(15.40 hodin)
(pokračuje Nečas)
Naše jaderná energetika nejsou jen elektrárny a přidružený průmysl, ale i naprosto profesionální a samostatná činnost ve světě uznávaného jaderného regulátora. Státní úřad pro jadernou bezpečnost České republiky přitom vychází z jednoduchého prizmatu. Neptáme se, zda jsou elektrárny dostatečně bezpečné. Ptáme se, co lze udělat pro další zvýšení bezpečnosti. Nejsme vševědoucí, ale odpovědní. Máme na svém území dvě nukleární elektrárny, ze kterých máme relativně levnou elektřinu a za které si sami odpovídáme, protože jsou na našem území. Evropská komise mimochodem neprovozuje žádný jaderný dozor, nevlastní žádnou jadernou elektrárnu. A největší zárukou bezpečnosti je to, že státní regulátor i provozovatel, potažmo stát i vláda, mají přece největší zájem na bezpečnosti občanů České republiky, to je největší záruka bezpečnosti našich jaderných elektráren.
Znovu zopakuji, že tato otázka má být vysoce expertní záležitostí, že se do ní nemají míchat emoce a nemá se politizovat.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane poslanče, chcete doplnit k jaderným elektrárnám? Prosím, máte příležitost.
Poslanec Jan Kubata: Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji, pane premiére, za vaši odpověď. Některé rozhodnutí komise mi nepřísluší komentovat. Nedávno jsme zde projednávali energetické štítky a já jsem rád, že jste celou věc vysvětlil. Nicméně mi dovolte položit doplňující otázku, a to, protože se o tom ne moc ví, zdali byste mohl uvést některé konkrétní detaily o těch strestestech jako takových a vlastně na jaké konkrétní otázky mají tyto strestesty nalézat odpovědi. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou poprosím pana premiéra.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týče konkrétních testů, ty se zabývaly několika okruhy. Prvním okruhem, první otázkou bylo, zda nemůže být bezpečnost našich jaderných elektráren ovlivněna chybami v projektu či jejich umístění. Druhou otázkou je, zda jsou dostatečně odolné vůči extrémním přírodním událostem, jako jsou zemětřesení, záplavy, například konkrétně protržení lipenské elektrárny a podobně, a to i takovým, které se za dobu provádění záznamu na našem území nevyskytly, ale teoreticky se vyskytnout mohou. Třetím okruhem otázek je, jaké jsou jejich rezervy při maximální myslitelné havárii, to znamená při ztrátě všech bezpečnostních funkcí vynucené i kombinacemi nepříznivých událostí. A čtvrtým okruhem je, zda existují rozumně aplikovatelná opatření, tedy technická i organizační, pro zvýšení těchto rezerv bezpečnosti vůči maximální myslitelné havárii.
Jaké jsou výsledky těchto našich testů? Výsledky zátěžových testů potvrdily existenci bezpečnostních a časových rezerv a vysokou odolnost obou jaderných elektráren proti extrémním vnějším vlivům. V žádné elektrárně nebyl nalezen stav, který je nutné bez prodlení řešit. Obě elektrárny jsou schopny bezpečně zvládnout i vysoce nepravděpodobně extrémní havarijní stavy, aniž by došlo k ohrožení jejich okolí. Zátěžové testy identifikovaly možnosti dalšího zlepšení bezpečnosti, a to jak organizačního, tak i technického rázu. Tato potenciální opatření budou předmětem dalších analýz z hlediska efektivnosti.
Jinými slovy, strestesty jednoznačně prokázaly, že české jaderné elektrárny jsou bezpečné, že jsou bezpečně provozovány a nepředstavují bezpečnostní riziko.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal dalšího interpelujícího. To je paní poslankyně Květa Matušovská. Prosím, paní poslankyně, vy budete interpelovat ve věci spolupráce s Čínou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážený pane premiére, tento měsíc proběhlo v Pekingu zasedání k založení sekretariátu pro spolupráci Číny a zemí střední a východní Evropy. Čínu a země střední a východní Evropy spojuje tradiční přátelství. Hospodářská a obchodní spolupráce je v rámci vztahů Číny a zemí střední a východní Evropy oblastí s největším aktivním potenciálem. Zvláště v době finanční a evropské dluhové krize nabývá přání prohloubit oboustranné porozumění a posílit hospodářské a obchodní spolupráce na intenzitě.
Čínsko-česká spolupráce má obrovský potenciál a ČR se rozhodně může stát jedním z nejlepších partnerů Číny a může to přinést oboustranný prospěch. Proto se, pane premiére, ptám, jak se Česká republika staví k posilování čínsko-české spolupráce na všech úrovních a zda má Česká republika vůbec zájem o spolupráci s Čínou.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zazněla interpelace. Děkuji paní poslankyni a prosím nyní premiéra Petra Nečase, aby na ni maximálně v těch pěti minutách reagoval. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v dubnu letošního roku vyhlásil čínský premiér Wen Ťia-pao na setkání s předsedy 16 zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy ve Varšavě iniciativu na posílení vzájemné spolupráce, která obsahuje 12 návrhů opatření. Většina opatření směřuje především do ekonomické oblasti, pozornost je věnována rovněž oblasti stipendií, kulturní spolupráci nebo podpoře turismu.
Z podnětu čínské strany se ve dnech 5. a 6. září letošního roku uskutečnilo v Pekingu inaugurační setkání národních koordinátorů pro spolupráci šestnácti zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy a Čínské lidové republiky. Čína vyhlásila ustavení svého sekretariátu, který má na čínské straně administrovat implementaci iniciativy. Jeho generálním tajemníkem je náměstek ministra zahraničních věcí Číny pan Song Tao. Česká republika zareagovala na čínskou iniciativu rychle a pozitivně. Náš národní koordinátor pro tuto iniciativu, jímž je s ohledem na předsednictví v již několik let ustavené meziresortní pracovní skupině pro Čínu vrchní ředitel sekce mimoevropských zemí Ministerstva zahraničních věcí pan Daniel Koštoval, byl čínské straně notifikován mezi prvními pěti ze zemí zahrnutých do iniciativy.
Účastníci zářijového setkání v Pekingu se shodli, že chtějí prohloubit vzájemnou spolupráci primárně v ekonomické oblasti a hledat možnost prohloubení spolupráce v oblasti vzdělávání, turistiky a dalších. Obsah konference nešel nad rámec prvního slavnostního setkání. Na závěr setkání v Pekingu proběhlo hodinové přijetí národních koordinátorů premiérem Wen Ťia-pao, který při této příležitosti podtrhl čínský zájem o prohloubení spolupráce se zeměmi střední, východní a jihovýchodní Evropy a rozvíjení praktické spolupráce.
V projevu na konferenci v Pekingu český národní koordinátor zdůraznil, že Česká republika v iniciativě vidí strategickou příležitost k prohloubení spolupráce mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou. Naznačil, že mezi oblasti, o které by Česká republika měla největší zájem, patří využití potenciálu pro investice, technologická spolupráce, spolupráce v oblasti energetiky, vzdělávání a inovací. Podtrhl zájem České republiky o rychlý přechod iniciativy do roviny praktické spolupráce a konkrétních projektů, k čemuž je však potřeba více informací o záměrech a možnostech čínské strany. V této souvislosti nabídl uskutečnit v Praze k vybraným bodům iniciativy expertní jednání i jednání na seniorní, politické a diplomatické úrovni. Na český úmysl zorganizovat v Praze setkání k vybraným bodům iniciativy čínská strana pozitivně reagovala již během konference národních koordinátorů.
Podle našeho předběžného hodnocení čínská iniciativa vytváří prostor pro prohloubení česko-čínské spolupráce na pragmatickém základě primárně v ekonomické oblasti, ale nejen v ní. Čína se v rámci iniciativy dívá na Českou republiku jako na jednu ze zemí, která má Číně co nabídnout. Využití potenciálu čínské iniciativy bude záviset na schopnosti definovat prakticky orientované aktivity. Jejich konkrétní zaměření a obsah případného setkání v Praze za účelem implementace dvanácti opatření projedná a připraví meziresortní pracovní skupina pro Čínu. ***