(15.20 hodin)
(pokračuje Nečas)

Pak jsou tady samozřejmě i instituce finančního trhu, protože těm už je to úplně jedno. Ty se starají jenom o své peníze. Tím známkováním je např. cena desetiletých vládních dluhopisů. Protože tady trh známkuje danou vládu, tady trh říká, jak věří v budoucí prosperitu té země. Trh říká cenou úroku, zda věří té dané zemi, že za deset let budou finanční prostředky vráceny. Čili je to sázka na budoucí prosperitu té dané země. A tady musím říci, že z nových členských zemí Evropské unie jsme hodnoceni suverénně nejlépe, že jsme stlačili úroky našich desetiletých dluhopisů až k 2,3 %, že máme tyto úroky výrazně nižší, než mají všechny sousední země, které jsou novými členskými zeměmi Evropské unie. A že tím spoříme skutečně desítky miliard na dluhové službě. Toto je vysvědčení, které je objektivní, je nezfalšovatelné a dovolte mi používat i to slovo - je také neokecatelné.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Seďa vystoupí.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane premiére, za odpověď, nicméně jste mi neodpověděl na můj dotaz, kde vezmete ty finance a zda daňový balíček, který má přinést tyto finanční zdroje na vámi prosazované a drtivou většinou občanů odmítané zákony.

Nicméně bych souhlasil s tím, že může být rozdílný názor nejenom mezi koalicí a opozicí, ale jsou i názory ekonomů i odborníků z OECD. A musím říct, že hospodářská politika nebo vůbec politika každé vlády se ukazuje na tom, jaká je životní úroveň občanů, a tady klesá a recese naší české ekonomiky je tady stále.

Chci se ještě vrátit, protože tady padly některé věci kolem vaší odpovědi na ústní interpelaci ve věci hospodaření krajů. A jenom to, že ODS zadlužily kraje za svoje vládnutí o 20,3 mld. korun a ČSSD zadlužily o 7,7. A každý si, myslím, udělá obrázek, kdo zadlužil více. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou zareaguje premiér na tuto doplňující otázku. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, i žák základní školy z těch čísel, která tady uvedl pan poslanec Seďa, pochopí, že to přesto znamená, že sociálně demokratičtí hejtmani zvedli zadlužení krajů o polovinu. O polovinu! A chci zdůraznit - během tří let! Zatímco dluh, který tady byl čten u hejtmanů ODS, vznikal osm let. A stačily tři roky a byl o polovinu zvýšen. Je to velmi jednoduchý propočet, jsou to počty prvního stupně základní školy a já věřím, že ten, kdo ovládá počty základní školy, ví, kde je pravda.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Břetislava Petra, který chce interpelovat premiéra ve věci dopadu rozhodnutí Evropské komise na ČEZ. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane premiére, zhruba před dvěma a půl lety rozvířila Česko zpráva, že inspektoři antimonopolního úřadu Evropské komise vtrhli na ČEZ, zabavili některé materiály včetně mobilu pana generálního ředitele a dva a půl roku se nic nedělo. Po dvou a půl letech zkoumání dospěl tento úřad k závěru, že manažeři ČEZ nezákonně omezili konkurenci na trhu s elektřinou tím, že nepovolili připojení dalších výrobců elektřiny k síti, když volnou kapacitu k síti rezervovali pro sebe. Konkrétně se má jednat o stížnost Czech Coal, kterému bylo připojení k síti odmítnuto. Za toto porušení hrozí ČEZ pokuta v řádu desítek miliard korun, která údajně může být prominuta, když společnost prodá některé ze svých elektráren o výkonu nad 1000 megawattů. To je první otázka, na kterou bych požadoval odpověď.

Pokud je první podmínka o prodeji některých elektráren ČEZ ze strany antimonopolního úřadu Evropské komise pravdivá, jak je možné, že se proti tomuto rozhodnutí neozvala vláda a premiér, kteří v tichosti před veřejností snad souhlasí s prodejem a praktickou atomizací ČEZ organizovanou ze strany Bruselu? Víte snad z dřívějška nějaký další precedens, aby za špatná rozhodnutí manažerů, ať už to bylo E.ON, RWE, EDF a některých dalších energetických gigantů, byl nařízen prodej jejich výrobních kapacit? Já o tom nevím. Jaký je názor vlády na toto řešení a zda s ní souhlasí?

Ztráta prodejem elektrárny půjde do výše mnoha desítek miliard, a to jen ztrátou při finanční transakci. Není uvažováno už s poklesem akcií a prestiže ČEZ. Jak bude potrestána odpovědnost manažerů a dozorčí rady za toto rozhodnutí?

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče, a požádám pana premiéra, aby reagoval na tuto vaši interpelaci. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, koncem roku 2009 sdělila společnost ČEZ, že pracovníci Evropské komise zahájili kontrolu v pražském sídle společnosti a sídle společnosti Severočeské doly ze skupiny ČEZ. Komise uvedla jako důvod pro zahájení kontroly informace, že ČEZ se pokusil omezit rozvoj hospodářské soutěže na velkoobchodním trhu s elektřinou. Dále odůvodnění zmiňovalo, že by ČEZ mohl vytvářet překážky projektům elektráren konkurentů, že by mohl být zapojen do omezování obchodu s hnědým uhlím či že by mohl ovlivňovat ceny na českém velkoobchodním trhu s elektřinou.

Jak jsem byl informován od zástupců státu ve společnosti ČEZ, je dohoda o narovnání s Evropskou komisí výhodná pro všechny akcionáře ČEZ. Definitivně se tím ukončí šetření Evropské komise vedené vůči ČEZ, a přitom nebude ČEZ ekonomicky poškozen. Předložený návrh této dohody spočívá v prodeji jedné z elektráren, která již pro ČEZ není strategicky významná, a navíc tím může ČEZ vyřešit přetrvávající spor o dodávky uhlí od třetích stran. ČEZ si navíc sám může zvolit, který zdroj bude prodán, a prodej vygeneruje pro ČEZ vyšší hodnotu než budoucí příjmy z pokračování provozu prodávaného zdroje. Chci říci, že ten prodej bude nikoliv za nějakou nařízenou nebo regulovanou cenu, ale prostě za tržní cenu. Uzavření dohody o narovnání též zcela eliminuje riziko uložení pokuty. Jinými slovy, výnos z prodeje je plusový, kdežto nedohoda, nenarovnání vztahu s Evropskou komisí, by znamenala placení pokuty.

Předmětem šetření je konkrétně podezření, že ČEZ při obnově a výstavbě nových kapacit omezil ve výstavbě jiný projekt tím, že nezískal příslib vyvedení do přenosové soustavy.

Přestože jsem přesvědčen, a důkazy tomu nasvědčují, že ČEZ vždy postupoval v souladu s pravidly hospodářské soutěže, samotné šetření a případné soudní řízení by dále zatěžovalo kapacity ČEZ a odvádělo pozornost od strategické agendy. Mimo jiné ten spor plyne z toho, zda oblast severních Čech má být brána za tzv. relevantní trh, nebo zda za ten relevantní trh máme brát celou Českou republiku. A jsem přesvědčen, že v obchodě s elektrickou energií, která může volně proudit přes území České republiky, tím relevantním trhem je celá Česká republika, nikoliv pouze jeden její region.

Navíc ze zkušenosti z podobných šetření v energetice v ostatních zemích Evropské unie se ukázalo, že prakticky všechny firmy raději přistoupily na narovnání, zejména když podmínky narovnání pro ně byly dobře splnitelné, než by uvízly ve vleklém řízení a šetření a spoléhaly se, že nakonec přesvědčí Komisi o své bezúhonnosti. Já to dokonce řeknu úplně po lopatě - za posledních 14 let není znám případ jedné jediné energetické firmy, která by v soudním řízení a šetření před Evropskou komisí uspěla. Jinými slovy, jde o pragmatické chování, to znamená chování, které by zvolil každý vlastník podobné společnosti, tak by si to vyhodnotil a jednoznačně by řekl, že narovnání s Komisí a dohoda jsou výhodnější kroky než dlouhodobé šetření, které může vyústit také v řízení, které by mohlo vést k velké pokutě ve výši desítek miliard korun. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP