(9.30 hodin)
(pokračuje Nečas)
Navrhovaným zákonem dochází k vypořádání historického církevního majetku, a to tam, kde je to možné, naturální formou a tam, kde to možné není, kdy se jedná o majetek obcí, krajů, fyzických či právnických osob, je vyplacena finanční kompenzace. Návrh zároveň reaguje na skutečnost, že oproti restituentům z 90. let církve čekají na vrácení svého majetku dalších dvacet let. I proto jsou používány tržní ceny, a nikoli úřední ceny z roku 1991, kdy také teprve vzhledem k rozvoji tržní ekonomiky bylo velmi často komplikované mluvit o tržních cenách. Přitom se na rozdíl od úpravy v zákoně o půdě církvím neposkytují náhrady za znehodnocení majetku, za živý a mrtvý inventář a za původní trvalé porosty.
Účelem navrhovaného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi je nejenom majetkové vyrovnání, ale i obnovení ekonomické nezávislosti církví a náboženských společností na státu. Je v zájmu státu i občanů České republiky, aby církve a náboženské společnosti nebyly závislé na státním rozpočtu, to znamená aby byl zákon schválen a nabyl účinnosti k 1. lednu 2013, což se tak podařilo. Zároveň tím dojde k odblokování rozvoje měst, a to více než 1 200 obcí a měst, což jistě není zanedbatelný argument. Finanční dopady vyrovnání zavazují státní rozpočet na dobu třiceti let, ale současně je třeba vzít v úvahu, že ročně se jedná o výdaj ve výši 0,1 % státního rozpočtu. Neschválením navrženého zákona by tedy ve své době došlo k tomu, že by se opět oddálilo dořešení této otázky vyrovnání a celková výše finančních prostředků poskytovaných církvím a náboženským společnostem ze státního rozpočtu by se bývala byla navyšovala. Tomu jsme právě schválením tohoto zákona zabránili.
Chci také zdůraznit, že další odkládání nápravy majetkových křivd spáchaných komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem by představovalo nejen zátěž pro státní rozpočet, ale v neposlední řadě také újmu pro obce a další dotčené subjekty - a opět, tomu jsme schválením tohoto zákona zabránili.
Dovolte mi také, abych zrekapituloval důvody tohoto majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi ve dvaceti základních argumentech.
1. Česká republika byla poslední zemí bývalého východního bloku, která problematiku církevních restitucí ještě nevyřešila. Všechny ostatní státy již restituci církevního majetku provedly, a to dokonce i země, které jinak obecné restituční principy neuplatnily, nebo je uplatnily jen ve velmi omezené míře.
2. Majetek církví a náboženských společností státu historicky nikdy nepatřil. Rozhodně proto není pravda, že by stát majetek církvím dával nebo daroval, jak občas zaznívalo.
3. Rozhodnutí o vracení majetku bylo učiněno již na začátku devadesátých let. V roce 1991 byl do zákona o půdě přidán blokační paragraf na církevní majetek s přímým poukazem na přijetí prováděcích zákonů. Ty však nebyly vlastně až do schválení tohoto zákona přijaty.
Restituce jsou předpokladem - a to je čtvrtý argument - pro financování církví nezávisle na státu, který doposud platí veškeré mzdy duchovních. Na chod církví a platy duchovních vydá stát ročně téměř 1,5 mld. korun.
5. Další zvyšování plateb ze státního rozpočtu by znamenalo i další vyplácení podpory církvím a náboženským společnostem a úhrad na platy duchovních, jejichž počet přitom stále roste.
Argument šestý. Očekává se registrace dalších nových církví či náboženských společností, které vznikly podle nového zákona o církvích. V roce 2014 splní podmínky pro svou registraci, která jim umožní čerpat podporu státu. Pokud by stát přikročil k vyrovnání později, musel by do tohoto procesu zahrnout i další nově vzniklé církve.
7. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že církve s navráceným majetkem hospodaří velmi dobře. Ostatně v jejich zájmu je dobré a dlouhodobé hospodaření rozhodně více, než je tomu u úředníků a politiků.
8. Církvím se bude vracet výhradně státní majetek. Restituce se netýkají majetku obcí ani krajů a majetku ve vlastnictví jiných osob než státu.
9. Církev se může z vlastních zdrojů efektivněji postarat o památkově chráněný majetek, který podléhá řadě pravidel. Památky tedy budou dobře spravovány, aniž by na ně stát přispíval.
10. Nyní mají církve kvůli nedostatku peněz ze státních příspěvků často problémy udržovat současný majetek. Nezávislost církví a náboženských společností na státu má nastolit nové možnosti při vlastním hospodaření.
11. Restituce přinesou prospěch řadě obcí. Církevní majetek nacházející se na jejich území je doposud blokován zákonem o půdě a často je ve velmi zchátralém stavu.
12. Na blokovaných pozemcích se nesmí stavět. V některých městech a obcích se tím komplikuje rozvoj nebo stavba nových domů a bytů. Často přitom nemusí jít ani o celé velké pozemky, stačí, pokud si v místě plánované výstavby nárokuje církev jen několik metrů čtverečních.
13. Kvůli odkladům restitucí má podnik Lesy České republiky blokováno 185 000 ha lesů, což představuje celých 14 % celkové rozlohy jeho pozemků. Vedle lesů se blokace týká také asi 700 stavebních objektů. Obce takové objekty nesmějí dle vlastního uvážení využívat, a to ani v případě dobročinných účelů.
14. Na místě navrácených chátrajících budov budou moci vznikat např. hospice či jiná sociální zařízení tradičně provozovaná církvemi. Tato činnost církví má pozitivní dopady na státní rozpočet. Hlavním limitem těchto aktivit jsou právě omezené zdroje, které jsou v současnosti státem církvím přidělovány.
15. Oprávněnost církevních nároků opakovaně potvrdil i Ústavní soud. Hrozí tak vydání majetku na základě žalob. Očekávatelné soudní řízení by znamenalo pro stát další vysoké náklady a tomu jsme právě přijetím tohoto zákona zabránili.
16. Církevní restituce by později probíhaly ve větším rozsahu, než jaký je aktuálně na stole. To s sebou ale nese riziko následných žalob měst a krajů na stát a žádostí o náhradu.
17. Každý rok odkladu by znamenal další ztráty pro rozvoj blokovaných obcí, na jejichž území se církevní majetek nachází.
18. Fiskální cíle České republiky majetkové vyrovnání neohrozí, nedojde ani ke zhoršení platební schopnosti státu či zhoršení ratingu. Fiskální výhled České republiky se započtením 59 mld. korun do deficitu veřejných financí již počítá. Evropské instituce k této jednorázové formální změně, která beztak musí být provedena, nebudou přihlížet.
19. V případě nepřijetí zákona hrozí pokles kredibility České republiky v oblasti dodržování práva. To by se mohlo projevit např. prostřednictvím vyšších úroků z dluhů - a opět, tomuto jsme přijetím příslušného zákona zabránili.
20. Vyplácení finanční náhrady za nevracený majetek nelze navázat na momentální ekonomický růst. Vývoj ekonomiky nelze předvídat. Finanční vyrovnání by se mohlo protáhnout na neurčito a ještě více zatížit státní rozpočet.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, takže to bylo v rozpravě vystoupení k interpelaci poslance Váni. Já jenom, pokud se nikdo nehlásí, chtěl bych se zeptat poslance Váni, jaký byl vlastně ten jeho návrh na to, o čem by se mělo hlasovat. Nebo jestli ještě chce reagovat, tak bych se ho zeptal... Nevím, jak jsme na tom s počtem poslanců. Já zkusím zagongovat, pokud tady byla žádost.
Poslanec Miroslav Váňa: Tak já jsem, pane místopředsedo, zde vznášel na mikrofon opětovný návrh, že žádám Sněmovnu, aby vyslovila nesouhlas s písemnou interpelací pana premiéra... Pardon, s odpovědí na moji písemnou interpelaci.
Reakce na to, co zde řekl pan kolega poslanec i pan premiér. Já jsem zde neřekl, že by se církvím neměl navracet majetek. Já jsem zde, kolegyně a kolegové řekl, že ten způsob, kterým ten majetek je církvím a náboženským společnostem navrácen, těch 150 mld. v horizontu třiceti let, ten způsob, jak se vládní koalice ne bavila, ale nebavila s laickou i s odbornou veřejností, s občany, se Sněmovnou, s opozicí, tak to je špatně. To je špatně. A to si myslí 95 % občanů. Prostě ti lidé si to myslí.
Toť vše. Takže nesouhlas. ***