(15.20 hodin)
(pokračuje Parkanová)
Absence mého trestního stíhání přece policii nijak nebrání v tom, aby cokoliv vyšetřovala a příslušné osoby, pokud se něčeho dopustily, obvinila. Já nejsem obviněna z korupce při nákupu letounů CASA, nebo jak to z některých médií vypadá, z nepřípustného ovlivňování náčelníka Generálního štábu. Já mám být obviněna a věřím, že jsem to přečtením policejní žádosti o vydání prokázala, z toho, že jsem nedostatečně posoudila cenu, neboť jsem k ní nenechala zpracovat znalecký posudek. Nic víc, nic míň.
Otázka tedy zní, zda jsem takovou povinnost měla a zda je to vůbec možné. Já tvrdím, že nikoliv, a pokud budu vydána, věřím, že se obhájím, protože obvinění je nesmyslné. Nemohu však říci, že bych věřila v nestranný a objektivní postup policie a příslušného státního zástupce. Jak jsem ukázala, žádost o mé vydání je plná lží a zcela účelových výkladů zákona. Policie fakticky tvrdí, že jako právnička jsem údajně musela vědět o tom, že stanoviska Ministerstva financí, a tím i dlouholetá praxe při nákupech vojenského materiálu jsou v rozporu s právními předpisy. Samozřejmě jsem nic takového nevěděla a vědět ani nemohla. A správnost těchto stanovisek mi dnes potvrzuje Ministerstvo financí, Ústav státu a práva, místopředseda Legislativní rady vlády a další právní experti.
Pokud by orgány činné v trestním řízení nebo soud dospěly k jinému závěru, otevírá se Pandořina skříňka. Stačí si nechat vypracovat v uvozovkách znalecký posudek na kteroukoliv zakázku na nákup vojenského nebo jiného speciálního materiálu, ve kterém znalec bez znalosti specifikace konkrétního materiálu a bez možnosti jakéhokoliv srovnání odhadne cenu, a policie bude stíhat každý obchod, kde se jí nákup na základě takového odhadu bude jevit jako předražený. To je prostor pro obrovskou policejní zvůli.
K doložení toho, co jsem zde uvedla, mohu v případě vašeho zájmu předložit posudek doktora Bárty, ředitele Ústavu státu a práva Akademie věd. Krátce ocituji: "Omezení ceny podle § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky veřejných zakázek, platí pouze v případě, má-li být smlouva uzavřena na základě jednacího řízení bez uveřejnění. V posuzovaném případě tomu tak nebylo. Nákup byl proveden s uplatněním výjimky podle § 18 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných zakázkách, jenž stanoví, že zadavatel není povinen veřejné zakázky zadávat postupem podle tohoto zákona, jestliže jde mimo jiné o veřejné zakázky na výrobu vojenského materiálu nebo obchod s ním."
Dále posudek doktora Petra Mlsny, místopředsedy Legislativní rady. Jen stručně jednu větu. Cituji: "Je nepochybné, že se na tuto veřejnou zakázku nevztahuje ustanovení § 12 odst. 4 zákona o majetku státu, jinými slovy, zadavatel neměl ve výše uvedeném případě povinnost zpracovat znalecký posudek, neboť se nejednalo o veřejnou zakázku v rámci jednacího řízení bez uveřejnění."
Dále posudek Ministerstva financí jako garanta autority této oblasti. Cituji: "V případě speciálního majetku státního významu, který se běžně obvykle neprodává, nelze stanovit cenu obvyklou. Jakékoliv ocenění znalcem by bylo pouze jeho vlastním názorem, nikoliv obvyklou cenou. Předpokladem pro objektivní cenové srovnání je existence věrohodného měřítka v kvalitativním i kvantitativním smyslu. V případě majetku, jako je vojenská technika, finální konfigurace reflektuje konkrétní potřeby zákazníka, a proto se její výše případ od případu často zásadně liší."
Konečně posudek doc. dr. Tomáše Hřivny, Ph.D., advokáta a tajemníka katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Cituji: "Jsem přesvědčen, že u letadel CASA nelze určit cenu obvyklou ve smyslu citovaného ustanovení, neboť nejsou předmětem obvyklého obchodního styku v tuzemsku. Ze všech uvedených hledisek docházím k závěru, že cena není v tomto případě právním předpisem regulována."
Ráda bych vám ještě poskytla stručnou informaci o tom, které další materiály mám k dispozici. Jednak je to dopis předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Ing. Martina Peciny z 1. 7. 2008. Tady se jedná o stanovisko, že pořízení letounů CASA je možné provést na výjimku z působnosti zákona o veřejných zakázkách, neboť se jedná o pořízení vojenského materiálu.
Dále rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z 25. srpna 2008. Jedná se o rozhodnutí, kterým Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zamítl stížnost společnosti Alenia, to byl konkurent, proti Ministerstvu obrany, kterým se dodavatel konkurenčních letounů snažil zabránit přímému nákupu letounů CASA bez výběrového řízení. Tímto rozhodnutím Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potvrdil, že se jedná o pořízení vojenského materiálu, na který lze využít výjimku ze zákona.
Dále znalecký posudek posuzovatele pana Kořínka na uzavření servisní smlouvy k letounům CASA. Zde je na straně 5 uvedeno, že se nejedná o posudek ve smyslu příslušných ustanovení zákona o majetku státu. To zde uvádím proto, že policie neohroženě tvrdí, že přesně tento posudek dokazuje pravý opak.
Dále je zde vyjádření České republiky, konkrétně místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí Jana Kohouta, v řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie. Vyjádření je z 2. července 2010. Je adresováno Michelu Barnierovi, členovi Evropské komise. Argumentace pana místopředsedy vlády Kohouta k Evropské komisi je v tom smyslu, že v případě nákupu CASA šlo o nákup vojenského materiálu.
Dále je zde rozhodnutí Nejvyššího kontrolního úřadu o námitkách. Toto rozhodnutí je z 9. března 2011. Tady se jen pozastavím v tom, že pokud je mediálně velmi frekventované původní rozhodnutí Nejvyššího kontrolního úřadu, dost dobře nerozumím tomu, proč se stejná pozornost nevěnuje tomuto následnému rozhodnutí o námitkách, které významně některé věci mění. V tomto rozhodnutí Nejvyššího kontrolního úřadu se totiž dává za pravdu Ministerstvu obrany a uznává se, že letouny CASA jsou vojenským materiálem.
A konečně expertizní posudek dokumentace projektu ISPROFIN, taktický transportní letoun - nákup. Tento posudek je posudkem generála Picka a on v tomto materiálu definitivně za armádu podpořil nákup letounů.
Všechny materiály, které jsem zde ocitovala, jsem dala členům mandátového a imunitního výboru k dispozici.
Kolegyně a kolegové, z výše uvedeného je zřejmé, že odmítám jakékoliv nařčení z trestného činu. Rovněž tvrdím, že v žádosti policie o mé vydání není jakýkoliv hodnověrný důkaz o tom, že letouny CASA byly předraženy a že České republice vznikla škoda. V rámci pořízení těchto letounů jsme cenu hodnotili a posuzovali, jak už jsem uvedla, velmi důkladně. Zvolený postup byl mnohdy nad rámec platných předpisů.
Já nevím, co stojí za tímto obviněním. Spíš mám zatím dojem, že účelem je stíhání samotné. Stíhání v politice totiž znamená hektolitry špíny, které na vás opakovaně vylijí, přičemž očištění je malá kostička mýdla, kterou média jednou otisknou na straně 6, a to ještě v lepším případě. V horším se napíše, že to stejně bylo nějak jinak a že to stejně bylo zameteno pod koberec. To je v mediálním světě ono očištění, které mi mnozí pro mé údajné dobro tak horlivě doporučují.
Nicméně nebudu vás žádat o nevydání. Nechám na každém z vás, jak tuto kauzu vyhodnotíte a zda v tomto případě shledáte důvody pro využití imunity, či nikoliv, či zda jde o podezření ze spáchání trestného činu, anebo se jedná o kriminalizaci výkonu politické funkce, politického rozhodnutí, za kterým stála vláda, přičemž ani není podstatné, která vláda to byla.
Děkuji vám za pozornost. (Dlouhotrvající potlesk zprava.) ***