(19.40 hodin)
(pokračuje Šincl)
Vypadá to, že asi pánové z Ministerstva financí v čele s panem ministrem někde udělali chybu. Ministerský předpoklad růstu o více než 15 % vypovídá o čistě matematickém přístupu k výnosu z daně. Vyšší daň rovná se vyšší výnos pravděpodobně podle ministerských úředníků. Ekonomická praxe ale prostě ukazuje, že od jisté úrovně je zvláště zvyšování DPH kontraproduktivní. Poplatník si najde alternativy - v případě vysokých nepřímých daní nakupuje jinde nebo v případě zvýšené přímé daně tzv. optimalizuje své příjmy, nebo je vůbec nepřiznává.
Jak už jsem řekl, asi udělali páni na Ministerstvu financí někde chybu. Naše země neroste, jsme už řadu měsíců v recesi, ačkoliv naši sousedé vykazují několikaprocentní hospodářský růst. Například výsledky za první kvartál 2012 jsou tyto: ČR minus 0,8, Německo plus 1,7, Rakousko plus 2 %, Polsko dokonce 3,6 % plus a Slovensko plus 3 %. Ptám se, jak je to možné. Jak je možné, pokud tato vláda skutečně dělá odpovědnou a správnou hospodářskou politiku, že všichni sousedé kolem nás rostou a mají kladný přírůstek HDP a ČR ekonomicky klesá? Odpověď je jasná. Je to důsledek chyb v politice Nečasovy vlády. Škrty a špatně nastavený daňový systém k tomu výrazným způsobem přispěly.
Z vládního návrhu je v části DPH jasně vidět, že na Ministerstvu financí usoudili, že nejlepší bude zvýšit daně tam, kde člověk nemůže jen tak lehce uniknout jako třeba pro pohonné hmoty do ciziny. Zdražit zboží denní potřeby, především potraviny, léky atd., se jim proto jevilo býti jako nejjednodušší. Z těchto komodit není tak snadného úniku. Zvýšení DPH z potravin, léků apod. by samo o sobě mohlo teoreticky přinést vyšší výnos. Teoreticky. Problém je v tom, že tvůrci z Ministerstva financí akorát tak trochu zapomněli, že zvýšením těchto nákladů odebrali domácnostem zdroje na nákup ostatních komodit ve zvýšené sazbě DPH. Důsledky tohoto dalšího zvýšení snížené sazby DPH jsou jasně vidět už nyní. Poplatník prostě reagoval tak, že si utáhl opasek a začal šetřit. Například za nákup drogerie, oblečení, elektroniky, automobilů či za investice do stavebnictví se utratilo v přepočtu na obyvatele o 8 tisíc korun méně než ve stejném období loni. Snižuje se spotřeba domácností a utratí se logicky méně, než ministerstvo čekalo.
Dalším důsledkem neustálého zdražování potravin a léků, zvyšování nákladů na bydlení je to, že nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, jako jsou rodiny s malými dětmi, senioři či osoby zdravotně postižené apod., začínají kupovat to nejlacinější. Kupují málo kvalitní potraviny, jen aby přežili. Toto postupně ohrožuje jejich zdravotní stav a to v budoucnu může mít logicky zase dopady na zvýšené náklady ve zdravotnictví.
Vláda se tímhle balíčkem údajně podle důvodové zprávy snaží o zbrzdění zadlužování státu a zvýšení příjmové části státního rozpočtu. Současně ovšem v minulém týdnu vyhlásila prohibici, kdy se plošně v celé ČR zakázal prodej alkoholických nápojů. Nic proti tomu, vzhledem k současným otravám metylalkoholem je dobře, že takový zákaz přišel. Je ovšem otázka, jak dlouho má tento zákaz trvat a jaký má vlastně smysl. Pokud bude trvat v řádu dní či týdne, tak se takové omezení dá pochopit.
Asi vás napadne, jak to spolu souvisí. Je potřeba si ovšem totiž uvědomit, že kvůli zákazu prodeje tvrdého alkoholu přiteče hlavně díky legálním výrobcům méně peněz také do státní pokladny. Podle Ministerstva financí by to mohlo být přibližně o 130 mil. Kč týdně méně z důvodu výpadku spotřebních daní i daně z přidané hodnoty. Pokud by tedy prohibice trvala do půli listopadu, přijde stát o první miliardu. Je nutné připomenout, že toto nařízení vlády také přímo dopadá zhruba, orientačně, na tisíce zaměstnanců. Produkce lihovin je totiž silně navázána na další domácí obory, takže prohibice nepřímo zasahuje také zemědělce, cukrovarníky, skláře či dopravce. Toto vše jsou pouze důsledky přístupu vlády k této věci. Skutečné příčiny tohoto stavu jsou ovšem v minulosti. Hlavně na Ministerstvu financí, neboť to zanedbalo podle mého názoru svou kontrolní roli zejména v potírání rozbujelého černého trhu, o kterém Ministerstvo financí bezpochyby vědělo a z nějakého důvodu ho tolerovali.
Jako minule si dovolím v závěru malou poznámku. V souvislosti s tímto předkládaným návrhem a úpravou nepřímých daní jsem se ve chvílích volna iniciativně začetl do volebních programů jednotlivých politických stran koalice, které jsou zde v Poslanecké sněmovně zastoupeny. Nechci nudit, ale je to myslím docela poučné, zejména v současné době, v době, kdy se blíží další volby, tentokrát krajské, kdy jednotlivé politické strany slibují občanům různé věci ve svých volebních programech. Z těchto volebních programů je naprosto jasné, že volební sliby některých stran zůstaly jen na letáčcích a realita je úplně jiná. Je to asi pro mnohé zde nepříjemné, ale myslím, že tyto sliby je potřeba pořád občas opakovat, aby se na ně nezapomnělo. Tak například volební program ODS. Dočetl jsem se na straně 17 - zde je jasně uvedeno, že takzvaně zabrání zvýšení daní. Zachováme daňové paušály pro živnostníky i po roce 2010. Ve volebním programu TOP 09 v části hospodářská politika v oddílu 3 se píše doslova, že se nechce daně zvyšovat. A volební program koaliční strany LIDEM? Ten nikde není jednoduše proto, že tato vládní koaliční strana, která drží vládu nad vodou, do Poslanecké sněmovny v minulých volbách nekandidovala, ale přesto má snad více ministrů než členů.
Myslím si, že by bylo docela férové, kdyby zde vystoupil předseda vlády a ministr financí Kalousek a omluvil se. Ne nám levicovým poslancům, ale vlastním pravicovým voličům, kteří uvěřili vašim volebním slibům, kteří vás volili proto, že jste slibovali, že nebudete zvyšovat daně. Také byste se mohli omluvit i sociálně demokratickým voličům, které jste donutili, aby to všechno zaplatili prostřednictvím zvýšené daně z přidané hodnoty, zejména snížené sazby DPH.
Děkuji všem poslancům za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Jiří Paroubek, po něm je zde přihláška pana kolegy Petráně. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, je to pro mě, alespoň pro mě tedy, jisté překvapení, že byl tento bod zařazen dneska. Přece jenom jsem si myslel, že koalice bude potřebovat trochu času na svoji konsolidaci, ale zřejmě jsou si jistí, protože tento bod neznamená vlastně nic jiného nežli vlastně hlasování o důvěře této vládě. Protože jsem byl připraven, nebyl jsem zase tolik překvapen, takže vznesu zde své argumenty, proč nemohu tento zákon podpořit.
Budeme dnes projednávat soubor změn zákonů, které mají zajistit, aby alespoň formálně byl ministr financí - který se těšil na diskusi, ale teď tady není, věřím, že to sleduje - aby byl ministr financí schopen předložit státní rozpočet v parametrech, na nichž se vláda již dohodla, tedy na schodku státního rozpočtu roku 2013 ve výši 100 mld. korun, na fiskálním cíli pod 3 % HDP, a k tomu potřebuje někde najít 25 mld. korun. ***