(16.40 hodin)
(pokračuje Blažek)
Pokud jde o změny, jednak od 1. ledna vstoupí v účinnost zákon, který zde již byl schválen, ale debatuje se dál. Ten zákon se stal do určité míry kompromisem jako každý zákon zde ve Sněmovně. To nebylo tak, že by byl vládní návrh, který by vším projel bez dalšího. Tak to nebylo. Nepochybně o tom diskutujeme dál. Diskutuje se o tom, že by bylo něco jako u notářů, tzn. že by měl každý obvody. To má také spoustu nevýhod, takže v tuto chvíli, pokud ta koncepce nebude úplně promyšlená, tak pro to úplně nejsem. Ale když se něco promyslí a domyslí, tak to někdy vzniknout může. Ale to by zase nebyl lék na to, co vlastně asi kritizujete vy.
Pokud jde o náhrady cestovného apod., to se už řeší v novele, která byla schválena. Naprosto chápu, když si nějaký exekutor nebo zaměstnanec udělá schválně pětkrát cestu z Brna do Chebu, tak to asi správné není. A to už dnes nepůjde, resp. od 1. ledna.
Nevím, jestli jsem to řekl dostatečně, ale když tak ještě odpovím. Děkuji za pozornost
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Budete pokládat, pane kolego, ještě doplňující otázku? Prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře za vaše odpovědi. Tehdy, v roce 2001, pokud si vzpomínám, byla řešena především přetíženost soudů a vymahatelnost práva z hlediska obrovské druhotné platební neschopnosti firem a podniků. To se nějak vyřešilo. Nicméně se nechci vracet k minulosti, spíše k té přítomnosti.
Poplatky samotné se srovnávaly. Nebo analýza srovnávala poplatky v Německu, v Rakousku, takže tam byl ten problém.
Druhým problémem, o kterém hovoří analýza, je také jakási míra porušování současného práva v České republice právě exekutory. Oni to srovnávají, že je podstatně vyšší než u ostatních právních profesí v České republice. Dokonce hovoří ta analýza o porušování práva ze strany samotné Exekutorské komory. Takže i v tomto punktu by bylo záhodno udělat nějaké změny.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Jen stručná reakce. Pokud jde o deliktní chování exekutorů, problém je samozřejmě v četnosti. Každý exekutor má mnohem více případů než běžný advokát. Asi bychom se museli dívat na procentuální vyhodnocení těch - budu to nazývat obecně delikty, tím nic nepokazím - deliktů na poli exekucí. A ta čísla zase nejsou tak špatná. Dokonce z těch stovek tisíc exekucí, které jsou, podíl těch, které jsou prokazatelně vedeny nezákonně, není zas tak veliký. Ale tím, že je to četné, tak to postihuje hodně lidí. V tom se nepřu. Určitě se o tom budeme bavit.
Problém je v tom, že i postavení té komory doznalo změn, které nepovažuji za šťastné, protože komory mají být - nechci tady přednášet o nějakém veřejném právu - tzv. veřejnými korporacemi veřejného práva a mají mít určité pravomoci, o kterých rozhodují. U těch exekutorů došlo v praxi tím, že se jim některé vzaly, a byl z toho trošku paskvil, ta komora. Ona už to není úplně ani komora, ale není to ani nějaké soukromé sdružení. I z toho vznikají různé problémy, za které si ale, a to já s vámi souhlasím, ta komora může sama. Komora ze začátku, když budu velmi slušný, neúčinně vykonávala dohled nad činností exekutorů, takže do toho musel vstoupit stát. A tak jak to dnes je, že třeba ty kárné stížnosti může dávat několik subjektů, to asi není úplně správné.
To je asi všechno, co bych k tomu řekl. Zabýváme se tím opravdu pořád. Jestli se něčím zabýváme hodně vážně, tak jsou to exekuce, protože je to vážný problém. Věřte mi, že i když jsem z ODS, tak to neznamená, že nevidím i sociální problémy a důsledky, které to přináší. Musíme vyvažovat mezi zájmem věřitelů a tím, aby se slušně zacházelo také s dlužníky a nebyly z toho sociální problémy, které do moderní společnosti už nepatří.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře.
Z další interpelace s pořadovým číslem 24 kolega Votava odstoupil. Můžeme se zabývat interpelací pana kolegy Jiřího Petrů na pana ministra Tomáše Chalupu. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Jiří Petrů: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážený nepřítomný pane ministře, jistě budete se mnou souhlasit, že stav veřejného osvětlení ve většině našich obcí a měst není v dobrém stavu. Jedná se o zařízení, která jsou mnohdy na hranici své životnosti. Především osvětlovací tělesa, která mají poměrně velkou spotřebu elektrické energie, a také typy, které vytvářejí tzv. světelný smog. Přitom jsou dnes již k dispozici i na domácím trhu např. LED osvětlovací tělesa. Oproti České republice se v zahraničí dotace z Evropské unie v operačních programech životního prostředí využívají velmi intenzivně a úspěšně právě na rekonstrukce veřejného osvětlení. I v našich končinách by tento dotační titul mohl přinést značně významnou a výraznou úsporu elektrické energie především obcím a městům.
Zaznamenal jsem, že Ministerstvo životního prostředí chce z evropských peněz více podpořit úspory energie. Vedle možnosti získat dotace na zateplení veřejných budov by obce mohly žádat i o dotace na rekonstrukci úsporných veřejných osvětlení.
Vážený pane ministře, ptám se: Jaký je současný stav příprav a jejich průběh v tomto dotačním titulu? Kdy uvažuje Ministerstvo životního prostředí o otevření dotačních titulů z prostředků Evropské unie na rekonstrukce veřejného osvětlení? Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Pan ministr vám odpoví písemně.
Další interpelaci vznáší paní kolegyně Jana Drastichová na ministra Martina Kubu, který je omluven. Prosím.
Poslankyně Jana Drastichová: Děkuji, pane předsedající. Už jsem si zvykla, že ministři, které interpeluji, tady nejsou.
Vážený pane ministře, obracím se na vás z titulu poslankyně za ostravský region, za oblast, která je dlouhodobě a velmi intenzivně zasažena škodlivými látkami v ovzduší a několikaměsíční smogovou situací. Vedle velkých znečišťovatelů z obou stran hranice jsou významnými viníky vedle velkých podniků i místní menší firmy a také domácnosti, které topí méně kvalitním uhlím, které velmi často pochází z exportu, a to zvláště ze sousedního Polska. Situace je o to tristnější, že tímto méně kvalitním uhlím s velkým množstvím prachu se topí na obou stranách státní hranice, zvláště ve velkých aglomeracích polského Slezska, a začíná se jím intenzivně topit i u nás na severu Moravy. Dovážené uhlí je nejen méně kvalitní, ale obsahuje i vysoké množství uhelného prachu a nekvalitních příměsí. Nejen že je toto uhlí méně výhřevné, ale násobí i celkovou už tak kriticky vysokou prašnost v našem moravskoslezském regionu.
Obracím se tedy na vás a vámi vedený resort s otázkou, jaké kroky podniknete ke kontrole a případně sankcionování dovozu tohoto nekvalitního topiva ze zahraničí. Jakým způsobem napomůžete zastavení přílivu této ekologické zátěže? Rovněž vás žádám o informaci, kdy začnete reagovat a vzniklou vypjatou situaci začnete s veškerou vážností řešit. Připomínám, že ve výsledku jde o škodlivé látky obsahující i karcinogenní prvky v obrovském množství vypouštěné do ovzduší, nemluvě o tom, že v těchto měsících je zátěž pro lidský organismus nejtěžší.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, paní kolegyně. Další interpelaci vznáší pan poslanec Jiří Paroubek na ministra zemědělství Petra Bendla. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane nepřítomný ministře. Již vašeho předchůdce ve funkci a také pana premiéra Nečase jsem se zhruba před dvěma lety v rámci poslaneckých interpelací ptal, kolik že zaplatí Pozemkový fond České republiky za umísťování svých inzerátů nabízejících prodej státního majetku na stránkách deníku Právo, tedy deníku, v jehož titulu se objevuje charakteristika nezávislé noviny. Pokud si dobře pamatuji z odpovědí na mé interpelace z doby před dvěma lety, pak v letech 2008 až 2010 obdrželo Právo za inzerci v těchto třech letech téměř 20 milionů korun.
Osobně považuji inzerci instituce státu u nezávislého média, v tomto případě tištěného, za jasné koruptivní jednání vládní administrativy zvláště v situaci, kdy je možné řešit potřebu zveřejňovat nabídky prodejů majetku Pozemkovým fondem přes internet v podstatě za bagatelní náklady například vydáváním elektronického buletinu tohoto úřadu a velmi levně.
Mé dotazy jsou v této souvislosti následující: Za prvé: Kolik peněz za inzerci bylo Pozemkovým fondem vynaloženo v období od 1. ledna 2011 do 31. 10.2012 v Právu? Za druhé: Jak, kdy a za jakých podmínek proběhl výběr práva jako média exkluzivně zajišťujícího inzerci pro Pozemkový fond? Děkuji. ***