(12.50 hodin)
Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi se oprostit od ideologických polemik zprava i zleva a podívat se na státní rozpočet a vůbec na návrh zákona o státním rozpočtu, který tady máme, pokud možno jen v konkrétních číslech a faktech. Nicméně jeden obecný závěr mi dovolte předřadit už za začátek.
Dle mého názoru státní rozpočet a jeho komentář, který jsme slyšeli od ministra financí a který doprovázela i při jeho přípravě slova pana premiéra, jsou bohužel lživé, nebo alespoň polopravdivé. A dovolte mi tady uvést základní fakta.
Tím prvním a nejzásadnějším je, že státní rozpočet počítá reálně s vyššími příjmy, než kterých bude schopen dosáhnout. Státní rozpočet, tak jako každoročně - a já už jsem tento rok o tom tady hovořil několikrát - kopíruje stále stejnou strategii pana ministra financí , a bohužel se obávám nejenom pana ministra financí, ale i pana premiéra, a to je nadhodnotit příjmy a následně provádět nesystémové, účelové, politicky motivované škrty, které jsou pod tlakem okolností sníženého příjmu státního rozpočtu nutné učinit.
Ministr financí tady řekl, že státní rozpočet očekává růst ekonomiky pro příští rok 0,7 % a že se jedná o konsensuální názor řady autorit, které podobný růst očekávají. Já myslím, že to je nejflagrantnější a nejzásadnější lež, která tady dnes zazněla. Připomenu jenom dva konkrétní parametry. Česká národní banka 1. 11. predikuje růst pro příští rok 0,2 %, nikoliv 0,7 %. Rozdíl v příjmech státní kasy, vyjádřeno přibližně, 6 miliard korun minus. CERGE, pan profesor Švejnar, řekl, že růst 0,7 % by mohl být, nicméně pokud by se nezvyšovalo DPH. Pokud se DPH bude zvyšovat, jednoznačně očekává růst výrazně nižší. Sečteno podtrženo, vláda České republiky za mnoho posledních let zcela standardně nadhodnocuje příjmy státního rozpočtu. Zcela jednoznačně v tomto duchu by ministr financí měl proto předkládat státní rozpočet realisticky možná o něco skeptičtěji, ale nepouštět se do dalšího negativního, zcela zásadního rizika pro českou ekonomiku a pro českou veřejnost, pro český stát, v tom, že příjmy jsou opětně nadhodnoceny a příští rok bude hrdinsky ministr financí opětně provádět nesystémové škrty v řádu sedmi možná deseti možná ještě více miliard korun.
Jsem přesvědčen, že návrh rozpočtu s růstem 0,2 tak, jak hovoří ČNB, nebo s růstem nula by byl realistickým a poctivým přístupem k sestavování státního rozpočtu. Myslím si, že jestliže státní rozpočet tento rok skončí minusem 0,9, možná dokonce minusem 1 %, tzn. zásadním propadem ekonomiky, tak vůbec to, že příští rok, kdy budeme bohužel zvyšovat DPH, kdy se, tak jak jsme se mohli nyní dočíst, bude zvedat cena energií o 2,4 %, kdy bude docházet k další recesi, možná ještě zhoršení ekonomické situace v Evropě, tak za těchto okolností počítat s růstem české ekonomiky je hazard. Já vím, že ministr financí má rád hazard, taky ho velmi často protežuje v rozhodnutích Ministerstva financí z hlediska podpory hazardu v České republice, ale to ještě neznamená, že podpora hazardu jako koníčka ministra financí by měla býti přenášena do politiky této vlády a do sestavování toho nejzásadnějšího, principiálního zákona pro fungování vlády pro příští rok, jímž je právě státní rozpočet.
Vynecháme-li onu lež nadhodnocených příjmů, tak je zapotřebí k této zásadní věci připomenout nicméně ještě to, co tady bohužel nezaznělo, to, co jsem ve vyjádření pana ministra financí zcela postrádal, a to je to, že ještě před pár měsíci jsme předpokládali, že v roce 2015 bude schodek státního rozpočtu 35 miliard korun. Návrh střednědobého výhledu, tzn. zákona, který tady dnes vchází do prvního čtení, říká, že v roce 2015 bude propad státního rozpočtu, schodek státního rozpočtu, 80 miliard korun. Jinak řečeno, jestliže nyní máme státní rozpočet se schodkem kolem 100 miliard korun, za tři roky má tato vláda odvážný cíl snížit tento schodek o 20 %, o 20 miliard korun, do roku 2015. Kde jsou systémové úspory této vlády? Kde jsou reformní kroky, které zabrzdí mandatorní výdaje, tak jak o nich hovořil a tak jak na ně upozorňoval ve svém posledním projevu pan prezident Klaus při výročí státního svátku?
Nicméně vedle neodvážných cílů, nadhodnocených příjmů, je zapotřebí se podívat i na systém státního rozpočtu. Opakovaně tady zaznělo především z řad levice, že státní rozpočet nepočítá s prorůstovými opatřeními. Já je pojmenuji jen v číslech.
Státní rozpočet počítá pro příští rok se zvýšením příjmů Ministerstva dopravy o 7 miliard korun. Když si vzpomenu na hádku loni v létě, na základě které se přidávalo Ministerstvu dopravy 5 miliard proto, aby zůstalo u stagnace státních příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury, aby se zachovaly peníze pro základní rozvoj dopravní infrastruktury v České republice, byla to obrovská hysterie, byla to tehdy obrovská koaliční bitva. Dnes se jakoby vzletně a pozitivně přidává Ministerstvu dopravy 7 miliard korun. Reálně se však zapomíná dodat to, že Ministerstvo dopravy tento rok především díky špatné práci ministra dopravy nevyčerpá několik miliard korun, kupř. na opravách českých silnic, ale ani na výstavbě nových dálnic. Jinými slovy řečeno, oněch 7 miliard jsou spíše prostředky převáděné z roku 2012 do roku 2013. Sečteno podtrženo, reálné prostředky v tomto volebním období a i nyní meziročně pro Státní fond dopravní infrastruktury, pro Ministerstvo dopravy, klesají, při nejlepší vůli stagnují. To znamená, že se reálně nejedná o žádná nová prorůstová opatření.
Podobná situace je na Ministerstvu školství. Koaliční smlouva s tvrdou hysterií protlačila Věcmi veřejnými zvýšení platů učitelů. Tento rok na jaře kvůli této věci rezignoval ministr školství, protože onen základní elementární cíl této vlády přestal být naplňován ve škrtu, snížení původně předpokládaných prostředků na platy pro učitele. Nyní je ambice provádět navýšení této kapitoly o 2,5 miliardy korun. Nicméně když se podíváme na současný stav nereformovanosti struktury regionálního školství, můžeme v zásadě konstatovat, že se nejedná o peníze růstové, ale spíše o peníze, které zajistí pokračování nereformované struktury regionálního školství. ***