(21.30 hodin)
(pokračuje Bárta)
Jak je možné srovnávat ministra Kalouska s policejním prezidentem? Policejní prezident je orgán činný v trestním řízení (z pléna: není!), jeho špička. Jeho špička orgánu činného v trestním řízení. A jestliže budeme zpochybňovat to, že toto je nezávislá instituce, a budeme ji srovnávat s odvolatelností jednoho ministra a politické odpovědnosti, která tady je, a budeme předřazovat vydávání špinavého penízu nad ústavní pořádek ČR, nad vše, co z tohoto hlediska zde stojí, nad Ústavu ČR, potom se dostáváme do situace, kdy tato Sněmovna, tato vláda nemůže prosazovat už vůbec nic. V tomto směru rozumím sociální demokracii, kdy vyvolává důvěru vlády. Nicméně důvěra vlády s ohledem na strach řady přeběhlických poslanců bezesporu projde, a v tuto chvíli je proto mnohem důležitější než důvěra vlády ono zřízení vyšetřovací komise, která zajistí to, aby policejní prezident, pan doktor Mazánek a řada dalších nebyla jednoznačným způsobem... (Předsedkyně M. Němcová: Čas, pane poslanče.) ... ovlivňována typově tím, že tady kupříkladu budou prováděny jejich odposlechy... (Předsedkyně M. Němcová: Čas, pane poslanče.) ... a GIBS bude vytvářet nátlak, který z tohoto hlediska není kompetentní.
A co se týče onoho času, paní předsedkyně (projevy nesouhlasu v pravé části sálu, bouchání do lavic), já znova říkám, že jste mi nedokázala zajistit pořádek k tomu, abych mohl vyčerpat svůj řádný čas ke svému projevu, já trvám na tom, že ve svém projevu dále budu pokračovat, dokud nevyčerpám onen čas, který jste mi nebyla schopna zajistit! Já jsem přesvědčen, že je zcela jednoznačné, že v tuto chvíli minimálně tuto ústavní svobodu zde dále uplatňovat budu. A nebojím se říci, že za každou cenu. To mi za to stojí. Já chci dotáhnout tuto věc k maximálnímu cíli. Těším se na to, abyste pořídila další důkaz pro Ústavní soud, jak bude rozhodovat o tom, jak se zpochybní celé církevní restituce. Možná že je to to nejlepší, co můj malý osamocený poslanecký hlas může dokázat. Jen s chutí a vervou do mně! Těším se na to. A já bych rád v tomto duchu řekl -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane poslanče, nemůžete pokračovat, protože uplynul váš čas. Ráda bych vás upozornila na to, a je mi to líto, že řada kolegů, kteří vystupovali před vámi, kterým jsem zjednávala v průběhu kteréhokoli schůze klid, přicházela také o svůj čas. Ve vašem případě to bylo obdobné. Respektujte prosím ustanovení jednacího řádu a také rozhodnutí Poslanecké sněmovny, která svým hlasováním stanovila pravidla pro vystoupení v rámci této debaty. Samozřejmě nemohu činit nic jiného, než k vám přistupovat úplně stejně jako ke všem ostatním kolegům. Každý z nich mohl mluvit dvakrát deset minut. Vy jste na tom úplně stejně, proto vás nemohu nechat pokračovat.
Poslanec Vít Bárta: Dovolte mi citovat Shakespeara: Vymknutá -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane kolego, nedovolím vám citovat ani Shakespeara ani nikoho jiného. Váš čas opravdu vypršel.
Poslanec Vít Bárta: Já bych byl rád, aby vypršel čas této koalice... (Předsedkyně se jej snaží přerušit.) A promiňte, vy jste jednoznačně porušila pravidla této Sněmovny a Ústavu tím, že pan Michal Babák nemohl dále reprezentovat ustanovení a usnesení poslaneckého klubu Věcí veřejných, nemohl obhájit stanovisko klubu Věcí veřejných a já v tomto duchu, když jsem šel za tento pultík a musel jsem reagovat na odejmuté slovo Michala Babáka a dál se snažit vysvětlovat tuto zásadní situaci, tak místo toho, abych měl prostor k tomu tady vyčerpat aspoň svůj řádný dvacetiminutový čas, tak místo toho tady v Poslanecké sněmovně exhiboval pan premiér a řada dalších poslanců tak zásadním způsobem, že nebylo možné jednoznačně využít svůj dvacetiminutový čas. Proto já, promiňte, paní předsedkyně, dále budu pokračovat v argumentech proti církevním restitucím. (Potlesk několika poslanců VV.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane poslanče, já vás prosím, abyste respektoval rozhodnutí Sněmovny. (Předsedkyně vypnula mikrofon u řečniště, poslanec Bárta se snaží hovořit.) Váš čas uplynul pro vaše vystoupení a nemůžete v něm pokračovat. (Poslanec Bárta se snaží hovořit i bez mikrofonu.) Ne, pane poslanče! Prosím, abyste opustil řečniště a respektoval to, že se musíme všichni řídit pravidly, která jsme si určili.
Paní předsedkyně poslaneckého klubu Klasnová. Prosím.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěla dát návrh, aby projednávání tohoto bodu bylo přerušeno do pátku 7. září. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Návrh na přerušení. Přivolávám naše kolegy. Pan kolega Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl podat protinávrh k tomuto návrhu na odročení. Ne na přerušení, ale na odročení. Možná že bychom to mohli říkat přesně, když to někdo navrhuje, a to na 10 minut. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím. O tomto návrhu tedy rozhodneme v hlasování, ke kterému svolávám naše kolegy, a budeme tedy hlasovat nejprve o protinávrhu pana poslance Stanjury a poté o návrhu paní předsedkyně Klasnové. Je zde žádost o odhlášení a já vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se znovu přihlásili.
Hlasování, které bude první, tedy na desetiminutové odročení je s číslem 97. Toto hlasování zahajuji a táži se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu? (Na poslední chvíli vbíhá do sálu posl. Tluchoř a snaží se stihnout hlasování. Bouřlivý smích.)
Hlasování číslo 97, přítomno 173, pro 85, proti 76. Návrh přijat nebyl.
Nyní je zde návrh paní předsedkyně Klasnové na přerušení, odročení tohoto bodu do 7. září.
Zahajuji hlasování číslo 98. Táži se, kdo je pro tento návrh. Proti?
V hlasování číslo 98 přítomno 175, pro 83, proti 92. Návrh přijat nebyl.
Prosím tedy dalšího přihlášeného do rozpravy, pana poslance Jiřího Štětinu, aby se ujal slova. Pardon, ještě se zeptám - pan kolega Koskuba hlásí se? (Omyl.) Nehlásí. Takže slovo má pan poslanec Jiří Štětina.
Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu mít své vystoupení skutečně desetiminutové. (Předsedkyně M. Němcová: Prosím o klid!) A budu ho mít rozděleno do tří částí. Nejdříve si vám dovolím přečíst pasáž z mnoha dopisů, které jsme dostávali, a možná že jste dostávali stejné. Za druhé bych se vám trochu osobně představil ve vztahu k církvi a potom, proč nemohu zvednout ruku pro tento zákon, ač bych to rád udělal.
Nicméně musím začít jedním slavným citátem. Nelze se uchylovat z cesty dobra, je-li to možné, ale je třeba umět vejít na cestu zla, je-li to nutné, řekl Machiavelli.
A nyní k těm dopisům. Dopisů bylo skutečně mnoho a já jsem si vybral jenom jednu pasáž a skutečně musím říct ke své anamnéze, že mi je líto, že takovéto dopisy chodí.
Vážení, církevní restituce jsou jedním velkým tunelem, ke kterému máte pomoci. Po schválení tohoto zákona vás již nebudou potřebovat. Navrhovaný zákon v té podobě, ve které je navrhován, je protizákonný, v rozporu s dobrými mravy v zájmu lidu a škodí státu. Jistě nevrátit, to ano, ale pouze co bylo jejich a za podmínek jako ostatním spolkům, to znamená majetek doložit. Zde by se jistě nelíbilo všem restituentům, kteří museli doložit a velmi tvrdě, mnohdy to nebylo ani uznáno, že ještě dodneška jsou věci, majetek a polnosti, které nejsou navráceny. ***