(12.20 hodin)
(pokračuje Votava)
Nechci tedy šířit poplašnou zprávu, nebo být poslem nějakých špatných zpráv nebo tady vytvářet něco takového. My jsme koneckonců na to upozorňovali, že je to samozřejmě na vodě, že záleží na tom, jak budou vybírány daně, ale samozřejmě pokud tedy pan ministr bude potřebovat škrtat, jako že asi bude škrtat, jestli bude škrtat 20, 30 mld., tak si právem myslím, že se to dotkne zřejmě i obcí a jejich daňových příjmů. Viděl jsem v kampani před krajskými volbami, jak se topka chlubila tím, že ona přinesla těch 12 nebo 14 mld. obcím. Takže teď to dopadne tak, jak jsme na to upozorňovali.
Ale chci říct, že jsme podporovali nové rozpočtové určení daní. Samozřejmě máme zájem, aby obce dostaly do svých daňových příjmů další zdroje. Ale vyjadřuji vážné pochyby o tom, jestli tedy ty tabulky, které Ministerstvo financí vypracovalo a kde se starostové dívali, kolik dostanou přidáno, opravdu budou pravdivé. Domnívám se, že asi ne. A je mi starostů v tomto směru líto.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě tedy fakticky pan poslanec Babák.
Poslanec Michal Babák: Omlouvám se, pane předsedající. Jen jsem zapomněl načíst ještě do usnesení, že nejpozdější termín pro předložení nového návrhu zákona o státním rozpočtu je 30. den od doručení usnesení Poslanecké sněmovny předsedovi vlády. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď je tady pan poslanec Antonín Seďa. Připraví se Břetislav Petr.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, osobně jsem předpokládal, že v úvodu rozpravy k návrhu státního rozpočtu na rok 2013 vystoupí nejprve pan premiér Nečas a zdůvodní důvody návrhu pana ministra financí na vrácení zákona, zákona, který již prošel vládou, a to za situace, kdy se příjmová i výdajová strana rozpočtu nezměnila a stále je založena na působení zákonů, které doposud nebyly schváleny.
Politicky zamrzlý vládní daňový balíček trpí závažnými nedostatky. Nejvážnější je naprosto nedostatečné zpracování jeho dopadu na ekonomiku a její jednotlivé subjekty a hlavně dopadu navrhovaných opatření do hospodaření domácností, nezaměstnanosti či na vyloučené skupiny akutně ohrožené chudobou. Dále schází komplexní informace o celkovém reálném vývoji soustavy veřejných rozpočtů pro příští rok, protože dopady budou nejen do zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven či rozpočtu České národní banky, ale zejména do rozpočtu obcí a krajů.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, druhým problémem rozpočtu je, že zásadní rizika rozpočtu jsou skryta přímo v odhadech základních parametrů rozpočtu na rok 2013, ať již v makroekonomických východiscích rozpočtu, zejména předpokládaného růstu hrubého domácího produktu. Dalším rizikem je předpokládaný objem výběru daně z přidané hodnoty při zvýšených sazbách, a to ať již ve výši daňového balíčku, či při současně platné výši sjednocené sazby. Další výrazné riziko spočívá ve spuštění takzvané důchodové reformy. Toto riziko se tentokrát týká výdajové strany rozpočtu. Důchodová reforma je totiž postavena na dlouhodobém vyvádění 3 % důchodového pojistného ze státního rozpočtu ve prospěch soukromých penzijních fondů.
Celkem odhadovaná finanční rizika navrženého státního rozpočtu na příští rok se mohou v roce 2013 pohybovat minimálně v rozsahu 45 až 60 mld. korun. Tohle navrhuje vláda, která si sama říká zodpovědná, a z toho vyplývají značná rizika nárůstu chudoby u rozsáhlých skupin obyvatelstva, především důchodců, zdravotně postižených a také rodin s dětmi. A já mám oprávněné obavy na základě dřívějšího vyjádření pana ministra Kalouska, že další návrh státního rozpočtu bude pouze horší a spíše to bude škrtrozpočet této skomírající vlády.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, mohu porozumět důvodům pro vrácení státního rozpočtu, ale proto bych také předpokládal, že ministr financí a vláda přijdou s novým harmonogramem schvalování státního rozpočtu, zejména z toho důvodu, že ani vláda ani my poslanci ani sociální demokracie nechceme, aby na začátku příštího roku bylo rozpočtové provizorium. Proto vyzývám pana předsedu vlády a pana ministra financí, aby nám ještě před hlasováním sdělili tuto informaci.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, teď bych tedy požádal pana poslance Břetislava Petra. Připraví se poslanec Novotný mladší.
Poslanec Břetislav Petr: Dámy a pánové, dnešní jednání o rozpočtu mi připadá jako absurdní divadlo, kdy vláda přichází s rozpočtem, u něhož jsou postaveny základní ukazatele na daních, které nejsou schváleny. Je jistě absurdní, když dva a půl měsíce před platností zákona o státním rozpočtu se pánové v ODS dohadují, jaké budou vlastně daně a DPH, zdali to bude 15 a 21 %, nebo to budou stávající daně, které jsou 14 a 20, anebo nedejbože to budou daně, kde spodní a vrchní sazba bude na úrovni 17,5 %, ale tato daň představuje deficit do státního rozpočtu ve výši zhruba 20 mld. (V sále je hluk.)
Je třeba říci a ukázat na naprostý chaos v daňové politice této vlády, která dva roky předtím ví přesně, jak bude třeba nastavit daně, ale dva a půl měsíce před platností zákona je to španělská vesnice. Nastavovat daně v období evropské krize, která, jak se ukazuje, v našem státě doposud nedozněla, mi připadá jako jistý druh fanfarónství, který nakonec ústí v to absurdní divadlo, se kterým se dneska setkáváme. Hádá se osazenstvo ODS o jeden procentní bod daní, ale jak se ukazuje, nikomu nevadí, jak veliký je propad ve výběru daní. Bylo zajímavé přečíst si zprávu českomoravské odborové konfederace k rozpočtu, kde její experti ukázali na výšku deficitu, který vzniká nevýběrem daní, který činí a může činit kolem 25 až 30 mld.
Rozpočet na příští rok nepokračuje v ničem jiném než ve škrtech sociálních výdajů a ztížení pobírání sociálních dávek. Skoro brutálně útočí na 2,7 mil. důchodců, kteří nemají možnost jakékoliv obrany. Opatření, která jsou uvedena ve stávajícím rozpočtu, povedou nevyhnutelně k nárůstu chudoby, i když jsme se vždy holedbali tím, jak nízká je míra chudoby v našem státě. Dochází k tomu, že skoro 1 mil. lidí bude ohrožen chudobou. Pochopitelně je třeba nějakým způsobem zvýšit solidaritu k těmto skupinám lidí, ale jak se ukazuje, rozpočet o něčem takovém vůbec neuvažuje.
Rozpočet se rovněž vyznačuje nedostatečným zpracováním dopadů na jednotlivé sektory. To, co může přinést rozpočtu navýšení příjmů jako celku, se ukazuje, že má naprosto negativní dopad na některé sektory, jako je zdravotnictví, sociální oblast a podobně, kde daně za nákup služeb, materiálu a všeho ostatního prakticky uvrhávají tyto sektory na hranici, kdy nemohou naplňovat to, co je jejich úkolem. ***