(18.20 hodin)
(pokračuje Černochová)
Ale jak se máme s tímto úkolem vypořádat? Snad se většina z nás shodne alespoň na obecných postulátech, že kriminalizace politiky a politických rozhodnutí je prvním krokem k odstranění demokratického uspořádání, k potlačení jedné moci na úkor jiné a ve svém důsledku k rozložení vybalancování mocí navzájem. Imunita opravdu není výmyslem českých politiků a v demokratické společnosti má své opodstatnění. Adolf Hitler při prosazování změny ústavy nechal zavřít opoziční poslance, čímž získal potřebnou většinu.
Je obrovskou chybou, že slůvko imunita se stalo jakýmsi zprofanovaným pojmem vyvolávajícím jenom negativní emoce, ale uznávám, že si za to jako poslanci bohužel můžeme hlavně my sami. Za politické činy musí následovat politická odpovědnost, za trestné činy odpovědnost trestní bez imunitních výmluv a vytáček. To neznamená, že byl-li při politickém rozhodnutí spáchán trestný čin, nemá být potrestán. Naopak. Ale předmětem šetření může být jen těžko politické rozhodnutí jako takové, neboť jeho správnost nelze nikdy objektivně posoudit. Většina poslanců v tomto sále včetně mě s výjimkou 15 poslanců mandátového a imunitního výboru ale může jenom spekulovat, k jakému porušení ze strany paní Parkanové došlo či nedošlo.
Podle článku 31 Ústavy zřizuje Poslanecká sněmovna výbory jako svůj poradní orgán. Podle jeho charakteru se jedná o poradní orgán, který plní úkoly pro rozhodování na plénu Sněmovny. Nerada bych dnes řešila právní problematiku mého nepřipuštění na jednání mandátového a imunitního výboru ve věci paní místopředsedkyně Parkanové a to, jak mi dal pan předseda tohoto výboru Sobotka pocítit, kdo je ve výboru pánem, a rozdělil dvousethlavou Poslaneckou sněmovnu na poslance první a poslance druhé kategorie. Nebyla-li kauza odpočátku zpolitizovaná, čemuž bych ráda věřila, pak po krocích předsedy mandátového a imunitního výboru pana Sobotky a jeho mediálních vyjádřeních dnes již bohužel zpolitizovanou bezesporu je minimálně z procesního hlediska, neboť rovný přístup k nezprostředkovaným informacím je bezesporu klíčem k projednání vydání poslance bez zastřených neústavních ambicí. (V sále je neklid a hluk.)
Dostávám se tak nejen já, ale i vy všichni, kolegyně a kolegové, kteří nejste členy mandátového a imunitního výboru a jste podle právního výkladu pana Sobotky poslanci druhé kategorie, před složitou situaci, jak máme rozhodovat o případných politických motivacích kauzy pouze na základě informací z výboru, který vědomě na úsilí o depolitizaci kauzy rezignoval. Nezbývá nám, než dělat si rychlé poznámky z toho, co tady paní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parkanová říkala a četla v úvodu, nebo důvěřovat zprostředkovaným informacím z médií, případně důvěřovat glosátorům z jednotlivých politických klubů, kteří nám přetlumočí, jak oni celou záležitost vidí.
Takový stav, dámy a pánové, je v přímém rozporu se zadáním, které nám přikazuje Ústava. Podle článku 26 Ústavy České republiky poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svými slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. Mandát nás všech je úplně stejný, získaný ve stejném rozsahu volbou od voličů podle Ústavy. Hlasujeme-li o něčem na plénu, musíme mít všichni stejný přístup k podkladům, prostě musíme.
Vždy jsem hlasovala pro vydání kolegů, a to ze dvou důvodů. Za prvé. Nikdy popsané důvody neměly charakterově zvýšenou intenzitu pochybností o nestranných účelech a motivacích. Za druhé. Aktivně podporuji zrušení časově neomezené imunity. V demokratické společnosti, a tedy i v našem trestním právu, platí právní zásada in dubio pro reo - v případě pochybností se rozhodovat ve prospěch obžalovaného. Tuto zásadu by měly ctít bez výjimky soudy. Jak již bylo v úvodu řečeno, my však soudem nejsem, my nerozhodujeme o vině a trestu, přesto bychom tuto zásadu měli mít na paměti alespoň v její základní myšlence a vynaložit veškeré úsilí pro to, aby každý z nás měl dostatek informací relevantních pro své rozhodnutí.
Slibovali jsme, že svůj mandát budeme vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Ale jak chceme tomuto slibu dostát, když pouze pár vyvolených má informace a většina poslanců a poslankyň v tomto sále může a pouze jim nezbývá nic jiného, než důvěřovat informacím, které tady i dnes zazněly. Nedokážu předjímat naše dnešní rozhodnutí ani jeho případné důsledky.
Přes všechny výše uvedené pochybnosti budu i dnes tradičně hlasovat pro vydání. Ve všech ostatních případech jsem věděla, proč hlasuji pro vydání. Dnes budu mít ze svého ano hořkou pachuť, protože mám pochybnosti.
Apeluji tímto na vás všechny, abychom se v budoucnu nenechali vyhazovat za dveře výborů od svých kolegů, kteří se staví do role jediných vyvolených zaujímat v imunitních kauzách stanoviska. Zde se nejedná o personálie, o osobní sympatie ani o politickou příslušnost, nýbrž o princip, který pokud zůstane i nadále zachován, může ohrozit celý systém parlamentní demokracie. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď pan poslanec Chvojka, kterého jsem viděl jako prvního fakticky přihlášeného.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom krátce budu reagovat na paní poslankyni Černochovou. Snad se na mě nebude zlobit, zřejmě je jinak docela sympatická.
První věc. O její nepřítomnosti na mandátovém a imunitním výboru nerozhodoval pan předseda výboru a pan předseda české sociální demokracie Bohuslav Sobotka, ale hlasováním všichni členové tohoto výboru a tuším až na jednoho nebo na dva lidi bylo rozhodnutí, že paní Černochová by neměla být přítomna jednání výboru.
Musím říct prostě to, že paní Černochová nezná zákon a nezná jednací řád, protože v § 45 odst. 2 je jasně napsáno, že jednání mandátového a imunitního výboru je vždy neveřejné. Mohou se jej účastnit jen jeho členové a další osoby, u kterých to stanoví Ústava. Myslím si, že samozřejmě paní Černochová může mít námitky, ale jediné, co s tím může dělat, je dát návrh na změnu tohoto zákona do budoucna tak, aby jednání mandátového a imunitního výboru mohli být přítomni i jiní poslanci než členové tohoto výboru, ale to je tak všecko, co s tím může dělat. (Slabý potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď už jenom paní poslankyně Černochová s faktickou.
Poslankyně Jana Černochová: Pane kolego, já můžu podat ústavní stížnost, protože pokud náš jednací řád je v rozporu s Ústavou, což se já domnívám, tak můžu činit toto. Vy jste citoval pouze jednu část paragrafu. Já jsem se nechtěla pouštět do těchto polemik, ale ústavní činitel na půdě Parlamentu České republiky nemůže být hodnocen pouze a jenom jako veřejnost. To by přece popíralo mandát, to by popíralo Ústavu jako takovou. Prosím, pojďme si spolu třeba dát do předsálí někdy kávu a povedeme tento právní spor a já vám řeknu, jaké kroky se chystám udělat. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě pan poslanec Chvojka a pak paní poslankyně Kaslová.
Poslanec Jan Chvojka: Já děkuji za pozvání na kávu, rád ho přijímám a já vám to na té kávě rád vysvětlím. Díky. (Veselost v sále.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně Kaslová také fakticky. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Kaslová: Já bych chtěla pouze doplnit a je to ke kolegyni Černochové. V případě, že jednání jsou neveřejná, je to samozřejmě z jediného důvodu. Všichni členové mandátového a imunitního výboru mají samozřejmě možnost si prohlédnout celý trestní spis a samozřejmě na těchto jednáních se k tomuto trestnímu spisu nějakým způsobem vyjadřují a samozřejmě mají mlčenlivost o těchto informacích. I z toho důvodu mandátový a imunitní výbor rozhodl ve váš neprospěch.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně Černochová ještě chce fakticky.
Poslankyně Jana Černochová: Já pozvu ještě na kávu i paní doktoru Kaslovou, protože to není tak, jak říkáte. My musíme mít rovný přístup k podkladům úplně všichni, ať jsme členové mandátového a imunitního výboru, nebo nejsme. Stejný přístup k podkladům! (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, paní poslankyně. Teď ještě pan poslanec Jandák. Pan poslanec Jandák trochu rozčilen přichází k mikrofonu.
Poslanec Vítězslav Jandák: Pane předsedající, dámy a pánové. Děkuji, pane předsedající. Já jsem chtěl jenom poprosit: Vyřešte si to v rámci K9 a pojďme hlasovat o tom, o čem hlasovat máme. Když se dívám na netrpělivého ministra Kalouska, já chápu, že má nervy, pojďme. Je to od nás skutečně bestiální. Děkuji mockrát. (Veselost v sále. Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane poslanče, tady je ale ještě stále řádná přihláška pana poslance Skokana a ten samozřejmě musí dostat slovo. Takže prosím, pane poslanče. ***