(10.40 hodin)
(pokračuje Tancoš)
Já bych chtěl hlavně mluvit konkrétně o mosteckém problému. Jsem mostecký rodák, bydlím v Mostě, a tato novela, která ještě v tuto chvíli nebyla přijata, už způsobila obrovské problémy. Problém je v tom, že k 31. 12. už je propuštěných 200 zaměstnanců těžební společnosti, v roce 2013 bude dalších 500 zaměstnanců propuštěno a samozřejmě v návaznosti na propouštění těchto zaměstnanců to nebude mít dobrý vliv na ekonomickou situaci tohoto regionu, samozřejmě se to projeví i v dalším propouštění v jiných profesích, které jsou navázány na tuto těžební společnost, a zákonitě začnou obrovské problémy. Nejenom ekonomické problémy, ale samozřejmě i sociální problémy. A tento sociální problém může být tak veliký, že když jsme nedávno, resp. vláda řešila problém se Šluknovskem, kde se jednalo nějakých 500-600 lidí, kteří byli nějakým způsobem nepřizpůsobiví, tak my se dneska můžeme bavit o tom, že tato situace může vzniknout v Mostě tím, že na sídlištích, která mají přibližně 5-10 tisíc obyvatel, může vzniknout obrovský problém s tím, že situace, která byla na Šluknovsku, může být jenom takovou jako pohádkou. Problém, který bude na Mostecku, může být obrovský. Sociální nepokoje vzniknou během jednoho dvou let, někdo je vyprovokuje a samozřejmě bychom měli vědět, jakým způsobem je budeme řešit, resp. vláda je bude řešit, a myslím si, že s tím skutečně budeme mít veliké problémy. Neslyšel jsem, že by nějakým způsobem Ministerstvo práce a sociálních věcí na tento problém, kdy už jednoznačně musí vědět, že se bude propouštět na Mostecku, řešilo nějakým programem na rekvalifikaci těchto pozic, které opouštějí zaměstnanci těžební společnosti. Bohužel myslím si, že ani vláda na to nereaguje nějakým dialogem, resp. snahou o tento region, aby dokázala dneska říci, co budeme dělat. Víme moc dobře, že na Mostecko určitě nebudeme jezdit se opalovat a nebudeme tam nějakým způsobem jezdit na dovolenou. Víme moc dobře, že tam nebudeme pěstovat zeleninu. Tam bohužel vždycky byl těžký průmysl, resp. se tam těžilo uhlí, a myslím si, že by se mělo samozřejmě těžit dál a průmysl jako takový bude vždycky závislý na hnědém uhlí.
Proto jsem chtěl nějakým způsobem reagovat na pana premiéra, bohužel tady není, protože ho Zastupitelstvo města Mostu, kde jsem zastupitelem a radním, vyzývá dopisem k dialogu, resp. k návštěvě tohoto regionu, abychom nějakým způsobem řešili problémy, které samozřejmě nastanou propouštěním zaměstnanců, a myslím si, že i sociální situací, která tam vznikne. Tato novela už bohužel, jak jsem říkal před chvílí, udělala obrovský problém, který dneska musíme řešit, a pokud ho nebudeme řešit dneska, tak za rok za dva roky možná bude pozdě.
Děkuji za pozornost. (Potlesk ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Foldyna chce reagovat na průběh rozpravy faktickou, tak mu dáme dvě minuty.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, pane předsedající. Páni ministři, kolegyně, kolegové, já bych chtěl podpořit to, co tady kolega Tancoš říkal. Jenom bych vás chtěl opravdu poprosit, ten zákon vedle věcných záležitostí, které se týkají energetiky a které jsou velmi opodstatněné, aby se změnily - já jsem rád, že pan prezident ho vrátil -, tak má ohromný sociální důsledek. Pánové a dámy, já jsem byl dvanáct let zastupitelem v Ústeckém kraji a já vám chci říci, že je tam 75 tisíc lidí bez práce. Já vám chci říct, že jestliže se přestane těžit v Ústeckém kraji, tak šest miliard korun ve mzdách, které byly vypláceny v Ústeckém kraji - to znamená, co to přinese? Dovedete si to představit? Díváte se na zprávy z TV Nova a z dalších televizí o bouřích, které tam proběhly teď. Dovedete si představit, když lidé ztrácejí naději, že my jim nevěnujeme tady pozornost, co se bude dít?
Dámy a pánové, ten region je region velice těžce zkoušený. Já si pamatuji jenom dvě věci pozitivní, a to bylo rozhodnutí vlády Miloše Zemana, kdy se investovalo do Ústeckého kraje 10 miliard na odstranění škod po těžbě hnědého uhlí, pak si pamatuji program Severozápad prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj a pak už jsou tady jenom televizní informace o tom, co se děje v Janově, co se děje ve Šluknovském výběžku. A já vás od tohoto místa znovu žádám jako člověk, který dvanáct let pracoval v zastupitelstvu a dobře zná ten kraj, abyste při svých rozhodnutích dbali i na to: Jsme Poslanecká sněmovna České republiky a měli bychom rozhodovat o tom, jak se žije lidem v České republice, a Ústecký kraj do ní patří. Nevyřazujte nás z ní! Děkuji. (Potlesk ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Jiří Šlégr je další přihlášený. Připraví se Milan Šťovíček.
Poslanec Jiří Šlégr: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, nemám bohužel mnoho příležitostí souhlasit s prezidentem České republiky Václavem Klausem, nicméně tentokrát tak rád učiním. Prezident vetoval vládní novelu zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, tedy tzv. horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, který Poslanecká sněmovna PČR přijala 25. října 2015. Tato novela se mj. snaží zrušit institut vyvlastnění.
Chtěl bych předkladatele této právní normy upozornit, že horní právo má na území našeho státu více než 700letou tradici a po celou dobu vždy podporovalo těžbu nerostných surovin. Zrušení institutu vyvlastnění by bylo mimořádně nešťastným zásahem do samotné podstaty horního zákona, který jako jediný stanoví, že tzv. vyhrazené nerostné bohatství je vlastnictvím státu bez ohledu na to, kdo je vlastníkem pozemku nad dotyčným ložiskem. Chci upozornit, že se to netýká pouze často skloňované těžby hnědého uhlí, ale rovněž dalších surovin, konkrétně zhruba 20 vyhrazených nerostů. Tedy v praxi nelze tuto problematiku zužovat pouze na Ústecký kraj.
Na druhé straně v ústeckém regionu dlouhodobě žiji, a tak mi nejsou lhostejné krajně negativní dopady, které v případě přijetí horního zákona v podobě předložené vládou náš kraj postihnou. Velmi nerad bych žil ve své domovině obklopen spekulanty. Je totiž velmi pravděpodobné, že by pozemky, pod nimiž se nacházejí ložiska nerostných surovin, které by v případě schválení novely nebylo možné vyvlastnit, byly vykupovány právě ze spekulativních důvodů s perspektivou vymáhání vysokých odškodnění ze strany České republiky. Stát by se však naopak měl snažit zamezit možnostem vydírání ze strany spekulantů. Přitom celá plejáda jiných norem v právním řádu České republiky vyvlastnění umožňuje. Jedná se například o zákony stavební, vodní či energetický.
Dosavadní horní zákon tedy využívá standardních nástrojů, které jsou běžné nejen v jiných oborech, ale jsou zcela bez problémů a ideologických předsudků zakomponovány i do legislativy vyspělých zemí EU, mezi které lze rozhodně řadit Německo či Rakousko. Vyvlastnění je rovněž možné i v sousedním Slovensku a celé řadě dalších zemí. Vláda novelu horního zákona přesto umanutě prosazuje, a to navzdory významnému odporu organizací, jako jsou Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, vedení Ústeckého kraje či celé řady odborových organizací. Ty zcela v souladu s našimi národními zájmy upozorňují na zajištění podmínek pro hospodářský rozvoj, zbavení se legálního nástroje státu pro přístup ke svému nerostnému bohatství. Vláda je navíc odpovědná za energetickou politiku státu. Touto změnou by nástroj uplatňování této energetické politiky jednoznačně ztratila. Koaliční vláda navíc ignoruje vzácnou chvíli, kdy se shodují zástupci nejsilnějších podnikatelských svazů se členy odborových organizací. Úplně neuvěřitelné je, že vláda Petra Nečase nebere ohled ani na doporučení odborných týmů, které sama utváří.
V neposlední řadě cítím potřebu upozornit, že v našem Ústeckém kraji je aktuálně 14procentní nezaměstnanost. V případě přijetí novely horního zákona se v této oblasti situace ještě zhorší, neboť o práci přijde nemálo horníků.
Ze všech těchto důvodů se ztotožňuji s vetem prezidenta Klause a věřím, že při jeho novém projednávání se současné, mezi občany již zcela zdiskreditované vládě nepodaří toto veto nějakou další vyhandlovanou většinou přehlasovat.
Děkuji za pozornost. (Potlesk v levé části sálu.) ***