(16.10 hodin)
(pokračuje Huml)
Za páté. Příspěvky členů České kanceláře pojistitelů, tedy jednotlivých pojišťoven, do garančního fondu za účelem financování nepojištěných škod se pro rok 2011 a pro rok 2012 nemusely vůbec předepisovat. - Jinými slovy, pojišťovny již dnes škody nepojištěných vozidel ani nemusí platit, protože si na to vyberou samy od hříšníků.
Fond dosáhl takové výše, že nemá smysl navyšovat, a pojišťovny tedy nepřispívají a začínají přemýšlet, jak peníze vyvést ve svůj prospěch. Dále naznačím, jak se jim to daří.
Pro představu: Aktiva ČKP ke konci roku 2011 - 7 miliard 897 tisíc 251 korun, v roce 2011 bylo vyplaceno na plnění, v těchto sporných případech pouze, 212 milionů 587 tisíc, přitom nedobytné, tedy neznámý pachatel, jen 10 milionů 476 tisíc. Předpokládané další plnění, trvalé následky - 1 miliarda 373 tisíc 099, drtivá většina je tedy dobytná zpět, poněvadž je znám pachatel.
Událostí bylo v roce 2011 celkem 14 132 - srovnejte s počtem výzev hříšníkům, kterých bylo 409 tisíc. Příjem - jenom pro ukázku - z regrese bylo přijato, peněz, 99 milionů. Oni začínají pohledávky už i prodávat, celková nominální hodnota totiž činí 85,5 milionu, do garančního fondu se vrátí pouze 27 %, tedy 23 milionů. Výzvy hříšníkům neplatícím je 409 tisíc kusů, 149 tisíc kusů upomínek. To všechno dodalo do fondu 455 milionů.
Po marném pokusu s upomínkou vymáhání přes inkasní agentury, to je 103 tisíc kusů, příjem by měl být 455 milionů, dobyto bylo 73 milionů. Přes soudy ČKP vysoudila 24,5 milionu ze 13 tisíc případů, opět dobrá práce.
Z citované výroční zprávy lze vyčíst, že manažeři ČKP se nemají vůbec špatně, průměrný plat je tam 140 tisíc korun měsíčně, s penězi na účtech začínají podnikat přes spřátelené firmy a fondy, místy s poměrně velkými riziky. O tom, že by probíhalo výběrové řízení, nemůže být pochyb - nebylo.
V roce 2010 dospěli k závěru, že je vhodné některé činnosti outsourcovat, a založili společně s Asociací pojišťoven firmu Supin, s. r. o. Tato firma si z garančního fondu docela pomohla, dostala dvě bezúročné půjčky v celkové výši 45 milionů korun, které jsou obě splatné v roce 2013. Dále ČKP uhradila nevyúčtované zálohy na odměnu na poskytování IT služeb ve výši 30 milionů, dále pohledávku z přefakturace ve výši 489 tisíc. Tak se ptám - to opravdu přebytky garančního fondu financují činnost i Asociaci pojišťoven, která je z 50 procent vlastníkem Supinu, s. r. o.? Učili se zřejmě na Ministerstvu práce a sociálních věcí.
Po převedení části IT podpory na společnost Supin, s. r. o., došlo meziročně u ČKP k úspoře na mzdových prostředcích ve výši 6 milionů 880 tisíc po úbytku 12 pracovníků. Pokud bude fakturace - podle výroční zprávy se dá dovozovat, že 30 milionů, nejde o úsporu, ale ryzí prodělek a vyvádění peněz. Samozřejmě z garančního fondu.
Kontrola nad fondem, to je velký otázník. Ministerstvo financí ji přesunulo na Českou národní banku. Poptám se tam, kolikrát proběhl dozor a s jakým výsledkem.
ČKP bude zřejmě financovat i tzv. národní nehodové centrum, díky němuž se sníží náklady pojišťoven i na ryze komerčním havarijním pojištění. Usilují totiž o to, aby odtahové služby byly objednávány pouze pod jejich kontrolou, a vytvoří monopol.
V garančním fondu začalo být moc peněz a nekontrolovaně přetékají. A co je horší, odtékají.
Návrh skupiny poslanců na účast pojišťoven při financování Hasičského záchranného sboru s ohledem na výše uvedený výčet podílu státu na podnikání pojišťoven v oblasti odpovědnosti za škodu považuji za oprávněný. Pokud bude navrhovaný procentuální odvod na základě zákona pojat jako paušální platba na likvidaci následků dopravních nehod, vyprošťování osob z vraků vozidel a technické zabezpečení likvidace akutních následků na místě dopravní nehody, je to racionální a vzájemně výhodné, bez nutnosti fakturovat každý konkrétní případ, což bychom nebyli schopni.
S ohledem na fakt, že ČKP neplní jeden ze základních úkolů v oblasti prevence nehodovosti, bych si pak dovolil ve druhém čtení formulovat další požadavek. Navrhnu povinnost převést část pojistného do státní nadace BESIP, nebo vůbec na Ministerstvo dopravy, kde budou plně využity na prevenci nehodovosti. Což je hlavní úkol ČKP.
A pojďme v hospodářském výboru také diskutovat, zda by garanční fond neměl hradit i škody způsobené neznámými motorovými vozidly při lehkém zranění, tedy zlomené ruce a nohy, nejen těžkou újmu. K tomu vysvětlení. Ten, kdo ujel od dopravní nehody, to bylo 70 procent případů, byl pojištěný řidič nebo pojištěné vozidlo. Jenom nevíme, u které pojišťovny. Proto by se pojišťovny měly podílet na sdružování prostředků v garančním fondu. Ze 30 procent pak je nepojištěn, a proto do fondu přispívají desetinásobně ti hříšníci. Plnění neznámých pachatelů by tedy ze 70 procent případů měly platit poměrově podle velikosti kmene pojištěnců pojišťovny, a ony je prostě už pro rok 2011 ani 2012 neplatí, neodvádějí žádné peníze. Nastavený stav generuje obrovské zisky, a když už tedy tam ty peníze přetékají, tak ať tečou správným směrem. A protože jsme to byli my, tedy ne my, ale naši předchůdci, kdo legislativu vytvořil, máme právo rozhodnout i o tom, kam peníze jdou.
Ani jedna tato změna zákona neopravňuje pojistitele ani ČKP navyšovat výši pojistného. A pokud to udělají, měli bychom cenu pojistného nekompromisně zákonem upravit a regulovat. Alespoň její maximální výši.
Na posledním zasedání Rady vlády pro BESIP v říjnu tohoto roku delegát pojišťoven, už jsem ho jmenoval, Ing. Síkora správně vypočítal, že investice jednoho milionu do prevence nehodovosti je schopna snížit následky na nehodách o 10 milionů. Je v zájmu samotných pojišťoven, aby škody z dopravních nehod klesaly. Zákon správně předjímá, že ČKP se na této aktivitě má podílet. Protože dobrovolně to přes opakované výzvy Rady vlády pro BESIP nikdo neudělal, není jiná cesta než zákonem. A dobře vybavené hasičské sbory, schopné rychle zasáhnout, předejdou následným škodám a jde v podstatě také o prevenci. Myslete stále na to, že pojistné platíme povinně a je správné očekávat za tuto platbu nějakou protislužbu.
Nevím, kdo psal zamítavé stanovisko vlády. Připadá mi, že to byl někdo z pojišťovny. My máme přijímat zákony v zájmu lidu této země, nikoli v zájmu profesních skupin. A když někomu naháníme zákazníky, má exekutiva kontrolovat, jak je s prostředky takto získanými nakládáno a zda jsou čerpány k účelu, pro který byly určeny. Nepropustit tento návrh do druhého čtení, to by byl vrchol arogance a podlehnutí lobbismu. Vezměte si příklad ze Slovenska a dalších států, o kterých tady mluvil kolega, kde systém generuje peníze i do prevence a k záchranným složkám.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal pana poslance Antonína Seďu přihlášeného do rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní ministryně, vážené poslankyně, vážení poslanci, nová bezpečnostní strategie České republiky přijatá v roce 2011 uvádí mimo jiné nutnost zajistit dostatek finančních prostředků ze státního rozpočtu zejména na obranu a složky integrovaného záchranného systému.
S ohledem na rozpočet kapitoly Ministerstva vnitra dlouhodobě dochází k podfinancování bezpečnostních zdrojů, zejména Hasičského záchranného sboru ČR. Další škrty v jejich rozpočtu by mohly vést k destrukci současného fungujícího systému, který nám závidí celý svět.
Novela zákona zavádí vícezdrojové financování hasičů, a to na základě příspěvku pojišťoven. Prostě zapojení pojišťoven, které mají profit právě z práce Hasičského záchranného sboru, je nejen logické, ale i potřebné. Připomenu rok 1884, kdy zákonem byla v našich zemích zavedena povinnost pojišťoven k placení příspěvků pro výdaje hasičů. ***