(11.20 hodin)
(pokračuje Šeich)
Návrh počítá také se zvýšením příjmů pro obce - o 12 miliard. Já si myslím, že to je historicky absolutně největší zvýšení příjmů obcí po revoluci v roce 1989.
Velmi správné je navrhované snížení výdajů rozpočtu přibližně o 9 miliard. Je konečně patrné, že stát se snaží také šetřit na sobě, a to navzdory zvyšujícím se mandatorním výdajům. Byť jsou tyto úspory v absolutní částce skutečně velké, 9 miliard je hodně, tak v celkové výši objemu rozpočtu, který počítá s výdaji 1 bilion 180 miliard, je to 0,6 % výdajů. Proto si myslím, že prostor pro šetření stále ještě je. To mluvím o šetření ve výdajích na provoz státu samotného a jeho administrativu, ne ve výdajích státu na investice. Umím si zcela bez problémů představit další úspory ve výši 10 nebo 16 miliard korun na státní administrativě a chodu státu, ale to ne s dopadem již na rozpočet 2013. Zákony, které mění povinnosti státu, umožňují prodávat různá absurdní rekreační zařízení, převádět výzkumné organizace ministerstev tam, kam patří, to znamená pod akademickou sféru, je potřeba předkládat takové návrhy okamžitě, aby právě už na rok 2014 mohly tyto dopady být viditelné. To jsou peníze, které potom můžeme jednoduše vrhnout na ekonomický růst.
Osobně nejsem moc šťastný, že rozpočet je také postaven i na příjmech z trestání úspěšných. Zavedení takzvané solidární přirážky u lidí s vyššími příjmy a odstranění stropu pro zdravotní pojištění, bude pro tuto příjmovou skupinu, kterou absurdně nazýváme milionáři, ale ve skutečnosti jde vlastně o střední management, znamenat až desítky tisíc korun na daních větších výdajů. Tito lidé se podílejí na řízení mnoha zaměstnanců, napomáhají tomu, aby tito lidé, kteří jsou jimi řízeni, neskončili na dlažbě, aby si zachovali svou práci a neskončili v síti takzvané aktivní politiky zaměstnanosti. Sociální demokracie často mluví o tom, že ta kapitola aktivní politika zaměstnanosti má být posílena, ale z mého pohledu je to jenom eufemismus, jenom hezké slovo, aktivní politika zaměstnanosti pro to, jak se starat o lidi na dlažbě. Já bych se staral o to, aby práci měli. A skutečně, jak řekl pan místopředseda Zaorálek, administrativní opatření státu jim to nezajistí. Zajistí to jenom podniky a prosperující ekonomika. Čili pokud ty podniky nebudeme dusit, nebudeme jim dávat stále větší a větší podvazky, tak si myslím, že ony jsou schopny tu práci lidem nabídnout. Stát to nikdy nebude. Byl však zvolen tento solidární přístup, kdy na úsporách státu participují takové citlivé skupiny, jako jsou důchodci, čili chápu, že i skupiny s vyšším příjmy na těchto opatřeních participují.
Výsledkem kompromisu, na kterém ODS velmi lpěla, bylo zachování živnostenských paušálů. Ty jsou v návrhu rozpočtu zachovány, přestože byla snaha o jejich zrušení. A to já musím velmi ocenit, protože živnostníci, malí a střední podnikatelé jsou krví země a ti jediní mohou dát lidem reálně práci. Za Unii malých a středních podniků, které předsedám, chci v tuto chvíli upozornit na svůj střet zájmů v těchto větách. Musím samozřejmě tlumočit stesky některých členů na zvyšující se sazby DPH a malé přibližování těchto sazeb, ale na druhou stranu jako poslanec odpovědné strany musím říct, že chápu ekonomickou situaci, v jaké Česká republika v této chvíli je.
Rozpočet má samozřejmě i svá rizika. Jsou to rizika vnější, která nebudeme schopni žádným způsobem ovlivnit, rizika krizí v eurozóně, zásahy Evropské centrální banky, zásahy evropského měnového mechanismu nebo záchrany některých národních bank, jak vidíme v tuto chvíli ve Španělsku a možná v jiných zemích, které přijdou.
Samozřejmě Česká republika má jedinou výhodu, jedinou výhodu v této chvíli a jediný štít, který může používat jako svoji obranu, a to je důvěryhodná rozpočtová politika, s tím ten rozpočet bezprostředně souvisí, a je to také velmi dobrý stav, konsolidovaný stav českých bank. A myslím, že bychom se neměli nechat vlákat do toho, abychom se bezmyšlenkovitě připojili do různých projektů evropských bankovních federací, kdy by bylo možno z českých bank, zdravých českých bank, vysát kapitál do jejich zahraničních mateřských společností. Já si nejsem jist, že sociální demokracie by nás v tomto, tak jak se v minulosti eurohujersky projevovala, byla schopna hájit stejně jako tato vláda.
Jsou tu domácí rizika. Domácí rizika jsou především penzijní reforma, kdy stále nevíme, kolik lidí se do nového pilíře důchodového pojištění připojí. A opakuji, že za největší chybu já osobně považuji ne jako kolegové z levice samotné zavedení nového pilíře důchodového systému, ale především jeho dobrovolnost. Protože dobrovolnost penzijní reformy znamená v kombinaci se zcela nezodpovědným strašením levice právě to, že v této chvíli je v nejistotě bankovní sektor, jsou v nejistotě lidé a je v nejistotě státní rozpočet, kolik lidí se do důchodového pilíře přihlásí a jaké výdaje pro státní rozpočet to bude znamenat.
Významným domácím rizikem je také čerpání eurofondů a schopnost obhajovat výdaje, které z eurofondů použijeme, ale to je stará bolest České republiky, a to za všech vlád, to musíme spravedlivě říci.
Ve zkratce na závěr lze říci, že jde o rozpočet odpovědný, stabilizující veřejné finance, rozpočet, který určitě nepotlačuje hospodářský růst. Ten potlačuje především obava domácností a podniků z dalšího vývoje v České republice a v eurozóně. Proto zkusme české občany v těch projevech, které budeme v tuto chvíli říkat, co nejméně strašit, pokusme se jim dodat důvěry, že Česká republika má schopnost nastartovat růst, ne že v tomto rozpočtu nejsou žádná opatření, která ekonomiku rozhýbou, já si myslím, že tam jsou, umím si jich představit samozřejmě daleko více. A věřím, že pokud dokážeme během příštího roku zavést zákony a schválit zákony a přijmout opatření, která umožní redukovat výdaje státu, že budeme mít v roce 2014 daleko více možností i v těžké ekonomické situaci používat prorůstová opatření a tyto výdaje, které uspoříme, na výdajích státu, vrhnout právě do prorůstových opatření.
Osobně se budu v revizi koaliční smlouvy přimlouvat za několik věcí, což je možnost podnikatelů platit DPH až po zaplacení faktury jejich odběrateli, je to zkrácení doby splatnosti faktur státu vůči svým dodavatelům, je to možnost snížení daně z paliv, která, domnívám se, povede k většímu odběru paliv na území České republiky a v konečném důsledku neoslabí státní rozpočet, ale posílí českou ekonomiku.
Sociální demokracie a komunisté budou nepochybně kritizovat rozpočet, že dává málo peněz na školství, zemědělství, vědu, výzkum, důchodce a jistě celou řadu dalších oblastí. To myslím, že je standardní kolorit. Budou ale jistě málo mluvit o tom, kde na tyto výdaje vzít. To bych řekl, že patří také ke standardnímu folkloru.
Komunistická strana dosud neměla možnost se na hospodaření státu podílet, možná nám své schopnosti předvede v krajích, to je nepochybné. Sociální demokracie takovou možnost měla a současný návrh rozpočtu samozřejmě také do značné míry odráží národohospodářskou politiku vlád sociální demokracie. Především porušení obecné zásady - to vyčítám sociální demokracii - porušení obecné zásady dobrého hospodáře, že když jsou přebytky, tak se ukládá na horší časy. V zemědělství jsou to kroupy, sucha, zimy, ale v ekonomice se to prostě jmenuje krize a recese. A to teď přišlo. A jenom zcela nezodpovědný hospodář věří, že takové období nikdy nepřijde, a všechny peníze utrácí v té době, co je má. Všechny peníze spotřebovává a na horší časy nic neukládá.
Na úplný závěr pár příkladů, na co by v současném návrhu rozpočtu mohlo být více peněz při příjmech, které sociální demokracie v letech svého vládnutí, v letech 2005-6, kdy růsty byly 7, 6,8 % a kdy politiku, ekonomickou strategii sociální demokracie tvořil pan ministr financí a pan předseda Bohuslav Sobotka a tvořil ji Jiří Paroubek se svou vládou. Takže kdyby ty příjmy, které byly v letech 2005, 2006, měla tato vláda, tak by např. mohla v tuto chvíli s naprostým klidem investovat o 33 miliard více do dopravní infrastruktury - to je trojnásobek současných výdajů, to znamená přesně o 272 % nárůst výdajů do fondu dopravní infrastruktury, to znamená místo 57 miliard 90. Mohla by valorizovat důchody o 15 % rychleji. Mohla by čtyřnásobně zvýšit kapitolu podpora podnikání, to znamená z dnešních 13,6 mld. čtyřikrát. Čtyřikrát zvýšit kapitolu podpory podnikání. Dvaapůlnásobně by mohla zvýšit prostředky na vědu a výzkum. Mohla by se obsluha státního dluhu snížit o 83 %. ***