(21.50 hodin)
Poslanec Josef Dobeš: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, přiznám se, že mě vyprovokoval k této faktické příspěvek pana předsedy komunistické strany o tom, jak nám moralizoval, jak je třeba dodržovat, co je v programu, a pak to po čtyři roky naplňovat.
Udělám exkurz do minulosti: Rok 1948, program komunistické strany, vábení komunistů - a pak realita.
Prostřednictvím pana předsedajícího, pane předsedo, to je drzost a farizejství! (Potlesk z pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Další faktická poznámka, pan kolega Krátký. (V sále je silný hluk.) Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Jiří Krátký: Pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, přiznám se, že se nebudu dívat upřeně panu kolegovi Bendovi do očí, podívám se tentokrát směrem ke svému mladému kolegovi Paggiovi.
Já zřejmě neporuším zákon, když řeknu, že část jeho rodiny po matce pochází ze Sudet, z oblasti Jesenicka a Šumperska. A teď se mladého kolegy zeptám: Tento kraj se, to není žádné tajemství, proslavil velmi nechtěně inkvizičními procesy. Budeme vracet majetek těm, co byli zabiti, zmrzačeni, okradeni a jejich majetek rozdělen podle přesně stanovených procent těm, co to způsobili? (Hovoří velmi hlasitě.) Takže budeme tento majetek taky vracet? Já jsem pro. Budeme vracet ten, co byl zkonfiskován komunisty, ale vraťme i těm, co byli ožebračeni a mučeni v 17. století! (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: K další faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Bárta. (Hluk, poznámky v lavicích.) Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, rád bych připomněl, ale opravdu fakticky bych připomněl, že součástí koaličního kompromisu, na který se odvolává pan poslanec Paggio, bylo to, že majetek vydávaný církvím bude schvalován na vládě po jménech. Tedy s jasnou trestní odpovědností konkrétních ministrů. Ke cti této Sněmovny, nejedná se tudíž o krádež za bílého dne, ale o krádež už v nočních hodinách.
A ve vztahu ke komunistické straně si dovolím jednu velmi osobní poznámku prostřednictvím pana předsedajícího, pana místopředsedy, k Viktoru Paggiovi. Měl by mít úctu ke svým vlastním předkům. (Smích a potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Tak konečně nemáme žádné další faktické poznámky, takže pan kolega Tejc s přednostním právem. Prosím.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, rád bych teď znal stanovisko legislativního odboru, tak jak jste o něm informoval, protože jste před krátkou chvíli oznámil, že není třeba se zabývat námitkami, které tady zazněly z úst předřečníků, zejména pana poslance Filipa, protože legislativa Sněmovny říká, že to problém není. Já bych vás rád požádal o to, abychom teď dostali písemné stanovisko, abychom je měli k dispozici, a pokud ne, pokud tady nebude, tak dávám alternativně pro tento případ procedurální návrh, abychom hlasovali o přerušení a odročení projednávání tohoto bodu do doby, než Sněmovna bude seznámena s písemným stanoviskem legislativního odboru Sněmovny a Legislativní rady vlády. Děkuji. (Potlesk z lavic ČSSD.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Je tady další procedurální návrh přerušení projednávání do doby předložení stanoviska legislativním odborem Sněmovny. (Výkřiky z lavic.) Prosím o upřesnění na mikrofon.
Poslanec Jeroným Tejc: Dovolím si zopakovat - legislativní odbor Poslanecké sněmovny a Legislativní rada vlády by měly být ty instituce, které by nám toto písemně sdělily, neboť myslím, že ty výhrady jsou skutečně zásadní. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Takže takto o tom budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 153. Přihlášeno 193, pro 90, proti 98. Návrh nebyl přijat.
Prosím prvního přihlášeného v rozpravě pana poslance Paroubka.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, budu rád, když se ještě budu moci vrátit aspoň ke dvěma věcem z té poněkud nepřehledné rozpravy, která tady probíhala, protože veřejnost, která to sleduje u televizních kamer, tak by bylo dobré, aby jí nic neuniklo.
Tak především první věc, kterou tady zmínil pan předseda Filip, že velmi pravděpodobně toto jednání postrádá legitimitu. Z důvodů, které tady velmi pregnantně řekl, prostě tohle jednání není lege artis.
Druhá věc se týká jedné součásti vládní koalice, derivátu strany Věci veřejné pod názvem LIDEM, která se prostě zavázala k nějakému jednání ve svém volebním programu a jednala jinak. Na druhé straně musím říci, že to pro mě neočekávané nebylo.
K vládnímu návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi jsem v průběhu tří čtení zákona ve sněmovně hovořil celkem čtyřikrát. V průběhu více než půlročního projednávání jsem uvedl dostatek argumentů k tomu, proč by tento návrh zákona neměl být přijat. Dnes se tedy budu snažit jen shrnout své nejvážnější argumenty, nebudu už přicházet s novými.
V úvodu svého vystoupení chci vybídnout občany, aby právě v souvislosti s tímto zákonem přemýšleli o způsobu a míře své angažovanosti v příštích volbách, zejména těch sněmovních. Co mohli občané očekávat od tří stran, které po minulých volbách ustaly vládu. Upřímně, ten, kdo hlasoval pro tři vládní strany, se nemůže vůbec divit současnému návrhu zákona.
V jednom ze svých čtyř vystoupení jsem členy Sněmovny a českou veřejnost upozornil na slova někdejšího nejvyššího představitele katolické církve v naší zemi, zvěčnělého kardinála Františka Tomáška. Na tohoto muže jako na jednoho z mála katolických prelátů v české historii,národ velmi vděčně vzpomíná. V srpnu roku 1991, tedy poté, co tehdejší ještě federální parlament rozhodl o vydání téměř 170 často obrovských, nebo alespoň rozsáhlých majetkových komplexů církvím, ve zdrcující většině pak katolické církvi a řádům této církve, se pan kardinál vyjádřil jasně: "To je poslední nárok, který církev vznáší." A samozřejmě přišlo z jeho úst poděkování státu za vydání majetku. Prostě pokora ve vyjadřování patří k vynikající osobnosti, kterou kardinál Tomášek nesporně byl.***