(16.30 hodin)
(pokračuje Babák)
Jeden z těch pozměňovacích návrhů je opět zachování sazeb daně z přidané hodnoty ve výši 14, respektive 20 %, a ten je oproštěný od všech ostatních změn, tzn. čistě pouze jde o zachování těchto dvou sazeb. To znamená, pokud by neprošel pozměňovací návrh z rozpočtového výboru, který má v sobě též zachování příspěvku na sociální bydlení, tak z tohoto důvodu podáváme další pozměňovací návrh, který zachovává sazby 14 a 20 %.
Dále vzhledem k tomu, že v systému je načtený pozměňovací návrh od kolegů z Občanské demokratické strany, který samozřejmě velice logicky též zachovává sazby 14 a 20 %, ale dále taktéž ruší tzv. solidární daň, která jde proti programu Věcí veřejných, což je v podstatě druhé daňové pásmo, tzv. daňová progrese, tak jsem si dovolil načíst do systému další pozměňovací návrh, který zavádí tuto progresi, to znamená zavádí tzv. solidární daň, a to ve výši 23 %, čili o 8 % více, než je základní sazba daně z přidané hodnoty.
Další věc, o které si myslím, že Věci veřejné mají jako jednu z vlajkových lodí, je snížení sazby spotřební daně na naftu. Tudíž jsme využili druhého čtení vládního návrhu zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů, sněmovní tisk 801, a načetli jsme též pozměňovací návrh, který snižuje sazbu daně spotřební na naftu o dvě koruny.
Čili tyto tři pozměňovací návrhy, k těm se ještě přihlásím v další rozpravě.
A poslední pozměňovací návrh je pouze legislativně technický. Ten v podstatě bude hlasovatelný pouze v případě, pokud projde pozměňovací návrh z rozpočtového výboru, který upravuje tento pozměňovací návrh tak, aby byl v pořádku, co se týče legislativně technických parametrů.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane poslanče. Zatím posledním přihlášeným je pan poslanec Šťastný. Prosím, máte slovo.
Poslanec Boris Šťastný: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych se stručně vyjádřil k tomuto návrhu pohledem člověka, který trpělivě od března či dubna tohoto roku, tedy více než šest měsíců, se snaží prosazovat názor, že přijetí solidární přirážky, tedy jinak nesprávně nazývaného opatření jako milionářská daň, by bylo v příkrém rozporu se všemi dosavadními idejemi, vizemi a programovými dokumenty nejen Občanské demokratické strany, ale i naší liberálně konzervativní vlády. Jsem přesvědčený, že přijetí tohoto opatření, tedy solidární přirážky, by bylo historickým průlomem dosud nedotknutelného a pravicovými vládami dosud odmítaného. Jsem přesvědčený, že dočasnost opatření nehraje roli. Jde o samotné připuštění a jde taktéž o okruh osob, kterých by se takové opatření dotýkalo. I když je nemalý, skutečně nehraje roli. Jde o samou ideovou podstatu návrhu.
Jsem také hluboce přesvědčen, že dlouhodobým a trvalým přijetím solidární přirážky do našeho daňového systému by došlo k přistoupení na dosavadní opakované návrhy a programové cíle levice, které tedy jak Občanská demokratická strana, tak i předchozí vlády námi vedené vždy bez milosti likvidovaly, a to skutečně i v různých koaličních uspořádáních. Jsem tedy přesvědčen, že politickou a ideovou akceptací tohoto průlomu bychom v naší vládě udělali zásadní a neodčinitelnou chybu.
Dovolte mi velmi stručně shrnout několik hlavních argumentů, praktických důsledků, které by zavedení solidární přirážky, tedy zavedení druhé sazby daně z příjmů pro osoby s vyšším příjmem, než je stanoven, přinesly.
Za prvé by zavedení solidární přirážky v kombinaci se zastropováním výdajových paušálů zasáhlo řadu aktivních profesí, u nichž pokládám za povinnost, aby je naše pravicová vláda pod vedením občanských demokratů podporovala. Nejvíce jde o osoby samostatně výdělečné činné neřemeslných činností, tedy poradce, obchodní zástupce, programátory, realitní makléře a další. Dále se jedná o lékaře, právníky, auditory, finanční a daňové poradce, architekty, projektanty a další. Také by postihla úspěšné zaměstnance, čili manažery a členy statutárních orgánů společností. A konečně i vlastníky i realit, které tito dále pronajímají, zejména majitele činžovních domů. Protože podíváte-li se ve vašem jakémkoliv větším městě a uvidíte-li činžovní dům, který má více než čtyři pět pater, a ta jednotlivá patra jsou pronajímána jako byty, a připočtete-li k tomu u majitele domu pronájem nebytových prostor v přízemí toho domu, lze předpokládat, že takový pronájem i při zachování regulovaného nájemného ve velkých městech by vedl majitele k nutnosti aplikovat ve svém daňovém přiznání právě princip solidární přirážky.
Za druhé chci říci, že zavedení solidární přirážky a zastropování výdajových paušálů by vedlo k daňové optimalizaci poplatníků, která podle mého názoru - myslím, že i všichni s tím musíme souhlasit - plánované výnosy sníží, nikoliv zvýší. Solidární přirážka by také silně motivovala manažery s vyššími příjmy zdanit svoje příjmy jako osoby samostatně výdělečně činné, a nikoliv jako zaměstnanci. Zatímco jako zaměstnanec by zmíněný manažer zdanil svůj hrubý výdělek, jako osoba samostatně výdělečně činná si navíc může odečíst příslušný paušál, kterým sníží daňový základ, z něhož se solidární přirážka spočítá. U manažerů, kteří jsou současně společníky společností nebo akcionáři akciových společností, by toto opatření mohlo vést k daňové optimalizaci společností a následně ke zdanění daní z kapitálového majetku namísto zdanění daní z příjmů, protože daň z kapitálového majetku samozřejmě by byla nižší, než je daň z příjmů, a pro akcionáře a společníky společností by proto bylo efektivnější využít tento způsob zdanění, což by samozřejmě opět vedlo k nižším výběrům.
Zastropování paušálů a komplikace jejich uplatnění v kombinaci s vyjmutím odpočtu odradí osoby samostatně výdělečně činné a pronajímatele nemovitostí od jejich využití, což by vedlo ke zvýšení jejich administrativních nákladů a daňové optimalizaci všeho druhu při pořizování výdajů. V neposlední řadě zavedení solidární přirážky u osob samostatně výdělečně činných a pronajímatelů nemovitostí vedoucích jednoduché účetnictví by vedlo k utlumení investic ze zdaněného příjmu, což by samozřejmě vedlo k nižší obnovitelnosti majetku a reprodukce majetku a reinvestice do vlastního majetku, a tedy zvelebování vlastní živnosti a vlastního majetku by bylo utlumeno.
A nakonec zavedení solidární přirážky by vedlo k výraznému nárůstu šedé ekonomiky. Pokud by se projevilo v kombinaci se zvýšením DPH, definitivně by se mohla rozmoci platba na ruku bez dokladu a bez daně. U osob samostatně výdělečně činných dodávajících nepodnikajícím fyzickým osobám služby a zboží by samozřejmě docházelo k daňové optimalizaci tím, že by se lidé snažili ušetřit na dani z přidané hodnoty tím, že budou platit hotově za služby a zboží na ruku, zatímco živnostníci by se snažili optimalizovat svůj příjem hotovostním příjmem bez dokladu. ***