(14.50 hodin)
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Na začátek musím zde pravit určité mírné dojetí nad tím, že se konečně tento tisk dostal na schůzi Sněmovny, protože přišel do Sněmovny 11. dubna, potom byl na programu v květnu, v červnu, v červenci, v srpnu, v září, v říjnu, v listopadu, a konečně ho tady máme. Takže jsem rád, protože považuji tento zákon za přínosný.
Jeho cílem je zkvalitnit způsob prověřování znalostí a praktických zkušeností žadatelů o vydání povolení k vykonávání činnosti insolvenčního správce již na samotném počátku celého procesu, tak aby byla zajištěna potřebná odborná úroveň nových insolvenčních správců. Dnešní praxe a poznatky ukazují, že povolení pro výkon této činnosti, to znamená pro výkon insolvenčního správce, získávají občas v určitých případech osoby, které nemají předchozí náležitou odbornou praxi a u kterých nelze objektivně předpokládat dostatek zkušeností pro výkon této činnosti.
O cílech této novely mluvil pan ministr, já jenom krátce zrekapituluji. Cílem novely je zvýšit odborný předpoklad pro výkon činnosti insolvenčního správce, zajistit výkon činnosti insolvenčního správce pouze osobami, které svou funkci vykonají řádně a spolehlivě, zajistit výkon činnosti insolvenčního správce se zvláštním povolením pouze osobami, které splňují předpoklady pro výkon citlivé činnosti, zkvalitnit dohled nad insolvenčními správci, upravit procesní nedostatky detekovaných aplikačních praxí a provázat úpravu hostujících insolvenčních správců se zákonem o uznávání odborné kvalifikace.
Já jsem pro, aby tento zákon postoupil do ústavněprávního výboru, kde se můžeme bavit o některých nuancích. Mám například problém s tím, že by každých pět let musel insolvenční správce platit poplatek pět tisíc s tím, aby byl zapsán v seznamu. Myslím si, že to je zbytečné, protože například mediátor, který v podstatě vykonává činnost na podobném základě, to znamená je zapsán v rejstříku, který vede Ministerstvo spravedlnosti, nemusí platit každých pět let peníze. Ale je to věc, o které se můžeme bavit na ústavněprávním výboru.
Děkuji za pozornost a doporučuji tento tisk k postoupení do ústavněprávního výboru.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane poslanče. Otevírám k tomuto bodu obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Babák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Babák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi vyjádřit se k vládnímu návrhu o insolvenčních správcích krátce.
Zpřísnění podmínek a dohledu nad insolvenčními správci kvituji velmi pozitivně. Na druhé straně je potřeba upozornit, že samotné zpřísnění navrhovaného vládního zákona není bohužel dostatečné, neboť v návaznosti na insolvenční zákon není řešena podstata tohoto samotného problému, jak je patrné z následujícího příkladu, který uvedu.
Představte si příklad z praxe, kdy podnikatel uzavře se svým obchodním partnerem smlouvu, jejíž součástí je rozhodčí doložka. Ta však nesplňuje všechny zákonné náležitosti. Smlouva není obchodním partnerem dodržena. Podnikatel je poškozen a dostává se do finančních potíží. Obrátí se na rozhodčí soud. Ten však díky nesplněným náležitostem doložky rozhodne v jeho neprospěch. Podnikatel se tedy obrátí na obchodní soud, který rozhodne, že obchodní partner opravdu smlouvu porušil. Tento výrok následně potvrdí i Nejvyšší soud. Obchodní partner si je vědom svého porušení smlouvy a dopředu ví, že u obchodního soudu nebude úspěšný. Z tohoto důvodu podá na podnikatele návrh na insolvenci, kde insolvenční soud rozhodne, že podnikatel, v tomto případě fyzická osoba, je v úpadku, a ustanoví insolvenčního správce. Jeden z prvních kroků insolvenčního správce bude obeslání obchodního soudu se žádostí na přerušení výše zmíněného obchodního sporu, a to do doby, dokud nebude ukončeno insolvenční řízení, a uzná pohledávku věřitele.
A zde se dostáváme k meritu věci. V současné době se v tuto chvíli podnikatel, potažmo fyzická osoba, stává zcela bezmocným. Přece jestli něco dluží, či nikoliv, by měl rozhodnout samotný soud. Ale dlužník se proti rozhodnutí insolvenčního správce nemůže ani odvolat, natož dovolat. Ztratil totiž právní subjektivitu. Dozorový soudce může maximálně pokrčit rameny.
Bohužel jiné odvolání nebo dovolání připouští tento insolvenční zákon pouze ve velmi omezeném měřítku. Je to z toho důvodu, že insolvenční zákon má v sobě zaveden svůj vlastní řád, a v mnohém se proto neřídí soudním řádem. Byla zde povýšena tedy rychlost nad spravedlností. Dokonce i Ústavní soud se v jednom ze svých nálezů vyjádřil, že stávající verze, předložená bývalým ministrem Pospíšilem v roce 2008, je v přímém rozporu s ústavním pořádkem. Toto je v evropském měřítku zcela ojedinělé a není náhodou, že Bezpečnostní informační služba označila vazby prvoinstančních soudů a insolvenčních správců za bezpečnostní riziko státu.
Skoro u všech sporů, které se řídí podle správního řádu, jednacího řádu, občanského řádu nebo trestního řádu, je možnost odvolání. Pouze v tomto kardinálním případě, kdy je třeba zjistit, zda je, či není věřitel oprávněný, to možné není. Tento nedostatek je potřeba napravit.
Stávající podoba zákona povyšuje insolvenční správce na boha, a proto jsem rád, že tento vládní návrh zákona alespoň zpřísňuje, kdo se tímto bohem může stát. Avšak jako nejlepší řešení vidím naprosté zamezení tohoto ojedinělého postavení insolvenčních správců.
Byla to právě paradoxně expertní skupina S22, která tento nesmysl vymyslela. Pane ministře, v této skupině sedí lidé, kteří nerespektují Ústavní soud a jeho nálezy. Kozlové se stali zahradníky. Chci věřit, že nebudete pokračovat ve stejné politice jako váš předchůdce a začnete řešit následky a vyhýbat se podstatě problému.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášku neregistruji. Hlásí se někdo z místa do obecné rozpravy? Protože tomu tak není, končím obecnou rozpravu. Táži se pana ministra a pana zpravodaje, jestli si přejí závěrečná slova. Ne.
Vzhledem k tomu, že nebyl vznesen žádný návrh, můžeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Žádný jiný návrh neregistruji. Proto o návrhu na přikázání ústavněprávnímu výboru nechám hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 161. Přihlášeno 154, pro 124, proti nikdo. Konstatuji, že jsme tento návrh přikázali ústavněprávnímu výboru. Tím končím projednávání tohoto bodu.
Můžeme přistoupit k projednání bodu s pořadovým číslem
63.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské
službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 714/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede opět pan ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, předkládaný návrh zákona vychází především z praktických potřeb Vězeňské služby a orgánů činných v trestním řízení. Reaguje na shromážděné požadavky Vězeňské služby a orgánů činných v trestním řízení vzniklé při aplikování tohoto zákona v každodenní činnosti.
Návrh zákona se zaměřuje na zpřesnění některých vztahů ať již v rámci Vězeňské služby, nebo vůči vnějším subjektům, zejména Policii České republiky. Upřesňují se podmínky, za kterých může dojít k vyslání a působení příslušníka Vězeňské služby v zahraničí, ať již za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou v rámci mírové operace, nebo na základě rozhodnutí příslušného orgánu Evropské unie. ***