(17.20 hodin)
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, návrh novely zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků vítám, protože je potřebný. Nicméně návrh předkladatelů neřeší další vážné problémy, o kterých se zmíním a které jsem se pokusil řešit svým písemně podaným pozměňujícím návrhem.
Na posledním zasedání podvýboru pro vědu, výzkum, letectví a kosmonautiku jsme řešili problematiku financování projektů, např. bezpilotních prostředků či dalších projektů z Evropské obranné agentury. Například v rámci projektu kategorie A při účasti větší než 1 % celkových nákladů garantuje Evropská obranná agentura účast národního obranného průmyslu a návrat vložených investic v rámci soutěží. Při účasti méně než 1 % celkových nákladů je garantováno pouze sdílení výsledků programu, ale i to je pro další aplikovaný vývoj podstatné. A pokud se české firmy či české vývojové instituce těchto programů finančně neúčastní, pak ztrácíme schopnosti a konkurenceschopnost našich výzkumníků a vývojářů.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, jiný systém financování mají programy kategorie B programu Evropské obranné agentury, a to ze strany státu podíl od 50 až do 80 % a ze strany subjektu od 50 do 20 %. Lze financovat i ve výši 100 % ze strany státu, zejména v projektech Capability and Technology.
Nicméně v naší zemi existuje základní překážka pro účast na těchto projektech, a to aktuální znění zákona, který právě projednáváme. Protože mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji financuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a sami musíte uznat, že částka vyčleněná tímto ministerstvem ve prospěch Ministerstva obrany na institucionální podporu pro mezinárodní spolupráci ve výši 8 mil. Kč za rok do roku 2015 je absolutně nedostatečná, ba přímo směšná. Přitom v České republice stále existují výzkumné, vývojové a průmyslové kapacity, které je možné do projektu EDA zapojit. Neúčast českých kapacit v soutěžích s evropskou konkurencí se již začíná projevovat v degradaci schopnosti reagovat na požadavky trhu s obranným a bezpečnostním materiálem. Prostě problémem je, že potřebné finanční prostředky pro zapojení českého výzkumu a vývoje nejsou k dispozici.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, závěrem mi dovolte stručně odůvodnit navrhované pozměňovací návrhy uvedené ve sněmovním dokumentu 4253. V § 4 odst. 2 se rozšiřuje počet možných poskytovatelů podpory o Ministerstvo dopravy. V § 4 odst. 2 se rozšiřuje možnost spolufinancovat projekty mezinárodní spolupráce přímo z rozpočtu Ministerstva obrany a Ministerstva dopravy. Konkrétně v případě Ministerstva obrany se jedná o možnost spolupráce a podílení se na projektech s Evropskou obrannou agenturou a v případě Ministerstva dopravy s Evropskou kosmickou agenturou např. v rámci projektu Galileo.
Děkuji za pozornost a podporu mého pozměňujícího návrhu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. (Potlesk z levé strany sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Pan poslanec Ohlídal, zpravodaj a zároveň navrhovatel. Prosím.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych si v rámci obecné rozpravy dovolil navrhnout zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením u této novely na 48 hodin.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Kdo dál se hlásí do obecné rozpravy? Jestliže se nikdo nehlásí, rozpravu bychom mohli ukončit a já bych otevřel podrobnou rozpravu, do které se také hlásí pan poslanec Antonín Seďa.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Já se pouze přihlašuji ke svému písemnému pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument 4253.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě prosím pana poslance Ohlídala.
Poslanec Ivan Ohlídal: Vážený pane místopředsedo, dovoluji si přihlásit se ke svému pozměňovacímu návrhu, který je registrován pod číslem 2704.
Protože jsem se dopustil technické chyby, ještě jednou zopakuji svůj návrh na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením, a to na 48 hodin. Tento návrh měl správně padnout právě zde v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, výborně. Tak teď je to úplně jasné. Paní poslankyně Putnová. Prosím.
Poslankyně Anna Putnová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěla bych se přihlásit k pozměňujícímu návrhu, který je veden pod sněmovním dokumentem číslo 4307. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Teď už se snad do podrobné rozpravy nehlásí nikdo, už jsme ji vyčerpali, můžeme to tady všechno odmazat a můžeme i podrobnou rozpravu ukončit. Nicméně bychom měli zřejmě hlasovat, protože tady zazněl návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Doufám, že to říkám správně. Jenom zagonguji, protože bychom měli odhlasovat zkrácení lhůty k projednávání pro třetí čtení na 48 hodin. Jedině o tom bychom nyní měli hlasovat na závěr rozpravy ve druhém čtení. Já jenom chvíli počkám na poslance, kteří ještě budou hlasovat...
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty k projednávání na 48 hodin, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 115, přihlášeno je 178, pro hlasovalo 124, proti 2. Bylo to přijato. Děkuji všem zúčastněným.
Dalším bodem je
18.
Vládní návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti
akciových společností a o změně dalších zákonů
/sněmovní tisk 715/ - prvé čtení
Tady jsme zase zpátky v prvém čtení. Já bych požádal pana ministra Pavla Blažka, aby návrh uvedl. Prosím, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý večer, dámy a pánové. Předkládám do prvního čtení návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů.
Název je dlouhý, podstata je velice jednoduchá. Účelem tohoto zákona je, aby se vyřešily problémy listinných akcií na majitele, neboli aby bylo u akciových společností známo, komu skutečně patří. Důsledkem by mělo být, že dojde k možnosti identifikace akcionáře akciové společnosti ve všech případech, čemuž tak dnes podle platné právní úpravy není.
Návrh upravuje proces, jakým způsobem mají akciové společnosti transformaci listinných akcií na majitele provádět, a nabízí se celkem tři možnosti řešení. Pokud bude akciová společnost chtít zachovat akcie na majitele, bude muset povinně provést jejich zaknihování u centrálního depozitáře nebo jejich imobilizaci, tedy fyzické uložení u banky. Pokud si akciová společnost nevybere žádnou z těchto možností, budou se její listinné akcie na majitele v souladu se zákonem konstruovanou fikcí považovat od 1. ledna 2014 za listinné akcie na jméno.
Současně tento návrh zákona provádí některé změny dalších zákonů, které jsou nutné v této souvislosti také přijmout, aby ten zákon mohl být platný a účinný a mohl hlavně v praxi fungovat.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Jana Suchá. Prosím.
Poslankyně Jana Suchá: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych pouze doplnila, že pokud půjde o výběr jedné z těch tří variant, a sice prostou změnu listinné akcie na majitele za listinnou akcii na jméno, zde v rámci transparentnějšího zjištění toho akcionáře, tak ještě zákon navrhuje, aby výplata dividend chodila na účet u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, který je členem Evropské unie nebo členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Zmíněný zákon s sebou přináší zvýšené náklady na podnikatelské prostředí. Samozřejmě bude záležet na tom, kterou z variant si ta která akciová společnost vybere. Nejlevnější samozřejmě bude varianta prosté výměny, kdy se odhaduje -samozřejmě záleží na výši emise - ale odhaduje se zhruba 20 až 30 tisíc na akciovou společnost.
Navrhuji tento zákon propustit do druhého čtení. Děkuji. ***