(22.00 hodin)
(pokračuje Kádner)
V minulých týdnech jsme byli svědky urputné snahy ministra financí zdiskreditovat práci policie a naprosto nepřijatelným způsobem bagatelizovat její výsledky. Zcela nepokrytě k tomu používá nátlakových prostředků a výrazů, o kterých můžeme bez uzardění říci, že jsou minimálně za hranicí etiky. Je pochopitelné a dá se očekávat, že extrémní nástroje a vyvolaná extrémní situace způsobí extrémní reakci napadených. Můžeme se pak divit způsobu, jakým pan policejní prezident brání své spolupracovníky i sám sebe? Navíc v okamžiku, kdy ministr vnitra není schopen ani ochoten tuto obranu před svým vládním kolegou učinit.
Za sebe musím prohlásit, že je to nejen pochopitelný, ale zcela legitimní způsob jednání. Stejným způsobem by s trochou tolerance snad šlo uchopit nestandardní, i když neomluvitelné chování pana ministra Kalouska. Nemám na mysli pouze zapojení firmy jeho přítele Hávy v kauze CASA. Jde o celou řadu nefunkčních padáků, například nevýhodnou modernizaci tanků T-72, zakázku na štábní informační systém, sanaci údajných ekologických škod na Hodonínsku, odbahnění rybníků ministra Schwarzenberga a v neposlední řadě i opětovné prošetřované souvislosti povolení internetového sázení. A tak bych mohl pokračovat. Z pudu sebezáchovy se pan Kalousek prostě ani nemůže chovat jinak, než se chová. Je to lidsky pochopitelné a svým způsobem má na to i právo, tedy bránit se jakýmikoliv prostředky. Je však zcela nepřípustné, aby k tomu zneužíval své postavení ministra a poslance.
Co je ale v celé záležitosti pro mě nepochopitelné, je jednání současného předsedy vlády. Jeho podpora a schvalování kroků pana Kalouska. Pan premiér Nečas tak po perlách o policejních plukovnících přidal další. Pan policejní prezident je za hranou a nakročil směrem politického aktivisty. Proč a z jakého důvodu? Protože policejní prezident vyzval své spolupracovníky, aby nepodlehli politickým tlakům? Pak tedy údajný politický aktivista vyzývá podřízené, aby nerespektovali politické aktivisty. Nevím, jak vám, dámy a pánové, ale mně logika věci poněkud uniká. Účel zřejmě světí prostředky.
Je povinností Poslanecké sněmovny zachovat klid a neutralitu a bránit práci policie stejně jako dalších orgánů činných v trestním řízení v situaci, kdy vinou některých představitelů nejvyšší exekutivy dochází k znevažování politického systému naší země. Tento krok nepřímo udělal minulý týden můj kolega Petr Skokan. Pominu-li fakt, že ke zveřejnění záznamu telefonátu byl fakticky donucen výroky samotného pana Kalouska, pak mu nešlo o ochranu sebe sama, to by s nestandardním telefonickým rozhovorem s ministrem Kalouskem určitě oznámil občanům už dříve, ale šlo mu především o obranu Policie České republiky a policejního prezidenta před neadekvátními útoky nejen člena vlády, ale i před kmotry, kteří naši zemi již více než dvacet let za přispění některých politiků neomezeně tunelují.
Mám v živé paměti neúčast ministrů TOP 09 na jednání vlády, kdy v souvislosti o předsedovi TOP 09 a ministru zahraničí uvedl jistý vládní úředník na svém facebookovém profilu, a to doslova cituji: Již se na něm začíná projevovat stařecká senilita a jeho zednářské a oportunistické tendence jsou pro naši zemi cestou do pekel. Stejně i lidem, členům strany i s nimi spřáteleným Starostům, dnes nijak nevadí, když jejich místopředseda označuje poslance, tehdy ještě koaliční strany, za blbečka, debila, práskače a tak dále - myslím, že všechny vulgarismy, které jsme tady slyšeli, už asi dále opakovat nemusím -, ale navíc vyhrožuje zmlácením. Stejným pokrytectvím a z hlediska základů společenské nauky je pak nepřijatelná výzva poslance Gazdíka poslanci Skokanovi vyřídit si vše s panem Kalouskem jako chlap s chlapem. K tomu mě už napadá snad jen to, že to asi jsou to běžné praktiky TOP 09.
Nejvýznamnější osobností v kauze posledních týdnů je však hrdinný a neviditelný předseda vlády této země. Ten, který razantně zaujímá jasné a tvrdé stanovisko ke každé maličkosti, aby je jedním mrknutím oka mohl druhý den popřít. Ten, který zpočátku prakticky neviditelný, aby náhle začal aktivisticky podporovat v podstatě protiprávní kroky svého ministerského kolegy. Jediné, čím se toto nelogické chování dá vysvětlit, je touha udržet si své křeslo do konce řádného volebního období. Jinak snad argumenty Petra Nečase nedávají jakékoliv logické vysvětlení. Na jednu stranu to jako národ snad může chápat. Balancování pana Nečase mezi kmotry, kteří více než dvě desetiletí bezohledně vysávají naše kapsy a naši zem, je úkol v pravdě nadlidský a nedává příliš prostoru pro slušné chování. Nicméně, měl by si uvědomit, že pokud se rozhodne krýt protiprávní jednání jiných, pak za ně sám nese odpovědnost a je to stejné, jako by se jich dopouštěl on sám.
Měnit se a vyvíjet se v čase je přirozené. I z kukly vylétne motýl nebo můra. A můry v současné době z kukel některých členů vlády bohužel vylétají. Nejde jen o zásadového a všem stejně měřícího pana premiéra nebo jeho ministra financí, který dle svých slov jen využívá své ústavní právo se projevit, říct svůj názor, a tak je arogantní, vulgární a nerozpakuje se zmlátit na ulici běžného občana.
Máme nestranického ministra vnitra, který pro svou osobní anymozitu nebrání své spolupracovníky před útoky svého vládního souputníka. Máme ministry, kteří ve svých resortech realizují zásadní softwarové obměny, které však téměř nefungují a jen zbytečně popuzují a bezostyšně okrádají kapsy občanů. Konkrétně mám na mysli systém pro výplatu sociálních dávek nebo registr vozidel. A mohl bych pokračovat i dál. Přitom titíž ministři se nerozpakují v době, kdy občanům zdůrazňují nutnost úspor a zvyšují daně, vyplatit svým nejbližším pololetní odměny ve větším objemu než v roce minulém.
Možná některé skutečnosti, které jsem uvedl, se mohou zdát malicherné, ale jak se říká, kapka ke kapce a pohár trpělivosti přeteče, zvláště když do něj jednorázově nateče hodně vody. Právě proto se domnívám, že tato vláda by již neměla mít důvěru volených zástupců občanů České republiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dále bych požádal pana poslance Koníčka a připraví se pan poslanec Grospič.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové, vezmu v úvahu přání pana premiéra, který mě požádal, abych nebyl dlouhý. Opravdu bych se jen krátce vrátil k dnešní ranní 42. schůzi. Ono to totiž souvisí s chováním a jednáním vládní koalice.***