(17.00 hodin)
(pokračuje Seďa)
Namísto transpozice směrnice volí vláda cestu speciální právní úpravy přiznáním statutu dlouhodobě pobývajícího rezidenta, a to i za cenu roztříštěnosti úpravy pobytových oprávnění a prolínání migračních a azylových institutů. Proto se opětovně obávám, že novelou zákona nedojde k transparentnosti, ale opět může docházet ke zneužívání institutu azylu a mezinárodní ochrany ze strany Ministerstva vnitra.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, realizace novely zákona vyjde na 4,2 milionu korun ročně, a to zejména z důvodu navýšení počtu lůžek pro ubytování v integračních azylových střediscích o 160 míst. Obávám se, že tyto náklady nebudou konečné, a to z důvodu realizace státních integračních programů pro integraci azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany.
Vláda také odkládá transpozice některých ustanovení evropské směrnice k 1. lednu 2014.
Zároveň chci upozornit na dva aspekty, které se mi v navrhované novele nelíbí a které směrnici odporují. Ministerstvo vnitra volí široké chápání institutu přesídlování, který se má týkat nejen osob přesídlených ze země udělení prvního azylu, ale de facto přesídlení jakýchkoliv osob ministerstvem z jakékoliv země za účelem udělení azylu či obecně mezinárodní ochrany.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dalším a ne posledním problémem v řadě je skutečnost, že ačkoliv evropská směrnice požaduje, aby rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany mělo opravný prostředek a aby alespoň v posledním stupni rozhodnutí toto mohl přezkoumat soud, naše novela toto neumožňuje. Ministerstvo vnitra uplatňuje pouze obecnou úpravu právního řádu s vyloučením odkladného účinku rozkladu, což je opět problém.
Novela zákona o azylu má řadu pozitivních opatření reagujících na zkušenosti z azylové politiky i z hlediska příslušné transpozice, proto také já doporučuji postoupit novelu k projednání do výboru s tím, že by se některá navrhovaná opatření měla dát do souladu s evropskou směrnici.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Mám pocit, že v této chvíli už tady nemám žádnou přihlášku do obecné rozpravy, takže ji mohu ukončit. Ukončuji tedy obecnou rozpravu. Nevím, jestli zazní nějaké vystoupení? (Směrem ke zpravodaji a navrhovateli.) Už ne, takže budeme opět hlasovat jen o přikázání. V tom případě zagonguji.
Organizační výbor navrhl přikázat znovu výboru pro bezpečnost tento návrh. Ptám se, jestli někdo chce ještě přikázat jinému výboru než výboru pro bezpečnost. Kdo má nějaký jiný návrh? Pokud tedy není jiný návrh, budeme hlasovat pouze o návrhu přikázat výboru pro bezpečnost.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázat výboru pro bezpečnost, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 131. Přihlášeno je 151, pro hlasovalo 113, proti žádná. Tohle přikázání bylo provedeno. Můžeme ukončit projednávání bodu 33.
Dalším bodem je
82.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb.,
o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 854/ - prvé čtení
Jsme znovu v prvém čtení a znovu bych požádal ministra Kubiceho, aby tento materiál uvedl. Prosím. (V sále přetrvává hladina rušivého hluku.)
Ministr vnitra ČR Jan Kubice Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh, kterým se mění zákon o cestovních dokladech. Jde o malou novelu tohoto zákona, jejímž účelem je jednoznačně upravit možnost vycestování občanů České republiky pouze na základě předložení občanského průkazu do států, které nejsou členy Evropské unie a které takový postup umožňují. V tomto případě tedy nebude vyžadován cestovní pas. Pro zajištění probíhajícího trestního řízení novela nicméně tuto možnost spojuje s kontrolou ze strany Policie České republiky na takzvaně vnější hranici schengenského prostoru, zda nebyl občanovi uložen zákaz vycestování. Dále novela předpokládá, že vycestování na občanský průkaz bude možné jen do těch států, u nichž nehrozí nebezpečí, že důsledně nedodržují mezinárodní závazky týkající se vydávání osob jako pro účely trestního řízení, tak pro výkon trestu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď tady máme paní zpravodajku poslankyni Lenku Andrýsovou, která přednese názor zpravodajky pro prvé čtení. Prosím.
Poslankyně Lenka Andrýsová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Navázala bych na to, co řekl pan ministr. Je to novela, která má praktický dopad na život našich občanů, a to konkrétně v tom, že se usnadní cestování do zemí Balkánu, především do Chorvatska, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Makedonie a Srbska. Tento seznam nicméně bude muset ještě upřesnit Ministerstvo zahraničních věcí ve Sbírce zákonů.
Jak pan ministr řekl, nebude zapotřebí cestovního pasu, cestovního dokladu, ale postačí nám občanka. Na výboru, předpokládám výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, bych s Ministerstvem vnitra pak chtěla také rozdiskutovat dopady na cestování lidí, kteří ještě občanský průkaz nemají, tzn. lidí pod 15 let. Ti podle všeho asi budou potřebovat vlastní cestovní doklad.
Myslím si, že opravdu tato novela může pozitivně ovlivnit život velkého množství občanů České republiky, protože zrovna třeba do Chorvatska cestuje zhruba 800 tisíc Čechů ročně, takže opravdu si myslím, že tato novela je zapotřebí a že má pozitivní dopad.
Děkuji za pozornost a doporučuji, aby tento tisk projednával výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji zpravodajce paní poslankyni Andrýsové a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Jiřího Paroubka jako prvního. Prosím pana Poslance Paroubka, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane místopředsedo, vážený zbytku vlády, dámy a pánové, dovolte mi vyjádřit se k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění zákon o cestovních dokladech.
Vláda svým návrhem navrhuje změnit § 3 odst. 1 tak, aby bylo jednoznačně upraveno cestování občanů České republiky na občanský průkaz do zemí, které nejsou členy Evropské unie, ale občanský průkaz České republiky jako cestovní doklad už znaly. Cituji: "Občanský průkaz lze použít jako cestovní doklad také k překročení vnější hranice, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva nebo pokud je cizí stát, který uznal občanský průkaz jako cestovní doklad, uveden v seznamu států, do nichž lze vnější hranici překročit s občanským průkazem. Tento seznam zveřejňuje Ministerstvo zahraničních věcí sdělením ve Sbírce zákonů." V důvodové zprávě se pak výslovně uvádí, že navrhovanou novelou zákona o cestovních dokladech bylo dosaženo jednoznačného vyjádření možnosti cestování občanů republiky do zemí, které nejsou členy Evropské unie, ale uznávají občanský průkaz České republiky jako cestovní doklad.
Ministerstvo vnitra jako odpovědný úřad zcela pominulo v důvodové zprávě zmínit skutečnost, že v současné době je účinnost cestovních dokladů pod gescí Evropské unie a je možno v rámci Evropské unie za určitých podmínek používat k identifikaci i cestovní nebo identifikační doklad typu našeho občanského průkazu. To platí ovšem na území států Evropské unie a na území států přidružených v Schengenské smlouvě, to je například Švýcarsko, Norsko, Island. V ostatních oboustranných smlouvách je sice možno doklad jako občanský průkaz vzájemně uznat, ale to nezavazuje ostatní státy Evropské unie tuto skutečnost respektovat, zejména do doby, než bude Českou republikou přistoupeno k inovaci identifikačního průkazu s rozšířením alespoň o jeden elektronický biometrický údaj, stejný jako platí pro cestovní doklady. Bez těchto náležitostí není možnost doklad typu občanský průkaz České republiky prohlásit za cestovní doklad mimo Evropskou unii, protože to odporuje nařízení Mezinárodní organizace pro civilní letectví, která stanovuje bezpečnostní a další parametry platné pro cestovní doklady, kde jedním z identifikačních prvků, který je předepsán, je také elektronická část cestovního dokladu s biometrickými údaji obličeje držitele dokladu, což umožňuje mezinárodně kontrolovat pravost cestovního dokladu a identifikovat jeho držitele. Tato skutečnost je opět v důvodové zprávě Ministerstva vnitra opomenuta, byť dává zcela nový pohled na tuto problematiku. ***