražování základních potřeb pro nejchudší opravdu není cesta z krize. Tyto kroky povedou ještě k vyšší politické nestabilitě a k sociálním nepokojům. A když si to neuvědomí pan ministr, prosím, někdo, kdo má k němu blízko, vysvětlete mu to.
Vláda předložením tohoto návrhu, který máme na stole, ukazuje, že se zkrátka rozhodla jít nadále cestou snižování životní úrovně občanů naší země, za pomoci nejjednoduššího řešení rychle naplnit poloprázdnou kasu, a to bez jasné koncepce, bez ohledu na současný hospodářský stav země a i bez analýzy reálného dopadu na společnost. Tuto vládu vůbec, ale vůbec nezajímá, že většina odborné veřejnosti upozorňuje, že tento návrh víc či méně poškodí českou ekonomiku. Podrazí hospodářský růst. Sníží spotřebu domácností a negativně ovlivní zaměstnanost.
Podle důvodové zpráv chce ministr financí tímto návrhem zbrzdit zadlužování státu. Upřímně, po přečtení důvodové zprávy si myslím, že by to mohlo kandidovat na vtip roku. Důvodem je to, že toto z velké části za minimálně posledních šest let sám pomáhal pan ministr způsobit. Fakta jsou totiž taková, že díky vládám ODS a TOP 09 veřejný dluh České republiky nastoupal až na neuvěřitelných 1,7 bilionu korun. Opakuji - 1,7 bilionu korun, což je v současné chvíli 44,2 % namísto 28 % hrubého domácího produktu v roce 2006, kdy vládla sociální demokracie. Výsledky vlády rozpočtové odpovědnosti, jak si rád říká kabinet Petra Nečase, jsou takové, že navzdory proklamacím růst státního dluhu v polovině funkčního období nebo po polovině funkčního období zatím rekordně zrychluje.
Já vím, že vládní představitelé trpí rozsáhlou ztrátou paměti, zejména v oblasti týkající se volebních slibů. Ale možná vy ostatní si někteří vzpomínáte, jak ministr financí Miroslav Kalousek před volbami 2010 vyděsil tisíce, možná statisíce spoluobčanů tím, když do každé domácnosti poslal složenku na 120 tisíc korun, která přivedla řadu lidí do péče lékařů. Mimochodem, mám ji tady, ukážu vám ji. Byla to připomínka státního dluhu rozpočteného na každého občana a místopředseda TOP 09 k ní doplnil, že stejně vysokou částku bude podle něho nutné ušetřit a každý to logicky pozná i na svých příjmech. Tehdy řekl - cituji: Ty škrty prostě budou. Buď teď a méně bolestné, nebo později, až nás přinutí realita. Cudně už ovšem pomlčel, že 42 tisíc korun ze zmíněné částky si na každého občana půjčily vlády po roce 2007, kdy byl ministrem financí on sám či jeho nástupce v roční úřednické vládě Eduard Janota. A více než po dvou letech druhého Kalouskova období v ministerské roli se dluh zvýšil o dalších 45 tisíc 36 korun na každého občana České republiky, včetně batolat.
Na této tzv. aktualizované Kalouskově složence je uvedeno číslo 150 338 korun. (Ukazuje.) Je to tím, že byla připravena pro vás už asi před půl rokem. Dnes je tento dluh už zase vyšší. Na jednoho obyvatele je to číslo jiné, vyšší, 163 036 korun. Pokud by zadlužování pokračovalo stejným tempem i v příštích letech, posílal by ministr financí před volbami 2004 složenku na 190 až 220 tisíc korun.
Pro vaši představu jen upozorním, že za tu dobu zhruba pěti minut, co zde hovořím, stoupl veřejný dluh, pro zajímavost, zhruba o 1,5 milionu korun, a to díky této vládě, složené ze stran, které, pokud v té době vůbec existovaly, ve svých předvolebních programech slibovaly úplně, ale úplně něco jiného,než ve skutečnosti. ***