(17.20 hodin)
(pokračuje Stanjura)
A odstavec 3 téhož paragrafu: "Ministerstvo stanoví vyhláškou:
a) podrobnosti požadavků kladených na strážníka používajícího při plnění úkolů psa a požadavků kladených na psa podle odstavce 2,
b) ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a organizaci ověřování způsobilosti strážníka k používání psa a způsobilosti psa k použití."
A co je důležité i pro samosprávu: "c) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob stanovení náhrady nákladů policie za ověření způsobilosti strážníka k používání psa a způsobilosti psa k použití."
Poprosím členy příslušného odborného výboru, aby paragrafu 19 Použití psa věnovali zvýšenou pozornost a pokusili se tyto věty z návrhu zákona navrhnout k vyřazení.
Děkuji. Jdu studovat požadavky, tak abych mohl používat psa a sehnal psa, který bude ovladatelný a bude přijímat požadavky, které mu bude směřovat ten, který ho ovládá. Děkuji. (Potlesk v pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nejdřív jsem viděl faktickou přihlášku pana poslance Foldyny.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Pane předsedající, pane ministře, moji kolegové, jsem trošku překvapen a zaskočen. Vládní návrh zákona, který je tady předkládán, podvýbor vede ODS, a předseda klubu ODS přijde s takovými poznámkami. (Hlas z lavic: To je demokracie.) Je to demokracie, ale trošku na hlavu. Pardon.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Skokan je další přihlášený fakticky.
Poslanec Petr Skokan: Děkuji za udělení slova. Nejsem překvapen na rozdíl od svého předřečníka, ale potěšen, protože v kolegovi Stanjurovi se projevil starosta s praktickými zkušenostmi. Tyto - s odpuštěním - ptákoviny bychom tady neměli schvalovat. Jsem rád, že i koalice dovede uznat, že nám sem předložila něco, co není úplně super. Děkuji za ten projev praxe, který zvítězil nad politikařením. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Tejc se hlásí třeba fakticky. Ne? Řádně, tak prosím řádně.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, myslím, že ten zákon si zaslouží skutečně velkou pozornost. Na první pohled vypadá skoro technicky. Vypadá to, jako bychom spíše zpřesňovali pravomoci obecních a městských strážníků. Abych byl objektivní, musím říct, že v řadě měst a obcí, pokud by dnes nefungovala městská a obecní policie, tak by skutečně bezpečnost občanů mohla být ohrožena, protože tak jak se bavím s policisty České republiky, nebylo-li by strážníků, bylo by pro občany skutečně nebezpečné pohybovat se mnohdy po obcích a městech. Neplatí to ale všude.
Já jsem stál tady na tomto místě a žádal jsem, abychom při zvyšování kompetencí městských a obecních policií zajistili kontrolní mechanismus pro prošetření případných excesů. Tehdy jsem navrhoval a rozuměl jsem, že jsou důvody, které mohou vést k odmítnutí tohoto návrhu - navrhoval jsem, aby obecní a městské policie byly podřízeny oné generální inspekci. Té generální inspekci, která se v poslední době tak vyznamenala. Jsem přesvědčen, že zvyšujeme-li kontrolu policistů České republiky, musí se kontrola týkat i obecních a městských strážníků. Možná si vzpomenete na ten případ, který se odehrál tady v Praze na Andělu. Nezaznamenal jsem, že by byl někdo potrestán, že by byl někdo označen za toho, který překročil své kompetence. V této souvislosti považuji za naprosto nedostatečné, aby městští a obecní strážníci podléhali kontrole pouze ze strany toho, kdo je de facto a de iure jejich velitelem, tedy primátora či starosty, a aby jejich prohřešky mnohdy řešily pouze inspekční orgány toho konkrétního města či obce. V tomto smyslu jsem přesvědčen, že pokud chce někdo zvyšovat pravomoci obecních a městských strážníků, musí zároveň přijít s větší kontrolou nad tím, jak oni plní své pravomoci.
Nechci rozhodně házet všechny městské a obecní strážníky do jednoho pytle. Rozhodně platí to, že řada z nich je velmi fundovaných a schopných skutečně udělat maximum pro to, aby v obci byl pořádek, a zároveň se chovají velmi uměřeně. Bohužel ne ze všech měst máme všichni stejné zkušenosti. To je první věc.
Druhá, podstatná. Jsem přesvědčen, že snaha zvýšit pravomoci městských a obecních strážníků má jeden základní cíl a tím cílem je, aby mohla být nadále Policie České republiky v podstavu oproti například roku 2006, kdy tehdy měla 47 tisíc policistů, nyní má policistů 39 tisíc. Problém, který budeme do budoucna řešit, je, že se neustále bude snižovat počet policistů České republiky a starostové se samozřejmě budou snažit bojovat s kriminalitou tím, že budou neustále navyšovat prostředky pro obecní policie. Jednoduše proto, že pokud se někde stane nějaký závažný zločin, tak občané, kteří se cítí ohroženi, bojí se o své rodiny nebo jsou znepokojeni tím, co se stalo, nejedou do Prahy před Ministerstvo vnitra a nevyčítají to panu ministrovi. Logicky jedou za svým starostou a říkají: "Starosto, primátore, co ty jsi tady dělal, nebo spíš nedělal? Od čeho máme obecní a městskou policii?" A logicky ať už tady bude jakákoliv vláda, tohle je nástroj pro to, aby se přesouvalo do budoucna razantním způsobem financování zajištění bezpečnosti ze státu a z Policie České republiky na obce.
To jen na obecnou debatu k tomuto návrhu zákona. Mám samozřejmě výhrady k některým konkrétním pravomocem, které tam byly zmíněny. Naopak si myslím, že přezkušování strážníků například po třech letech je možná zbytečně přísné, mohlo by být třeba po pěti a zároveň bychom mohli zvýšit požadavky na takovou zkoušku. Ale to už jsou nuance, které samozřejmě můžeme řešit ve výborech.
Pro mne je podstatné, že návrh zákona tady je. Nebudu se stavět proti tomu, aby prošel do výborů, to by myslím nebylo rozumné. Na straně druhé nejsem přesvědčen, že v té podobě, v jaké byl předložen, může získat pro svou podporu většinu Poslanecké sněmovny, a jsem přesvědčen, že musí doznat podstatných změn především v souvislosti se zavedením kontroly a kontrolních mechanismů, ať už budou jakékoliv. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď tedy můžeme přejít k přihlášeným do obecné rozpravy. Pana poslance Paroubka vidím jako prvního, pak pan poslanec Korte. Nyní prosím pana poslance Jiřího Paroubka - obecná rozprava.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl bych říci, že naše zkušenosti, pokud jde o městskou policii, mohou být rozdílné. Jenom připomenu, že v 90. letech, kdy se městská policie budovala, a já jsem v té době od roku 1990 byl vlastně členem městského zastupitelstva v Praze po více než čtrnáct let, tehdy jsme měli tendenci přece zvyšovat kompetence. Nemyslím si, že to byla chyba. Mělo to asi své důvody a myslím, že v situaci, kdy se snižují počty příslušníků české policie, tak pokud to finanční možnosti jednotlivým městům umožní, budou pokračovat v tom, aby si udržela svoji policii a aby tuto policii mohla úkolovat, aby měla vůbec smysl. Pokud nemá policie smysl, a v těch 90. letech jsme na to často naráželi, že v něčem neměla kompetence, tak se domnívám, že není potřeba pokračovat v takovém projektu.
Abych odlehčil ty věci, vždycky najdeme u každého útvaru, ať už je to armáda nebo policie, česká nebo i obecní policie, případy excesů. A na tomto přece není možné stavět, na jednotlivém selhání, pokud těch selhání není více. Ale pokud to selhání je skutečně občasné, tak není možné přece zatracovat celý ten systém. Stejně tak nelze zatracovat vyhlášku, která je tak trošku psána takovým způsobem, který se objevuje ve vtipech o policistech. Samozřejmě jsem rád, že v tom návrhu není například uveden počet mezi plemeny psů, která jsou doporučena pro policejní práci, modrý gaskoňský baset, což je pes, kterého vlastním, protože ten je naprosto neovladatelný. Takže si myslím, že tyhle věci se dají dočistit. ***