(17.20 hodin)
(pokračuje Doktor)
Já jsem v několika vystoupeních v červnu, v červenci, v květnu varoval před těmito údaji a to jsou reálie, které mě vedou k velké obezřetnosti za prvé nad odhady Ministerstva financí a za druhé k důvěře na onen připravovaný manévr. Ministerstvo financí už opravovalo své odhady několikrát historicky, v uplynulém roce dvakrát. Muselo tak učinit i v letošním roce. Výslednicí oprav, těch korekcí v očekávaných příjmech, musí být další úsporná opatření a o tom byla veřejnost informována.
Proč si myslím, že vláda nemůže alespoň prozatím a v takovémto rozsahu uvažovat o zvýšení daní. Protože nevyužila veškerý potenciál pro úspory, které mohly být včas přijaty jako změny zákonů, a myslím, že vláda není v úzkých, že by takový koncept musela vymýšlet ze dne na den. Odvolávám se na slova pana náměstka ministra financí, prvního náměstka pro daně pana Ladislava Minčiče, která pronesl minulý týden, nevím přesně, který den, ale v projektu Události. Nebudu jistě doslovně citovat, ale v jeho odpovědi lze nalézt tato slova: Ministerstvo financí připravovalo a bylo připraveno pokrýt celý požadovaný manévr, který potřebovalo pro sestavení rozpočtu se schodkem nikoliv vyšším než 100 miliard výhradně z úspor. Jenom proto, že ministři vlády odmítli navrhované úspory, byla vláda, resp. Ministerstvo financí přinuceno pracovat s konceptem zvýšení daní. Žádám tedy ministra financí pana Miroslava Kalouska, žádám prvního náměstka pana Minčiče, nominovaného za ODS, aby tento koncept úspor přinesli znovu zpět, vláda jistě není v úzkých, vláda nemusí rezignovat, vláda nemusí zvyšovat daně, a aby vláda pod tlakem okolností nevýběru peněz zvážila tento manévr ještě jednou. Až vláda vyčerpá veškeré možnosti úspor, ať prosím, nebude-li zbytí, uvažuje například o zvýšení některých typů daní a prosím, ať velmi váhá nad součtem některých efektů, ke kterým dojde například oním zmiňovaným manévrem v oblasti daně z přidané hodnoty a zvýšením sazby daně z převodu nemovitostí.
Tyto dny jsou kontrastní a do jisté míry symbolické i v jiném pohledu na věc. Srovnejte prosím argumentaci vlády a těch z vás, kteří jsou odhodláni podpořit tento návrh na zvýšení daní v České republice, jehož největší část ponesou zaměstnanci, a druhým návrhem zákona projednávaným, tedy v tuto chvíli odloženým, nicméně projednávaným parlamentem, akutně je v podstatě ve stejné situaci, jako je tato předloha, kterou právě teď projednáváme, a tím je návrh na církevní restituce. Lidem se navrhuje daně zvýšit a církve mají navržené nové osvobození od daně z příjmu z prodeje nabytého majetku. Jak je tohle možné? Budou církve řádní hospodáři? Já věřím že ano. Proto ty restituce podporuji. Ale říkám zcela otevřeně, že bude-li v návrhu restitučního projektu ono osvobození, ona další výjimka, kterou zbavujeme církve jako řádné hospodáře břímě daně z příjmu z hospodaření s nabytým majetkem, tedy i z jeho prodeje, pak vytváříme výjimku, na jejíž potenciál potřebujeme daně vyzvednout jinde. Ten kontrast je naprosto unikátní, vznikl v jediném prostoru v tomto místě a čase a já myslím, že by vláda měla přemýšlet o tom, na koho břímě daní nakládá a koho osvobozuje. Budou-li církve řádní hospodáři, a já věřím, že ano, pak si zaslouží stejné zacházení jako jiné subjekty ekonomiky v České republice. Nepotřebují osvobozovat od výnosu z prodeje majetku. Navíc neomezeného časovým testem! To znamená, že to osvobození platí příští rok, nebo má platit příští rok, za pět let, za deset let. Budou-li církve do toho majetku investovat, budou-li na něj uplatňovat odpisy, jako že budou, protože ony si samozřejmě udělají znalecké posudky, za nějakou hodnotu vloží ty majetky do svého účetnictví, budou nepochybně a vcelku pochopitelně sloužit jako záruka proti úvěrům poskytnutým na jejich opravu, například, tak přece musí na konci nést břímě daní tak jako každý jiný podnikatel, jako každý jiný člověk, jakýkoliv jiný subjekt ekonomiky v téhle zemi. Já si vůbec netroufám odhadnout onen daňový potenciál v téhle oblasti, protože to by bylo žonglování s čísly. Bylo by to ode mě velmi nekorektní. Zároveň prosím, aby Ministerstvo financí předložilo účet Poslanecké sněmovně a aby řeklo, o kolik přijde soustava veřejných rozpočtů, resp. o kolik se sníží potenciál výběru daně z příjmu právnických osob právě pro existenci onoho osvobození. Uvidíme, jak významně se kryje s oním požadovaným manévrem na zvýšení daně, a uvidíme, zdali například po jeho vynětí z účinků nebude ono navržené zvýšení daní vůbec potřeba a bude pominutelné.
Přijímám výzvu, aby poslanci, kteří kritizují tento koncept, přinášeli návrhy na úspory. Vedle onoho balíčku, který někde existuje, pan ministr financí a jeho úřad tvrdí, že jej navrhoval vládě, prosím ještě jednou, aby jej přinesl a aby o něm bylo jednáno a veřejnost plně informována o jeho obsahu, struktuře, kvalitě, kvalitě návrhů těch úspor, o tom, jak mohl být v čase již naplňován a také zprávu o tom, proč se ministři této vlády postavili proti, a zároveň upozorňuji na návrh, který jsem podal v Poslanecké sněmovně v průběhu dnešního jednání, a sice možnost, potenciál výnosu 500 milionů korun na úspoře v systému úrazového pojištění. Já budu velmi bedlivě sledovat výsledek hlasování. To jsou reálné živé zdroje v systému, který je vůči správci velmi benevolentní. Já bych chtěl mít firmu, která bude za 9 % garantované provize spravovat takový pohodlný systém, jako je úrazové pojištění. A že ten potenciál půl miliardy tam leží, tomu prosím věřte. Ten je dopočitatelný, protože objem prostředků toho systému je znám, kvalifikován, kvantifikován a úspora na správní režii toho systému je prostá matematika: rozdíl mezi současnými 9 % režie a mnou navrhovanými 4 %. I když mám za to, že 2 % by mohla stačit. To je ve světě obvyklá správní režie v prostoru finančních nástrojů a podobných instrumentů. Ale dobrá, ať to není léčba šokem. Navržená nová 4 %, půl miliardy nového potenciálu. Myslím, že když se vláda bude snažit hledat podobným způsobem, nakonec ten výsledný manévr, bude-li vůbec potřeba návrh na zvýšení daní, bude daleko menší, a významně o něm pochybuji.
A pak se ohrazuji proti jedné slovní ekvilibristice. Návrh na zvýšení horní sazby daně z přidané hodnoty z 20 na 21 % není zvýšení o jedno procento. Zrovna tak návrh na zvýšení ze 14 na 15 % není zvýšení o jedno procento. Prostá matematika základní školy a vyjádření procentického podílu ze srovnávací základny vám říká, že je to zvýšení daně významně větší a mám za to, že tohle už je argumentace a to je marketing, který je více než podbízivý a více než prvoplánový.
Myslím, že jsem svůj postoj osvětlil dostatečně. Podal jsem návrhy, kterými se vláda jistě může zabývat, a jak jsem řekl, budu velmi bedlivě a s velkým očekáváním sledovat výsledek hlasování, které jsem ve svém projevu zmínil.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Budeme pokračovat s přednostním právem pana místopředsedy Zaorálka. ***