(10.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Nemám zde žádnou další přihlášku do obecné rozpravy, proto tuto rozpravu končím. Není zde žádný procedurální návrh, o kterém bychom mohli hlasovat. Závěrečná slova navrhovatele a zpravodaje také nebudou. Budeme se tedy nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru ústavněprávnímu. Já se ptám, zda někdo navrhuje další výbor, který by se touto materií měl zabývat. Nevidím nikoho, kdo by takový návrh chtěl přednést.
Budeme tedy hlasovat o návrhu organizačního výboru, aby se tímto tiskem zabýval ústavněprávní výbor.
O tom rozhodneme hlasováním, které právě zahajuji, a ptám se vás, kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 40 z přihlášených 178 poslanců pro 136, proti žádný. Tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme návrh zákona přikázali k projednání výboru ústavněprávnímu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodajovi a končím projednávání tohoto bodu.
Přistoupíme k bodu následujícímu a tím je
18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku
a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 604/ - třetí čtení
Místo u stolku zaujali pan ministr spravedlnosti Pavel Blažek a zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Stanislav Polčák. Pozměňovací návrhy máme uvedeny ve sněmovním tisku číslo 604/2.
Otevírám obecnou rozpravu a do ní je v tuto chvíli jediný přihlášený pan poslanec Michal Babák. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Michal Babák: Vážená paní místopředsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi opět krátce vyjádření k vládnímu návrhu zákona, jehož úkolem bylo doplnění legislativní mezery, k legislativě, která se měla stát významným protikorupčním nástrojem, tedy k insolvenčnímu zákonu.
O tom, že je nutné, aby byl součástí našeho práva, není naprosto nejmenších pochyb. Zároveň musím s povzdechem konstatovat, že pokud by vznikl už v 90. letech, nemuselo dojít k řadě konkurzních krádeží doslova za bílého dne a nedocházelo by ani k častému využívání insolvenčního řízení k nekalému konkurenčnímu boji, k ničení firem a desítkám osobních tragédií. Nemuselo dojít k řadě konkurzních krádeží na majetku a budoucnosti firem. Konkrétně mohu vzpomenout příklad. Například pan Excel, ukradená zbrojovka Slavičín v hodnotě jedné miliardy korun, která nakonec byla prodána za 35 milionů korun. Pan Hlaváč, ukradený hotel Macocha v Blansku v hodnotě 20 milionů korun, který pan Hlaváč musel podruhé koupit. Pan Weber, ukradené pozemky na Liberecku v hodnotě 100 milionů korun. A podobných desítek, možná i stovek případů, co evidujeme, bych mohl tady jmenovat, nicméně není toho času.
Vzhledem k tomu, že některé úpravy v tomto zákoně přicházejí až nyní a navíc do prostředí propleteného sítí konkurzní mafií, čelíme hrozbě, že efekt této dlouho očekávané normy bude opačný, než by měl být. Obávám se, že návrh zákona nepřináší do insolvenčního práva takovou požadovanou změnu, která by zpřetrhala vazby skupin dlouhodobě parazitujících na stávajícím insolvenčním systému a které se díky velmi úzkým vazbám na policisty, státní zástupce, ale i politiky často cítí nepostižitelní a beztrestní. Na tento fakt ostatně již dlouhou dobu upozorňuje i Bezpečnostní informační služba.
Považujeme za velkou chybu, že vládní návrh zákona nepočítá s možností dobrat se nápravy případných chyb v insolvenčním řízení pomocí tzv. civilních soudů. Poškození mají škody nově vymáhat na státu a to v praxi znamená, že v konečném důsledku padne náprava chyby nikoliv na toho, kdo tuto škodu způsobil, ale na stát, a tedy v konečném důsledku na daňového poplatníka.
Dalším významným nedostatkem je nadřazenost rychlosti insolvenčního řízení nad spravedlností. Budeme-li upřednostňovat rychlost před spravedlivým procesem, stěží vybudujeme skutečně právní stát.
Problém vidíme také v novém pojmu tzv. hrozící úpadek, který by měl tento zákon zavést. Navrhovaný pojem je právně i ekonomicky zcela neuchopitelný a obávám se, že pouze poskytuje základ pro šikanu dlužníků.
Rozhodně nesdílíme předpoklad, že vládní návrh zákona odstraní mafiánské konkurzní vazby tím, že předsedové insolvenčních soudů budou mít pravomoci jmenovat insolvenčního správce. Ve skutečnosti to otevírá další prostor pro lepší zamaskování právě problematických insolvenčních správců.
Věci veřejné proto navrhly k insolvenčnímu zákonu několik změn v následném pozměňovacím návrhu, a to například: Pokud bude dlužníkem v insolvenci pachatel trestné činnosti a jeho majetek je zajištěn v trestním řízení, požadujeme, aby z tohoto majetku byla přednostně vyřízena náhrada škody oběti páchaného trestného činu. Dále požadujeme příslušnost soudu v insolvenčním řízení přesunout na okresní soudy. Pro prvoinstanční soud jsou věřitelé i dlužníci jednak čitelnější a méně anonymní a zároveň se sníží i náklady na soudní jednání. Vzhledem k tomu, že insolvenční zákon řeší nejen bankroty firem, ale i fyzických osob, je lepší, aby soudce byl co nejblíže bydlišti dlužníka. Dále navrhujeme, aby oproti nově zavedenému pojmu "předpokládaný úpadek" to byl soud, kdo konstatuje, že firma nebo fyzická osoba v úpadku je stoprocentně a nenávratně. Pojem "předpokládaný úpadek" by se totiž dal vykládat i tak, že například všichni ti, kteří mají hypotéku, jsou vlivem okolností v předpokládaném úpadku. Stačí, aby nezaplatili pouze jednu splátku.
Pro tyto i další konkrétní pozměňovací návrhy jsme se inspirovali v prověřených a fungujících zahraničních úpravách. Jsou prvním krokem na cestě, která by nás mohla přiblížit k osvědčené praxi a k potřebnému cíli. Představují účinné řešení, které posílí vymahatelnost nároků poškozených a přitom nepředstavuje zásadní zásah do dosavadního právního předpisu a nezatíží ani státní rozpočet.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane poslanče. Zeptám se ještě, zda někdo další chce vystoupit. Pan zpravodaj Polčák. Prosím.
Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já budu skutečně stručný.
Pokud jde o předlohu insolvenčního zákona a o vystoupení mého předřečníka, téměř jsem ho chtěl podezírat z toho, že předčítal projev, který tady předčítal ve druhém čtení, ale potom byl ve výsledku kratší.
Ta novela, která je předkládána teď, vládní novela insolvenčního zákona, řeší především bezdůvodné šikanózní návrhy. Návrhy, které byly předloženy skupinou poslanců vedených panem kolegou Babákem, reagují na komplexní připomínky k insolvenčnímu zákonu a již bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil jednoznačně přislíbil, že by insolvenční zákon měl právě již po pěti letech své účinnosti projít jistým testem, revizí. Myslím, že na Ministerstvu spravedlnosti je zřízena komise, která se i touto revizí insolvenčního zákona zabývá. Myslím, že ani nový ministr spravedlnosti rozhodně nemíní tento zákon uzavřít a měl by být samozřejmě podroben přísnému pohledu, která ustanovení jsou nedokonalá, přežitá, která se neosvědčila. Celá řada podnětů, které předložila skupina poslanců z Věcí veřejných, já považuji za diskusi jednoznačně, ovšem jdou zcela mimo rámec stávající předlohy a myslím, že na tom jsme se shodli i s kolegy z opozice v rámci jednotného názoru při projednávání v ústavněprávním výboru. ***