(11.10 hodin)
(pokračuje Kubata)
Z toho důvodu je třeba konstatovat, že česká vláda, potažmo výbor pro evropské záležitosti a Ministerstvo financí věnují problematice a problémům navrhovaným v této směrnici velkou pozornost a jak premiér, tak ministr financí se velmi intenzivně zabývají protinávrhy určitých řešení a návrhů, které již tady byly zmíněny, a to je především problém povýšení skupinového zájmu nad zájem individuálního podnikatelského subjektu, což opravdu ohrožuje českého střadatele.
Je také potřeba si říci, že výbor pro evropské záležitosti projednal tento materiál ve dvou čteních, a sice 20. června a 4. října, a je třeba říci, že výbor jednoznačně zdůrazňuje, že úvaha Komise řešit a stabilizovat evropské finanční instituce před krizemi je cesta správným směrem, ale velké otazníky vznikají nad tím, zdali tento návrh směrnice ve svých důsledcích není v přímém rozporu s proporcionalitou a subsidiaritou, která je na půdě Evropské unie nesmírně důležitá.
Předpokládaný harmonogram projednávání v orgánech Evropské unie je takový, že v tuto chvíli je očekávání prvního čtení tohoto návrhu směrnice na plénu Evropského parlamentu. Politickým záměrem předsednictví bylo schválit tuto směrnici do konce letošního roku, což já osobně považuji za velmi složité.
Vážená paní předsedkyně, dovolte mi, abych zároveň seznámil Poslaneckou sněmovnu s usnesením výboru pro evropské záležitosti, který ve svém usnesení konstatoval, že a) podporuje Komisi v jejím úsilí o vytvoření společného evropského právního rámce řešení vážných ekonomických problémů. Domnívá se, že harmonizace pravidel pro krizové řízení finančních institucí by měla být v prvé řadě zaměřena na koordinaci činností a usnadnění spolupráce mezi příslušnými národními orgány dohledu, a to jak v rámci přípravy na krizové situace, tak při jejich řešení. V tomto ohledu oceňuje snahu Komise o vytvoření minimálního souboru nástrojů a pravomocí, které budou mít tyto orgány Komise dohledu k dispozici. Zastává však názor, že předložený návrh směrnice v několika aspektech překračuje přípustné meze principu subsidiarity a proporcionality, a nesouhlasí především s navrhovanou delegací významných pravomocí národních orgánů dohledu na orgány jiných členských států nebo evropské. V tomto kontextu nepovažuje za vhodné oddělovat pravomoci k řešení problémů finančních institucí od orgánů přímo odpovědných za dohled nad těmito institucemi. Dále se staví odmítavě k navrženým pravidlům pro poskytování finanční podpory mezi členy finančních skupin, potažmo k roli evropského orgánu pro bankovnictví při povolování této podpory. Upozorňuje přitom, že uvedená opatření jsou způsobilá významně ohrozit finanční stabilitu členských států, v nichž sídlí a působí dceřiné společnosti zahraničních finančních institucí.
Výbor pro evropské záležitosti nepodporuje vytvoření evropského systému financování krizového řízení a navrženou úpravu považuje za příliš detailní a extenzivní. V této otázce upřednostňuje větší diskreci členských států. Žádá vládu České republiky, aby ho informovala o dalším průběhu projednávání návrhu tohoto dokumentu, a pověřuje předsedu výboru, aby o tomto usnesení informoval Evropskou komisi.
Z tohoto usnesení také vychází návrh usnesení, který obdrželi všechny poslankyně a poslanci ve sněmovním tisku číslo 820.
Děkuji, že jste mi umožnila, paní předsedkyně, přednést zprávu zpravodaje.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji a zahajuji všeobecnou rozpravu. Potom požádám ještě pana zpravodaje, aby v podrobné rozpravě, až bude zahájena, odkázal na usnesení, s nímž nás právě seznámil.
Nyní tedy všeobecná rozprava a do ní mám dvě přihlášky. Nejprve paní poslankyně Dana Váhalová, poté je přihlášen pan kolega Jan Bauer. Paní poslankyně Váhalová má slovo. Prosím.
Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, projednání tohoto velmi důležitého dokumentu je jedním z kroků, které předcházejí tzv. bankovní unii, která má zajistit stabilitu zemí eurozóny a celé Evropské unie. Je v bytostném zájmu naší otevřené české ekonomiky, aby tento proces byl úspěšný. Vlády zemí Evropské unie poskytly bankám v období od konce roku 2008 do konce roku 2011 veřejné finanční prostředky ve výši asi 4,5 bil. eur, což pro představu odpovídá 37 % HDP Evropské unie. Ačkoliv se zabránilo rozsáhlým úpadkům bank a kolapsu ekonomiky, tyto obrovské částky podstatným způsobem zhoršily také stav veřejných financí. Přes tyto obrovské oběti daňových poplatníků se stále nepodařilo vyřešit otázku, jak přistupovat k velkým mezinárodním bankám, které se potýkají s problémy. Mezibankovní trh nefunguje, klesají bankovní úvěry, ekonomika je v recesi. Návrh, který nyní projednáváme, má přispět k řešení právě těchto problémů.
Pro upřesnění bych se chtěla krátce zmínit o hlavních prvcích bankovní unie. Bankovní unie by se měla skládat ze tří hlavních součástí: jednotného bankovního dohledu, společného systému krizového řízení a jednotného systému ochrany vkladů. Tyto prvky by měly být doplněny změnami v pravidlech pro fungování bank. Bankovní unie si klade za cíl oslabit vazbu mezi bankami a státními rozpočty. Budou-li totiž banky pod společným dohledem a budou-li na úrovni Evropské unie vyčleněny finanční prostředky na podporu problémových bank, mělo by to z členských států částečně sejmout tlak trhů a umožnit jim půjčovat si s nižšími úroky, a tím dále snížit úroveň svého zadlužení. Vědomí, že všechny banky v unii fungují podle stejných pravidel, by mělo zlepšit důvěru. Podle návrhu Komise by měly být všechny banky v eurozóně pod dohledem Evropské centrální banky.
Česká republika není členem eurozóny, ale naše banky mají zahraniční matky, a tak se nás to bude týkat také. V této souvislosti naprosto rozumím, že česká vláda požaduje poskytnutí garancí neúčastnícím se státům, které by minimalizovaly rizika ohrožení jejich finanční stability a integrity jednotného trhu Evropské unie. Je však na vládě, aby sporné věci vyjednala, např. o koncepci nadřazení zájmu skupiny nad zájem jednotlivého podnikatelského subjektu a hostitelského státu. Současně však odmítám postoj, kdy český předseda vlády vyhrožuje vetem vůči tomuto projektu na nedávném summitu Evropské unie, a to bez mandátu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, nebo alespoň výboru pro evropské záležitosti. Uvědomme si prosím, že dnes potřebuje pomoc jižní křídlo Evropské unie, ale příště to může být Česká republika.
V této souvislosti nemohu souhlasit s návrhem navrhovaného usnesení v některých bodech, a proto si dovolím v podobné diskusi navrhnout usnesení jiné. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Váhalové. Je tedy přihlášena též do podrobné rozpravy. A nyní požádám v rámci obecné rozpravy o slovo pana poslance Jana Bauera.
Poslanec Jan Bauer: Vážená paní předsedkyně, milé dámy a pánové, dovolte mi k tomuto návrhu směrnice několik poznámek.
Jedná se o národní prioritu, takže pokud máme mít nějaký názor nebo pokud máme nějaký silný názor, měl by zaznít tady a dnes, protože tak jak už u těch evropských věcí bývá zvykem, za rok nebo za dva, kdy budeme transponovat nebo implementovat, už bude velice pozdě.
Já osobně oceňuji snahu Evropské komise vytvořit harmonizovanou úpravu postupů pro preventivní opatření a krizové řízení, ale musím konstatovat, že tento návrh směrnice je v mnoha bodech pro Českou republiku nevýhodný, a mohu říci, že i nepřijatelný. Je zřejmé, že tato směrnice je prvním a klíčovým stavebním kamenem, jak tady bylo už řečeno, budoucí bankovní unie. Je také evidentní, že se jedná o první vypuštěný balonek v rámci snahy o tzv. socializaci dluhů, o povinné sdílení nákladů a o zavedení panevropského modelu na celý bankovní sektor. ***