(14.50 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane poslanče, a ten předchozí bod, ten jste chtěl na kdy zařadit?
Poslanec Michal Babák: Poprosím jako pevně zařazený bod po všech již pevně zařazených bodech.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano, děkuji. Pan poslanec Vít Bárta. Prosím.
Poslanec Vít Bárta: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, navrhuji zařazení nového bodu schůze a to je informace pro změnu ministra zdravotnictví k hrozícímu kolapsu ve zdravotnictví. A oproti svým předřečníkům a kolegům mi dovolte požádat pana ministra o vysvětlení celé nekoncepční aktivity ve zdravotnictví z poněkud jiného úhlu. A to je, co je příčinou onoho netransparentního ukončování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi. Tento bod navrhuji zařadit jako bod po pevně zařazených bodech na dnešní den.
Dámy a pánové, o zdravotnictví zde zaznělo v úvodu této schůze několik poznámek, ale k obhajobě tohoto bodu mi dovolte ještě několik zásadních informací dodat. (V sále je silný hluk.)
Za prvé, Ministerstvo zdravotnictví onen bleskový proces rušení nemocnic a konkrétních oddělení, do kterého se pustilo v posledních týdnech, připravovalo celou řadu měsíců a minimálně po dobu jednoho roku. Když řeknu to, že jsem tady opakovaně hovořil na plénu a i jsem interpeloval pana ministra zdravotnictví, kde jsou připravované úspory ve zdravotnictví, proč se nepřipravuje a proč se intenzivněji nezavádí zdravotní nadstandard, a mě velmi mrzí, že z oněch reformních kroků, kdy právě na nadstandardu mělo dojít k miliardovým úsporám na provozu českého zdravotnictví, tak v tomto duchu musím naopak pozitivně říci to, že Ministerstvo zdravotnictví se pustilo do plánu rušení nadbytečných akutních lůžek, jaksi velmi jednoznačně přivítat. Problém je, že nemohu přivítat tu formu, kterou probíhá ono rušení, a dokonce nejenom akutních, ale i dokonce lůžek pro dlouhodobě nemocné, kterých, jak víme, je naopak v České republice reálně v mnoha regionech nedostatek. Dá se říci, že reformní krok Ministerstva zdravotnictví s rušením konkrétních nemocnic a oddělení připomíná český seriál Návštěvníci s jeho populárním dílem pod názvem Hlavně nenápadně. Ona aktivita hlavně nenápadně je výborná pro komediální filmy české provenience, možná že by mohla býti i velkou inspirací pro naše tajné služby, ale bezesporu by neměla býti inspirací pro reformní kroky Ministerstva zdravotnictví.
Má žena tady četla programové prohlášení vlády České republiky, které, předpokládám, by mělo býti závazné pro ministry Nečasovy vlády. A je tragické, že zde zcela jednoznačně žádná veřejná debata k rušení nemocnic a jejich oddělení neproběhla. Asi se ptáte proč taková debata neproběhla. A já se obávám, že tím reálným důvodem, proč tato debata neproběhla je to, že reálně se ruší, nebo respektive je ambice -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, pane poslanče. Dámy a pánové, já vás žádám, abyste případné hovory přenesli mimo jednací síň. Prosím.
Poslanec Vít Bárta: Je zde bohužel patrná jednoznačná ambice rušit výrazně efektivnější, nebo chcete-li levnější nemocnice na úkor toho, že naopak se zachovávají, nebo je ambice zachovat nemocnice dražší. Těch příkladů je celá řada a některé z nich tady již konkretně zazněly. Ale začnu příkladem mně nejbližšího dnes Plzeňského kraje.
Proč v nemocnici v Rokycanech je ambice zrušit porodnické oddělení a dětské oddělení, když tato oddělení umějí zákroky, které se zde provádí, provádět o jednu třetinu levněji než v nemocnici plzeňské? Nejprve byla ambice zde úplně tyto aktivity zrušit. Potom zdravotní pojišťovny přistoupily k tomu, že tedy se zachová smlouva s tímto zdravotnickým zařízením naproti jiným zdravotnickým zařízením pouze na tři roky. Ptám se, jak kvalitní zde zůstanou lékaři, jak excelentní personál v rokycanské nemocnici může zůstat za situace, kdy víme, jakým způsobem se vyvíjí nezaměstnanost v České republice, jak zásadní je otázka pro výběr povolání a obzvláště pro excelentní lékaře to, jestli dostanou smlouvu na tři roky, nebo na pět let. Rokycanská nemocnice je tříletou smlouvou jednoznačně odkázána k tomu, že zde musí logicky klesat kvalita poskytované péče. Dámy a pánové, já nechci říct, že se tak možná stát nemá. Možná se tak stát má, ale je to stejné, jako když zde pan poslanec Skokan z Věcí veřejných hovořil o tom, proč se má omezovat péče v turnovské nemocnici, a naopak ve městě poslance TOP 09, starosty Farského, se naopak ona zdravotní péče - především jde o chirurgické výkony - má rozšiřovat. A mohl bych pokračovat. Podobná situace je i v Ústeckém kraji, jak pevně doufám, o této situaci bude hovořit pan poslanec Kádner.
Sečteno podtrženo, konkrétní nemocnice jednoznačně levnější jsou kráceny na svých smlouvách, je zde jasná ambice zdravotních pojišťoven omezovat zde péči, a naopak nemocnice dražší, jako kupříkladu v Litoměřicích, je pozitivně diskriminována. A já se ptám ministra zdravotnictví, proč tento proces probíhá tak netransparentně, jak probíhá. Proč nemohou býti zveřejněny smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi, aby každý občan České republiky viděl, kde jak je drahá zdravotní péče, aby existovala veřejná kontrola nad tím, jaké nemocnice mají býti rušeny a jaké ne. Proč naopak transparentně Ministerstvo zdravotnictví nenavrhne jednotný ceník pro konkrétní standardizované nemocniční oddělení a pracoviště tak, aby naopak celý proces rušení konkrétních oddělení byl postaven na transparentním procesu toho, jaké nemocnice jsou schopné akceptovat standardizované ceny tak, aby mohlo dojít k vyvrácení pochybností o tom, že konkrétní zdravotnická oddělení, a dokonce celé nemocnice jsou pozitivně diskriminovány jenom s ohledem na politickou příslušnost představitelů konkrétních měst, nebo dokonce nemocnic, kdy tito konkrétní politici mohou mít větší vliv na zachovávání takovýchto konkrétních zdravotnických zařízení a oddělení. Ptám se, proč naopak neproběhne řádná veřejná debata, do které se mohou zapojit všichni občané České republiky, a v souladu s programovým prohlášením vlády České republiky debata i se všemi parlamentními stranami nad tím, jak má vypadat zdravotní koncepce, a jaká tedy méně efektivní zdravotnická zařízení mají býti rušena a jaká naopak mají býti zachována.***