(9.30 hodin)
(pokračuje Petr)
Další záležitost byla směřována přímo k vytváření evropských zákonů v Bruselu, které mnohokrát způsobily zmatek při přijímání naší legislativy. Konkrétně mám na mysli doporučení, nebo zákon o fotovoltaice, který byl překroucen v období let 2010/2011 takovým způsobem, že vznikla situace, se kterou si nevíme rady, kdy si podnikatelé, a zejména ti velcí, stěžují na to, že cena elektřiny je tak veliká, že jim brání v konkurenci.
Já si myslím, že to byl špatný příklad interpelace a taky přípravy zákona o fotovoltaice. Přece nemůžeme v době, kdy tady otáčíme každou korunu pětkrát, připustit, abychom na fotovoltaiku dopláceli 22 miliard ročně a abychom za celé obnovitelné zdroje platili sumu kolem 45 miliard, která v důsledku toho, že jsme opět připustili rozvoj bioplynu, za který budeme platit čtyřikrát více, než platíme za tisíc kubíků, ať z Norska. nebo z Ruska, může tento deficit navýšit až na 60 miliard korun ročně. Překvapila mě odpověď, která byla nulová. Pokud se týká výhledu, tak jsem se chtěl otázat, zdali vás neznepokojují některá prohlášení vaše evropského kolegy pana ministra Oettingera, který prohlásil: "Když už nebudeme moci zabránit výstavbě nových bloků, tak to budeme řešit přes pojištění, které bude tak vysoké, že ho žádná firma nebude schopna zaplatit." Prozatím se jedná o nezávazné prohlášení komisaře, ale co když se to projeví v nově připravovaném zákonu Evropské unie o atomových elektrárnách? Máte snad dojem, že je vše v rámci legislativy, která je zpracovávána v EU, v pořádku? Já si to nemyslím, ale na mém mínění nezáleží. Mínění všech výrazných představitelů velkých podniků v České republice je takové, že by měla být tomuto problému věnována mnohem větší pozornost.
A teď na další otázku, zdali vláda má dostatečné kompetence a pravomoci, aby mohla zajistit cíle stanovené energetickou koncepcí, vaše odpověď zněla tak, že střednědobý horizont obsahuje souhrn potřebných nelegislativních a legislativních nástrojů pro dosažení cílů a priorit SEK. Kdo tedy schvaloval ty legislativní cíle, o nichž v odpovědi hovoříte? Byla to snad vláda nebo ministerstvo? Já o tom, že by některý z těchto cílů byl schvalován tady v Parlamentu, nevím. Asi se do vaší odpovědi vloudila chyba díky vašim úředníkům - anebo to byl jenom překlep? S jistou ironií bych se chtěl otázat, proč tedy vláda svých jakoby legislativních možností nevyužila při sporu o dodávku uhlí do elektrárny Opatovice a tento problém musel řešit soud. Pravděpodobně vaši úředníci měli na mysli, že vláda má v rukou možnost vytvořit v případě problému potřebnou legislativu a nechat ji schválit Parlamentem, aby dosáhla záměru stanovených v SEK. To asi takto mělo být zpracováno. Ale já bych řekl, že je to spíš chyba vašich úředníků než vaše, ale dopis jste podepisoval vy.
Na druhou stranu bych se chtěl zeptat, když vláda má tyto možnosti, a dokonce horní zákon jí dává možnost, aby sama ze svého rozhodnutí zvýšila cenu za dobývací prostor ze směšných sto korun na tisíc, že vlády ODS za šest let, kdy to platí, neudělaly v této oblasti nic. Ono by to jistě prospělo i Černicím i Hornímu Jiřetínu, kdyby do své kasy za dobývací prostor dostaly nějaké větší peníze. Je třeba říci, a to naprosto na rovinu, že všude tam, kde je dobývací prostor, ta obec trpí a zasloužila by si, aby jí ti, kteří mají miliardové zisky, dali poněkud víc.
Vážený pane ministře, to byly hlavní důvody, které mě vedly k tomu, že z odpovědi, kterou zpracovalo ministerstvo a vy jste podepsal, nemohu souhlasit. Já se domnívám a využívám svého práva, které mi dává jednací řád, a chtěl bych požádat kolegy ve Sněmovně, aby souhlasili s mým názorem, že odpovědi jsou nedostatečné a že ministerstvo musí zpracovat novou odpověď na mnou položené otázky.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Otevírám rozpravu v této chvíli k interpelaci a o slovo se hlásí ministr Kuba. Prosím, pane ministře, můžete reagovat.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Krásný den, pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové. Já jsem za tu interpelaci, přiznám se, velmi rád, protože jsem rád, pokud se toto téma diskutuje na politické úrovni. Jsem přesvědčen, že energetika je skutečně něčím, na čem bychom měli hledat dlouhodobý konsensus, a neměla by podléhat politickým nápadům té či oné politické garnitury podle toho, jak se střídají u vlády. Bohužel, to je něco, co se dnes v Evropě děje, a jsem přesvědčen, že energetika musí fungovat podle fyzikálních principů, a ne podle toho, jak se která vláda rozhodne.
Ale teď k té naší legislativě a k tomu nastavení. Já jsem přesvědčen, že tak jak dnes se zpracovala státní energetická koncepce, tak my jsme se skutečně snažili ji postavit tak, aby odpovídala fyzikálním principům, aby odpovídala řekněme nějakému zeměpisnému uložení České republiky a možnosti využití našich zdrojů, abychom tyto věci neignorovali.
Pokud se bavíme o tom, kteří lidé na ministerstvu pracují, došlo ke změně na úrovni náměstka pro energetiku, kterým je v této chvíli mnou jmenovaný pan náměstek Šolc a tým kolem něj, a tým, který já jsem tam vybral, se podílel na zpracování.
Došlo samozřejmě k nějakému odklonu od pohledu pana kolegy Kocourka, který já považuji víceméně za zreálnění nějakých našich možností, byť si můžeme asi všichni myslet, že ideálem energetiky by bylo, kdybychom dokázali co největší množství využívat z jaderné energie, protože ona je v podstatě jediným nízkoemisním zdrojem, který můžeme v našich klimatických podmínkách využít, tak já jsem byl trochu přesvědčen, že oněch 80 % a takové množství reaktorů nejsme schopni v tom čase realizovat i vzhledem k územně plánovacím dokumentacím a podobným procesům.
Čili v této chvíli my jsme se ve státní energetické koncepci rozhodli realizovat nějaké priority. Mezi ně patří navýšení podílu jádra, pokles spotřeby hnědého uhlí, a to právě proto, že se pohybujeme při těžbě v poměrně osídlených územích, byť ten Severočeský kraj už se významně změnil. Jsem přesvědčen, že právě těžba nerostných surovin u nás potřebuje ne malou novelu horního zákona, ale velkou, protože je to sektor energetiky, do kterého vstoupily podnikatelské subjekty, a v momentě, kdy se to třeba stalo v plynárenství, tak se objevila řada regulačních norem, regulačních zákonů a v momentě, kdy se to stalo v teplárenství a v té těžbě, tak zůstaly vlastně platné ještě staré paragrafy. Musím říct, že když jsem opakovaně navštívil severní Čechy, tak to tam významně neprospívá tomu procesu a ta tenze mezi soukromými společnostmi a občany Severočeského kraje tam právem je.
Nemyslím si, pane poslanče, že by to řešilo pouze navýšení daného poplatku, protože on je i v tom zákoně nešťastně lokován jenom na tu lokalitu, kde se těží. Při zvýšení procenta by se nám mohlo stát, že na území malé obce s poměrně malým katastrem dáváme velké peníze. Já jsem přesvědčen, že je třeba v tom zákoně, a v tom s vámi souhlasím, změnit nejen procento, které chceme navýšit, ale především rozdělení po regionu. Tam se v podstatě stává, že třeba Litvínov, který je pár kilometrů od těžební jámy, nemá peníze žádné a Horní Jiřetín peníze má proto, že je to na jeho katastru. Čili to rozdělení peněz po tom regionu je pro mě velmi důležité. ***