(23.40 hodin)
(pokračuje Petr)
Je třeba zde zkonstatovat, že 78 tisíc hektarů je obtížně představitelná velikost půdy. Aby to bylo pochopitelné, tak si představte, že se jedná o 78 tisíc fotbalových hřišť, k nimž je přičleněn ochoz a tribuna. Tak je to číslo správné, nebo je fiktivní, nebo je naprosto zkresleno? Nikdo na to není schopen odpovědět při čtvrtém projednávání tohoto zákona.
Vyjdeme-li z nějakého průměru, který je dán váhovým průměrem ceny za lesní a zemědělské pozemky, pak metr půdy stojí 30 korun. Pokud vynásobíme 78 tisíc hektarů třiceti, tak, dámy a pánové, je to 21,9 miliardy korun, které mohou být fiktivní a které žádá církev, aby jí byly vráceny nebo zaplaceny. Proč při čtvrtém projednávání tohoto zákona se nám nedostává na tyto otázky odpověď?
Pokud chceme odstranit disproporci mezi dvěma zákony, které řeší majetkové vyrovnání, a to je zákon z roku 1991 o odčinění majetkových křivd fyzických osob a návrh tohoto zákona, který řeší odčinění církvi, tak tady jsou, dámy a pánové, takové rozdíly, které opět nikdo nezdůvodní. Metr zemědělské půdy pro církev, pokud nebude vydána, je za 44 korun, ale ti, kterým byla zabrána a byli fyzickými osobami, za metr zemědělské půdy dostávají 11 korun. U lesní půdy má církev dostat 24,70 a ti, kterým byla zemědělská půda sebrána za komunistického režimu, za ni v průměru dostávají 7,80. Navíc církvi budeme, pokud jim to nevyplatíme hned, valorizovat to pozdní vyplácení. Takže když to srovnáme s fyzickými osobami, tak od roku 1991 je doposud nevyřešeno deset procent žádostí fyzických osob, někteří čekají na vyřešení více jak dvacet let pro pomalost soudů, ale my jim v roce 2012 nebo 2015 zaplatíme stejnou cenu za půdu, jaká platila v roce 1991. Nemáte dojem, že pokud tady jde o odčinění fyzických osob a církví, že by ty ceny měly být prakticky stejné?
Jistým argumentem, který není možno opominout, je, že řada obcí má blokován svůj vývoj tím, že na jejich katastru je církevní půda, kterou není možno bez nějakého zákona vyřešit. Ale já jsem marně hledal v zákoně nějaký článek, který by řekl, že pokud vydáme půdu církvi, že církev to dá obci nebo to nějakým způsobem vymění a za jakou cenu to dá té obci. Nemáte dojem, že když bude vedle obce ještě nějaký stavebník a bude chtít dát trojnásobek toho, co bude možné, aby dala obec, že to církev nevyřeší s tou obcí, ale prodá to tomu soukromému podnikateli? Čili tato teze, že pokud přijmeme nějaký zákon, který by to měl vyřešit, je naprosto na vodě. A já si myslím, že tady je nezbytné upozornit na memento, kdy řád voršilek pod technickou budovou Národního divadla prodal, když mu pozemky byly vráceny, pozemek úplně někomu jinému než Národnímu divadlu. Je třeba nějakým způsobem v zákoně nebo v něčem jiném říci, že když už vydáme církvím majetek, který blokuje rozvoj obce, že první, s kým to musí církev směnit, je buď obec, nebo jí to prodat, a měli bychom také řešit cenu, za kterou to musí být prodáno. Neměla by to být vyšší cena, než těch 44,70.
A poslední záležitost. Zákon je z hlediska řešení bych řekl naprosto nevyvážený. Je připravován pouze za účelem předání majetku. Tento postup degraduje jak stát, tak i církev na subjekty, které řeší pouze majetkové vyrovnání. Tento způsob se snad hodí na tržiště, kde budeme prodávat dobytče, ale ne pro řešení tak závažného problému, jako je toto vyrovnání. Přece snad v minulosti stát i církev byly a nadále budou nositeli kultury, morálky a vzdělanosti. Nepostrádáte, kolegové, že o těchto záležitostech, které mají velikou závažnost, není v zákoně ani zmínka? Značná část veřejnosti to považuje za jednu z nejzávažnějších chyb tohoto zákona.
Z těchto důvodů doporučuji zákon o vyrovnání s církvemi zamítnout. (Potlesk poslanců z levé části sálu.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan poslanec Michal Doktor má slovo, po něm je přihlášena paní kolegyně Strnadlová.
Poslanec Michal Doktor: Jsme uprostřed hluboké noci a chtěl bych ujistit všechny, kteří naslouchají, že nepřicházím k řečništi proto, abych polemizoval s řečníky. Dokonce nepřicházím ani proto, abych všem předřečníkům a odpůrcům tohoto projektu připomínal, že to je již několikátý koncept projektu církevních restitucí, resp. odluky církví od státu, a abych zdůraznil, že je to z hlediska srovnání celkových nákladů operace, nebo celkových nákladů projektu, ten absolutně nejlacinější, nejlacinější projekt, který byl zatím navržen. V historii pokusů lze jistě vyzdvihnout i modely, které svými náklady dosahovaly odhadů až 300, resp. 276 miliard korun, a z tohoto pohledu je tento pokus jistě nejlacinější.
Já jsem v uplynulých měsících dával do kontrastu právě tento návrh zákona, resp. některé jeho části, s jinými návrhy vlády, a sice s návrhem vlády na tzv. daňový balíček. A jistě si vzpomenete, že jsem uváděl svou zásadní výhradu, která vyplývala z kontrastu mezi návrhem vlády na zvýšení daní bez ohledu na to, která z těch částí mě provokovala více či méně, a osvobozením, a to v kontrastu ve vztahu k osvobození z daně z příjmu, které bylo navrženo v tomto projektu. Řekl jsem, že dokud tento kontrast a tento rozpor nebude odstraněn, nemohu podpořit návrh zákona tak, jak je přichystán. ***