(15.10 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu. Paní poslankyně Kateřina Klasnová má slovo.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si už zvykla, že co předklad z pera Ministerstva práce a sociálních věcí exministra Drábka, to perla. Nejinak je tomu i v případě tohoto tisku, který se týká platů představitelů státní moci.
Bylo tady už řečeno mými předřečníky, že se jedná o jakýsi legislativní nosič, jakýsi podvozek, tedy cosi, co bychom měli zde v Poslanecké sněmovně dopracovávat. On ten návrh reflektuje výrok Ústavního soudu, který se týká platů soudců. Zdůrazňuji platů soudců, byť samozřejmě ten zákon je svázán a všichni představitelé státní moci jsou svázáni. Já bych nicméně očekávala, že tato vláda - či dosluhující vláda, to je jedno, ale zkrátka vláda, která ještě v nějakých zbytcích mi sedí za zády, už ani nesedí za zády, tak sedí vedle mě pan ministr Heger - je vláda, která se označila jako vláda úsporná. To znamená, já bych očekávala, že Ministerstvo práce a sociálních - dobrý den, pane premiére, ano, už vás vidím (reaguje na předsedu vlády Nečase v sále) - že tato vláda využije legislativců na Ministerstvu práce a sociálních věcí a připraví návrh, který sem půjde do Poslanecké sněmovny a který bude v souladu s tím, že tato vláda je vládou úspornou. To znamená, ne že nám sem pošle nějaký legislativní podvozek, kde si máme vybrat, jestli platy představitelů státní moci, tedy i politiků, se budou zvedat o 2,51násobek, anebo až trojnásobek. U 2,51násobku se bavíme o nějakém dopadu do rozpočtu zhruba ve výši 102 mil. korun, jak hovoří důvodová zpráva, u trojnásobku je to dokonce už 1,32 mld. To už rozhodně není málo.
A jestliže ministr práce a sociálních věcí, tedy dnes už exministr práce a sociálních věcí, sem předkládal tento návrh, tak je zapotřebí říct, že zhruba ve stejné době také předkládal návrh, který předpokládal, že v rámci solidarity a toho, jak je zapotřebí škrtat a utahovat si opasky, je zapotřebí snížit růst důchodů. To znamená, ten samý ministr práce a sociálních věcí zde předložil téměř ve stejné době, byť z mně nepochopitelného důvodu se tato novela projednává teprve dnes, ale téměř ve stejné době sem předložil zákon, který předpokládá, že se důchodcům, a také se to nakonec odhlasovalo, byť ne hlasy opozice, že se důchodcům ubere 200 korun měsíčně, protože je zapotřebí těch 200 korun měsíčně, aby se zachránil celý ekonomický systém České republiky. Na druhou stranu ten samý ministr práce a sociálních věcí předloží návrh, že bychom si my politici mohli zvýšit plat až o 10 tis. korun na poslance, protože zjevně nás se možná ty úspory netýkají. A ještě pikantnější na celé věcí je, že se to předkládá takto pozdě a teď se tady bude zkracovat lhůta ve výborech na 20 dní a já jsem moc zvědavá, co z toho nakonec kreativní Poslanecká sněmovna vytvoří.
Abych ale předešla nějakým spekulacím, jaký k tomu mám osobně postoj, tak já jsem už před několika týdny, možná už je to měsíci, kdy se tady objevil ten návrh, dala vlastní pozměňovací návrh, byť samozřejmě chápu, že k tomu se povede diskuse, ale pokusím se získat pro něj podporu, a ten návrh v podstatě je velmi jednoduchý. Návrh počítá s tím, že se vyhoví výroku Ústavního soudu - ten výrok se vztahoval pouze k platům soudců, nikoli k platu nás politiků - a tudíž ten jednoduchý pozměňovací návrh spočívá v tom, že platy soudců se rozmrazí, ale nám, jak jsme se zavázali, zůstanou zmrazeny do roku 2016, resp. do konce roku 2015. Docela ráda bych viděla potom toho smělce z politiků, který si půjde stěžovat k Ústavnímu soudu, nicméně má možnost si stěžovat Ústavnímu soudu, že by chtěl, aby mu rostl plat, třeba někteří střelci to dají. Ale já říkám: tento návrh jsem podala, budu pro něj hledat i nějakou širokou politickou shodu. A když skutečně, abych ocitovala úspornou vládu, tak tam se v důvodové zprávě skutečně hovoří o tom, že obnovení používání jednotné výše platové základny od 1. ledna 2013 u všech ústavních činitelů vyžaduje zrušení úsporného opatření stanoveného pro představitele moci zákonodárné, výkonné a některých státních orgánů až do konce roku 2014. Tedy ta důvodová zpráva opravdu na to upozorňuje, že to nemá s nějakou úsporností a s nějakými škrty vůbec co do činění.
No a abych byla, milí kolegové, u vás ještě oblíbenější, tak jsem se rozhodla tam dát ještě jeden pozměňovací návrh. On v zákonu o platech představitelů státní moci je jeden paragraf, tuším, že to je § 38, objevil se tam už za doby pana Zemana. Pan Zeman teď aspiruje na post prezidenta republiky. Určitě by podpořil můj návrh na dotáhnutí do konce jeho legislativního návrhu, nebo návrhu, který se objevil za jeho vlády. Tento návrh hovoří o tom, že když už jsme u těch odměn a u diskuse, jestli si zvyšovat platy, či nezvyšovat platy, tak také že by se měla nějakým způsobem kontrolovat absence. A v § 38 je řečeno, že jsou tam jednoznačně dané sankce za neúčast na jednání Poslanecké sněmovny, a je jednoznačně řečeno, jaká sankce následuje.
Jakýmsi nedopatřením vznikl legislativní šotek, opravdu říkám, stalo se to určitě čirou náhodou (hovoří ironicky), že 15 let nebo ještě déle to nikdo neřešil, že tam se také říká, že bude stanoven orgán Poslanecké sněmovny, který tyto absence bude kontrolovat. Tak to se nikdy nestalo, takže tam máme krásný paragraf, který sice říká, že poslanci by měli chodit do práce tak, jak se to očekává u všech jiných občanů České republiky, ale chybí tam tenhle orgán, který by to posuzoval. Takže také navrhnu doplnění tohoto paragrafu.
Myslím si, že tímto orgánem by klidně mohl být mandátový a imunitní výbor. Toto volební období je volební období, kdy se mandátový a imunitní výbor rozhodně nenudí. Máme tady celou řadu vydání poslanců k trestnímu stíhání, nicméně ne všechny roky jsou tak plodné roky, takže si myslím, že by se určitě nikomu nic nestalo, kdyby coby člen mandátového a imunitního výboru tyto věci posuzoval.
Takže to jsou za mě tyto návrhy. A byť se tento zákon projednává za relativní nepozornosti všech poslanců, tak si myslím, že bychom neměli ten zákon úplně nepodrobit nějaké široké politické diskusi. Takže děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Zeptám se, zda se někdo dál hlásí do rozpravy. Pan poslanec Vilímec, prosím.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, s odkazem na svou zpravodajskou zprávu předkládám návrh na zkrácení lhůty k projednání tohoto tisku ve výborech na 20 dnů.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Přivolám naše kolegy do jednacího sálu, protože o tomto návrhu musíme hlasovat. Ale ještě stále jsme v obecné rozpravě, takže se ptám, zda se někdo hlásí dál do obecné rozpravy k tomuto bodu. Nehlásí se nikdo, končím obecnou rozpravu.
Budeme se nejprve zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh na přikázání? Nemá.
Zahajuji hlasování číslo 106. Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán rozpočtovému výboru. Kdo je proti?
Hlasování číslo 106, přítomno 191, pro 152, proti 2. Návrh byl přijat.
Druhým hlasováním je návrh pana poslance Vilímce na zkrácení lhůty k projednání ve výboru na 20 dnů.
Zahajuji hlasování číslo 107. Kdo souhlasí s tímto návrhem na zkrácení lhůty na 20 dnů? Proti návrhu?
Hlasování číslo 107, přítomno 191, pro 143, proti 6. Konstatuji, že návrh zákona byl přikázán k projednání výboru rozpočtovému. Lhůta na projednání byla zkrácena na 20 dnů.
Dámy a pánové, ještě mám pro vás jedno upozornění. Senát vrátil Poslanecké sněmovně návrhy zákonů. Je to sněmovní tisk 660/4, dále sněmovní tisk 689/3, sněmovní tisk 691/5 a 733/3. O tyto body rozšíříme program 47. schůze v pátek 9. listopadu, to uplyne jejich předepsaná zákonná lhůta. Tolik jenom tato informace. ***