(10.30 hodin)
Guvernér ČNB Miroslav Singer Děkuji. Poslední materiál, který dnes předkládáme, zpráva o inflaci, třetí tohoto roku, která se samozřejmě zabývá makroekonomikou jako takovou. Zkusím říci základní body.
Zpomalování tempa meziročního růstu ekonomické aktivity patrné v loňském roce přešlo v prvním kvartálu letošního roku do poklesu. Pokles prohloubil, ale mezičtvrtletně zpomalil, jinými slovy neakceleruje a spíše se zklidňuje. K poklesu ekonomické aktivity přispěl zejména pokles spotřeby domácností. Záporný byl příspěvek změny stavu zásob, v menší míře i spotřeby vlády. Fixní investice zůstaly na úrovni stejného období předchozího roku a zdrojem růstu nebo růstových impulsů zůstal pouze čistý vývoz, který vykazuje velmi pozitivní hodnoty.
Pro tento rok očekáváme pokles ekonomické aktivity o 0,9, v roce 2013 očekáváme růst HDP o 0,8. V roce 2014, když odezní tlumicí faktory z předchozích let, by pak ekonomika měla vzrůst podle našeho názoru o 2,5 %.
Na trhu práce došlo bohužel k zastavení předchozích dočasných pozitivních tendencí. Situace se příliš nezměnila ani ve druhém kvartálu. Jinými slovy, celková zaměstnanost se mírně zvýšila, obecná míra nezaměstnanosti stagnuje. Meziroční růst průměrné nominální mzdy o 3,6 %, způsobený z velké části vlivem mimořádných faktorů ve druhém kvartále, se snížil na 2,3 %. Pro rok tento a příští počítáme s mírným útlumem na trhu práce v návaznosti na stagnaci v letošním roce, o které jsem mluvil.
Z hlediska inflace - což je samozřejmě náš základní cíl, stabilita cen - domácí ekonomika nevytváří a nebude vytvářet žádné inflační tlaky, naopak růst cen, který se k nám přenáší ze zahraničí v podobě cen komodit, případně oslabení měnového kursu tlumí. Aktuálně činí celková spotřebitelská inflace lehce méně, než byla naše predikce, 3,3 %. Rozdíl je dán mnoha faktory, nicméně důležité z hlediska cílování je, že nad dvouprocentním cílem je celková inflace zejména kvůli zvýšení snížené sazby DPH a harmonizačnímu zvýšení spotřebních daní u cigaret s dopadem cca 1 %. To jsou daňové změny, které každá centrální banka výjimkuje, neboli nezohledňuje z hlediska vyhodnocení plnění cíle, nikoliv proto, že by se tomu chtěla vyhýbat, ale prostě proto, že ostré daňové změny by vyžadovaly strašlivou manipulaci s úrokem na její vyhlazení, které by ekonomice nic nepřineslo.
Měnověpolitická inflace neboli to, co cílujeme, byla v srpnu, neboli v posledním údaji, přesně na dvouprocentním cíli. Podle prognózy celková inflace klesne na přelomu letošního a příštího roku. V příštím roce se bude celková inflace pohybovat lehce nad cílem, třetí i čtvrtý kvartál předpokládáme 2,3 %, naopak měnověpolitická bude až pod cílem.
Ovlivnil nás samozřejmě měnový kurs. Koruna ve druhém čtvrtletí 2012 oslabila, v tuto chvíli jsme svědky korekce, která začíná být poměrně prudká.
Úrokové sazby jsme měli dva roky, což je nejdelší období, které tuším centrální banka zná, beze změny. Byly sníženy 29. června ještě o 0,25 procentního bodu, takže v tuto chvíli jsou mimořádně nízké na půl procentu. S novou prognózou je konzistentní i další pokles tržních úrokových sazeb a jejich růst až v roce 2014. Rizika prognózy hodnotila bankovní rada jako vcelku vyrovnaná a rozhodla se naposledy ponechat většinou čtyř hlasů ze šesti úrokové sazby beze změny.
Rizika směrem dolů samozřejmě spočívají v realizaci dodatečných fiskálních opatření a naopak rizika směrem nahoru jsou pouze zvnějšku, potenciálně vyšší světové ceny energetických a zemědělských komodit.
Tím si dovolím skončit a vyčkat na vaše otázky.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu guvernérovi. Zprávu projednal rozpočtový výbor, takže teď dostane slovo zpravodaj pan poslanec Radim Jirout, aby nás informoval o jednání výboru. Prosím, máte slovo nyní vy.
Poslanec Radim Jirout: Vážené kolegyně, vážení kolegové, rozpočtový výbor tento tisk projednal na své 35. schůzi dne 18. září 2012. Po debatě, která se zabývala směnnými kursy, promítnutím daňových změn do cen, prognózou zahraničního růstu, vzal tuto zprávu jednomyslně na vědomí.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. V tuto chvíli otevírám rozpravu, do kterého mám přihlášeného pana poslance Michala Babáka. Prosím, aby se ujal slova jako první přihlášený.
Poslanec Michal Babák: Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové. Já bych měl asi tři otázečky na pana guvernéra.
Vzhledem k tomu, že zpráva o inflaci říká, že predikuje nejvyšší inflaci za poslední dobu, tedy 3,3 %, tak bych se chtěl zeptat, kolik z této inflace způsobil právě růst DPH, to znamená zvýšená sazba z 10 na 14 %, která byla zavedena od 1. 1. 2012. Pan guvernér nám tady sdělil, že daně jako takové způsobily růst 1 %. Předpokládám, že to bylo i se spotřební daní. Nás by zajímalo, kolik z toho dělalo, jestli je možno odpovědět přesně, DPH, to znamená zvýšení spodní hranice sazby DPH.
Potom by mě zajímalo, jaký vůbec má tato inflace dopad na celkovou ekonomiku, to znamená, jakým způsobem má dopad na růst ekonomiky k HDP.
Poslední otázečku bych si dovolil. Pokud by byl přijat daňový balíček, s čímž my tedy nepočítáme, ale kdyby náhodou, tak by se též zvedlo DPH o 1 procentní bod jak na snížené, tak na zvýšené sazbě ze 14 % na 15 %, resp. z 20 % na 21 %. Nás by zajímalo, jak Česká národní banka predikuje, jaký vliv bude mít toto zvýšení DPH na celkovou inflaci pro rok 2013.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane poslanče. Pan guvernér chce reagovat hned. Prosím, pane guvernére.
Guvernér ČNB Miroslav Singer Zkusím odpovědět, ale obávám se, že vám teď neodpovím v číslech, protože vás odkážu na předchozí zprávu o inflaci, kde dopady současného daňového balíčku jsou hodnoceny. Je to v příloze, tuším v alternativním scénáři, protože tehdy ještě nebylo jisté, do jaké fáze se to dostane. Jen upozorním, protože jsem na to téma mockrát mluvil, že dopady jsou skutečně výrazně menší než dopady do letošního roku. Kvalitativně už jsem je hodnotil při prvním vystoupení v rámci jiného dotazu, ale to už nejsou žádná velká dramata.
Z hlediska inflace do DPH - opět, to jsme mapovali už někdy v loňském roce. Takhle jakoby z hlavy mám pocit, že - protože to už je přece jenom pro nás historie, my se díváme spíše na to, jak bude inflace vypadat za rok a půl, ale mám pocit, že DPH bralo asi polovinu nebo dvě třetiny ze změn. Ale pokud vás to zajímá, klidně vám to nechám najít. To už jsou zprávy tuším z loňského roku, protože my vlastně hodnotíme dopředu. To jsou rozbory, které se dělají ex ante. Omlouvám se, že jenom takhle. Tolik čísel si skutečně nejsem schopen pamatovat.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane guvernére. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan místopředseda Zaorálek. Prosím.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Vážení kolegové, teď bych chtěl říci něco, co je možná ode mne trochu nezvyklé. Chtěl bych tady dnes ocenit vystoupení pana guvernéra v průběhu tohoto týdne. Já jsem ho četl s velkým zájmem. Musím říci, že mi zaznělo poměrně pro mě velmi sympaticky a velmi povzbudivě. Připadá mi, že vystoupení významného činitele, který řekne, že v této zemi je třeba obnovit důvěru v ekonomiku, který řekne, že jsou tady vytvořeny podmínky pro oživení, a vyjmenovává všechna pozitiva, která dnes jsou k takovému oživení pohotově, to mi připadá, že je typ vystoupení, které jsme tady dlouho neslyšeli. ***