(Jednání pokračovalo v 10.00 hodin.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážení kolegové, desátá hodina odbila, takže vás žádám, abychom se znovu tady shromáždili, nebo spíš usadili ve sněmovně, protože rozprava skončila a budeme hlasovat. Opakuji, rozpravu k tomuto bodu jsme ukončili.
Paní poslankyně Bohdalová má náhradní kartu číslo 9.
Článek 50 odst. 2 Ústavy stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, tak se zákon vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. Na tabuli potřebujeme nastavit potřebný počet hlasů 101. Je to tam.
Budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení. (V sále je velký hluk.) Ještě odhlášení. Takže vás odhlašuji a prosím, abyste se znovu přihlásili.
Budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon číslo 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona číslo 306/2009 Sb., podle sněmovního tisku 431/8."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout tento text, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 279, přihlášeno 183, pro hlasovalo 101, proti 78. Konstatuji, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen.
Tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu. (V sále je stále velký hluk.)
Dalším bodem našeho programu je bod číslo 4. Je jím
4.
Zákon, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 731/5/ - vrácený prezidentem republiky
Stanovisko prezidenta s odůvodněním jeho nesouhlasu vám bylo doručeno jako tisk 731/6. Já se nejdřív tážu navrhovatele, ministra průmyslu a obchodu, zda se chce vyjádřit ke stanovisku prezidenta. Chcete. Takže prosím, můžete se ujmout slova. (V sále je stále velký hluk.) Prosím.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládám vám materiál, který byl vrácen prezidentem republiky. Je to tzv. malá novela horního zákona, kde bylo navrženo odstranění vyvlastňovacích paragrafů v tomto zákoně číslo 44 z roku 1988. Prezident ve svém stanovisku definuje, že zrušení institutu vyvlastnění představuje mimořádný zásah do samotné podstaty horního zákona, který jako jediný stanoví, že nerostné bohatství je vlastnictvím státu bez ohledu na to, kdo je vlastníkem pozemku nad dotčeným ložiskem.
Musím říci, že toto je stanovisko, kde s panem prezidentem souhlasím. Tato malá novela horního zákona odstraňuje paragrafy, které jsou z roku 1988... (Ministr se odmlčel pro velký hluk v sále.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já bych požádal, vážení kolegové, je tady opravdu hodně bujaro.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Paragrafy, které jsou z roku 1988 a umožňují vyvlastňovat ve prospěch těžařské společnosti. V roce 1988 asi velmi těžko zákonodárci předpokládali, že by se zájem těžební společnosti mohl lišit od zájmu státu. My jsme se v této situaci významně posunuli. Za posledních 23 let došlo k privatizaci těžebního průmyslu, to znamená, že dnes zájem v těžařské společnosti ne vždy musí korelovat se zájmem státu. Navíc horní zákon obsahuje skutečně velké množství nerostů definovaných, kterých by se tyto paragrafy mohly týkat. Z tohoto pohledu je odstranění tohoto paragrafu logické.
My jsme slíbili, že než se bude hlasovat o tomto zákoně, představíme vám věcný návrh velké novely horního zákona. My jsme tak minulý týden učinili. Ten věcný záměr, který byl představen, je postaven na tom, že by v horním zákoně měly být definované tzv. strategické nerosty. Těch by mělo být někde do deseti. Jsou to skutečně ty, které rozhodují o energetické soběstačnosti, bezpečnosti a prosperitě státu. Mezi ně by patřilo černé a hnědé uhlí. Právě v takovýchto případech pouze takto vymezených nerostů by bylo možné využít institut vyvlastnění. Institut vyvlastnění by velká novela horního zákona samozřejmě zachovávala, protože já plně souhlasím s panem prezidentem, a myslím, že je to racionální názor většiny z nás, že stát musí prosadit svoje zájmy ve strategických investičních celcích, ve strategických přístupech k nerostným surovinám. Tady by to měl být také parametr vyvlastnění. Měl by probíhat podle standardního vyvlastňovacího zákona, který tato Poslanecká sněmovna již schválila podle návrhu Ministerstva pro místní rozvoj a podle návrhu vládního, ale vždycky by měl být realizován až po rozhodnutí vlády, že se jedná o strategickou těžbu. Vždycky by měl být ve prospěch státu a podle standardní a platné legislativy. To je samozřejmě věc, kdy vláda, pokud by se tak rozhodla, by definovala, že se jedná o strategický zájem. Muselo by se to týkat vysloveně těžby strategických nerostů a vyvlastnění bude probíhat ve prospěch státu, a ne ve prospěch těžební společnosti.
Toto jsou parametry, které navrhujeme ve velké novele horního zákona. Věcný záměr byl již poslán do meziresortního řízení. My jej budeme předkládat na vládu. Je pravdou, že tyto dva legislativní kroky, tedy malá novela a velká, spolu časově úplně neladí, ale ten pohled, který je představen ve velkém záměru věcné novely horního zákona, je pohledem, který si myslíme, že odpovídá moderní legislativě v horním právu. Bude v sobě obsahovat i změny úhrady poplatků za vytěžený nerost a skutečně měl by po 23 letech být naprosto novým funkčním zákonem, který by měl respektovat všechny nové modality, které se v našem těžebním průmyslu v porevolučním období vyskytly. ***