(15.50 hodin)
(pokračuje Laudát)
Ono mě to zase naplnilo trošičku cynickým optimismem, že ještě nám ten vlak neujel, byť v tuhle chvíli skutečně v rámci Evropy, a mám pocit, že je to někde uváděno, hůř je na tom už jenom Albánie.
Proč ale mluvíme o penzijní reformě? Protože pro ty fondy je potřeba shánět taky někde nějaký kapitál a právě tyto fondy, které ve finále nesmějí překročit pravomoci, jsou regulovány a hlídány. V našem případě doufám, že to bude, neznám poslední detailní znění toho návrhu, který prošel Legislativní radou vlády, Česká národní banka. Zatím nebývá obvyklé, že by ve světě tyto fondy byly zneužívány.
Nicméně upozorňuji a dle mého názoru tisíckrát si můžeme říkat, že vytvoříme ideální prostředí, což právě v těch žebříčcích kdekoho a kdečeho, jak to tady i předřečník zmínil, mohou sestavovat, tak v zemi, kde mají ideální parametry, tak stejně když nedojde k jakémusi vnitřnímu vzepětí energie a schopnosti těch podnikatelů, vědců, výzkumu, aplikovaného výzkumu, tak to nefunguje. Doufám, že řada z vás si obstarala ten známý izraelský bestseller Start-Up Nation, a pak byste přesně věděli detailně, o čem mluvím.
Bohužel, pokud sociální demokraté v následujícím období získají důvěru většiny voličů, sestaví vládu a zruší druhý pilíř, kde se přímo nabízí, aby do těch fondů, kde následně vznikne majetek, nezcizitelný majetek, protože doufám, že silnici by snad nikdo ukrást nemusel, tak právě tak můžeme zachovat, že peníze našich občanů zůstanou a budou investovány v České republice. To když tady kdysi padl názor, že jeden z vás neví, jak souvisí penzijní reforma s konkurenceschopností.
Pokud jde o konkurenceschopnost, tak vás upozorňuji, že i v nejvyspělejších skandinávských zemích za poslední dobu se propadají v žebříčku konkurenceschopnosti, protože tam ta hlavní kritéria jsou také měna, schopnost měny reagovat, zda mají plovoucí kurzy, je to cena práce. A to jsou ty základní parametry, tak jak to i ten NERV ostatně v té zprávě má popsáno.
Ale říkám znovu, nevěřte tomu, že ideální a bohatou společnost vytvoří stát. Stát tady může vytvořit a doladit jakési prostředí, ale pak to záleží na lidech. Takže já doufám, a vím, že pan ministr se v tom také snaží ve svém resortu, že vznikne tento nástroj, to znamená regulované fondy, do kterých se mohou skládat investice z Bruselu nebo investice soukromé, investice obecní, investice státní. A tam jsou to potom fondy, které mají vytvořit nějakou hodnotu a generovat další peníze pro další projekty.
Já bych byl rád, jestliže chceme tomu hodně pomoci, i tomu nejzákladnějšímu vzniku, rozhýbání podnikatelského prostředí, až to sem přijde, tak aspoň na tomhle bychom se mohli vzácně shodnout a podpořit to napříč, aby vlastně i ti investoři do těchto fondů věděli, že mají jistotu, a ne že je někdo bude za nějakých 15 měsíců obesílat jakýmisi dopisy, že to tady nebude.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka pan poslanec Vít Bárta. Prosím.
Poslanec Vít Bárta: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já bych si dovolil jenom uvést na pravou míru. Není pravdou, že základní parametry ovlivňující konkurenceschopnost jsou cena pracovní síly nebo plovoucí kurz. Rád bych upozornil, že se jedná o indexy, kde je sto parametrů v případě IMD, dokonce 329 parametrů, a jenom připomínám, že kupříkladu v parametru zadlužování státu jsme se propadli o pět příček jenom meziročně. Další z řady parametrů, ve kterých jsme se propadli, je právě transparentnost rozhodování veřejné správy. Další parametr, ve kterém jsme se propadli, je předvídatelnost rozhodování veřejné správy. Další parametr, ve kterém jsme se propadli, je naopak právě investice do vzdělávání a vůbec úroveň našich absolventů vysokých škol. Jinými slovy řečeno, jedná se o jednoznačné parametry, které tady pravidelně řešíme ať už z hlediska toho, že kupříkladu jsme zrušili těžší verzi státních maturit, nebo přesně otázky toho, jakým způsobem formulujeme státní rozpočet.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dvě přihlášky. Pan kolega Urban, potom chtěl také pan zpravodaj. Pokud chce s přednostním právem pan zpravodaj? Ne. Pan kolega Milan Urban má slovo.
Poslanec Milan Urban: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, já bych se pokusil tu debatu posunout z té tak trochu politicky účelové na jedné straně, na druhé straně akademické do nějaké praktické debaty a pokusil se dát nějaký smysl tomu, co tady projednáváme.
Myslím, že bychom neměli projednávat napříště zprávu o vývoji malého a středního podnikání a že bychom měli projednávat zprávu o vývoji podnikání v České republice, a řeknu vám, proč si to myslím. Protože ono to spolu velmi úzce souvisí. V té podnikatelské vodě musí komfortně plavat všichni. Musí tam být velryby, sumci, štiky, možná okouni i pulci. Když to tak nebude, tak to nemůže fungovat. Ti malí spolupracují s těmi velkými a obráceně. A je důležité, aby to prostředí fungovalo pro všechny.
Nějaký výčet dotací nebo debata o krizovém kapitálu, která všechna tato opatření jsou selektivní, neposune podnikání hospodářství v České republice dopředu. Vláda, myslím ještě Petra Nečase, ale nejsem si úplně jistý, zpracovala tzv. analýzu konkurenceschopnosti, tehdejší ministr Martin Kocourek, a ta analýza bych řekl je velmi přesná, je nepolitická a je velmi solidní k tomu, aby z ní vycházely závěry, co je potřeba dělat. Z té analýzy ale bohužel vznikl trochu politický dokument. Možná si vzpomenete, jak byl s velkou slávou ohlášen. Jmenoval se myslím Zpátky na vrchol. To byl takový zvláštní výcuc, který už úplně nerespektoval analýzu strategie konkurenceschopnosti. Byl to spíš politický dokument, nicméně myslím, že v něm byly i věci, které stály za to. Zpátky na vrchol bylo, že se snad staneme, já nevím, desátou nejvyspělejší zemí světa nebo Evropy v roce 2020. Dvacátou. Jdeme obráceným směrem, to všichni víme, když se díváme na ty statistiky, které tady už byly sděleny. Čili je otázka, jestli jste se inspirovali nějakou Lisabonskou strategií, která psala o tom, že doženeme brzy americký kontinent, a všichni jsme věděli, že to je trochu pohádka, tak tenhle ten text Zpátky na vrchol také byla trochu pohádka. Nicméně rozumím tomu, že to mělo mít nějaký politický účel, ale to je málo.
Jestli my potřebujeme v tom prostředí něco zásadně změnit, tak musíme měnit systémové věci. Tím nechci říct, že bychom neměli nějakým krizovým kapitálem podporovat nějakými alternativními metodami ty menší, že by tam neměli mít nějakou lepší dotaci na investice pro řekněme nějaké výroby s vyšší přidanou hodnotou a podobně. To všechno ano. Ale pojďme řešit ten základ. Pojďme stavět ten dům od základů. A všechno to v té analýze konkurenceschopnosti opravdu je napsáno. Přečtěte si to. Přečtěte si různé zprávy OECD, co si myslí o tom, co by měla dělat Česká republika. Můžeme k tomu říct různé závěry NERVu. Z každého toho materiálu si můžeme vzít něco, ale hledejme ty prvky, ty názory, ta opatření, která mají společný jmenovatel. Společný jmenovatel má určitě v České republice technické školství. Řemesla. Učňovské školství je na padrť. Co jsme udělali? Co udělala tato Sněmovna? Co udělaly vlády za posledních deset let, nebo patnáct, to je jedno. Abyste mě tady nepodezřívali z toho, že chci vyvinit možná vládu sociální demokracie. To školství je špatné. Ti malí a zvláště střední potřebují ty šikovné řemeslníky, aby mohli dělat produkty, které jsou schopni prodávat v České republice třeba formou subdodávek těm velkým, ale také případně vyvážet. A nejedná se jenom o učňovské školství. Je to střední technické školství a samozřejmě vysoké technické školství. Bez toho se prostě posunout dopředu nemůžeme.***