(18.10 hodin)
(pokračuje Heger)
Provádějí se též potřebné legislativně technické úpravy a formulační upřesnění, jako je sjednocení terminologie nebo zrušení duplicitních ustanovení.
Připomenu, že koncepce platného zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců byla založena zejména na komplementárním pojetí úrazového pojištění jako doplňkového pojištění k pojištění zdravotnímu, nemocenskému a důchodovému a na začlenění úrazového pojištění do systému veřejnoprávního sociálního pojištění s vlastním systémem úrazových dávek, což by znamenalo opuštění dosavadního systému odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání formou náhrad za ztrátu na výdělku a svěření provádění úrazového pojištění České správě sociálního zabezpečení jako organizační složce státu, která provádí i ostatní druhy sociálního pojištění. Účinnost zákona byla opakovaně odkládána a zákon jí nenabyl ani šest let po svém schválení. Ministerstvo práce a sociálních věcí provedlo v roce 2011 analýzu tohoto platného, avšak neúčinného zákona se záměrem zákon novelizovat k naposledy posunutému datu účinnosti, to je k 1. lednu 2013. Tato analýza byla provedena se zřetelem na identifikaci a odstranění chyb v původním zákoně, na přizpůsobení pozdějšímu právnímu vývoji a na provádění úrazového pojištění s přihlédnutím ke způsobu provádění nemocenského a důchodového pojištění, aby provádění všech těchto systémů bylo co možná nejvíce shodné. Na základě této provedené analýzy byla pak zpracována rozsáhlá novela zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců.
Pro informaci mohu uvést, že novela zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců obsahovala 240 novelizačních bodů. Touto novelou, která neměnila a ani měnit nemohla základní koncepci zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců z roku 2006, byly provedeny podstatné zásahy do dávkových schémat i do způsobu provádění úrazového pojištění. Novela obsahovala dále řadu změn spočívajících v doplnění chybějících ustanovení, změně či zrušení ustanovení překonaných a v reakci na změny v jiných systémech. Návrh této rozsáhlé novely zákona v rámci připomínkového řízení však vyvolal zásadní negativní reakci nejen sociálních partnerů, ale i řady odborníků, přičemž byla obecná shoda novelu zákona v předložené podobě nepřijímat. Je však třeba zdůraznit, že uvedená kritika se především týkala základní, již schválené koncepce úrazového pojištění obsažené v zákoně z roku 2006. Zejména bylo vytýkáno, že zaměstnavatelé by ztratili svou pojistnou ochranu a byli by vystaveni občanskoprávním žalobám na plné odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání v situaci, kdy úrazové dávky zaměstnanci plně nepokryjí ztrátu na výdělku. Zaměstnavatelé by tak byli dále finančně zatíženi.
Vzhledem k těmto připomínkám a k rozsahu navrhovaných změn bylo tedy na místě zabývat se potřebou a dopadem právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců jako celkem. O zrušení platného zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců rozhodla vláda dne 21. března 2012, poté co neschválila již zmiňovaný návrh novely tohoto zákona, neboť dospěla k závěru, že namítané nedostatky vyplývají ze samotné koncepce zákona a nelze je překlenout novelizací ani dalším odložením účinnosti. Vláda považuje v dané situaci za nejvhodnější řešení platný zákon zrušit a připravit návrh nového věcného řešení této problematiky, přičemž v tomto směru uložila ministrům financí a práce a sociálních věcí příslušné úkoly.
Účinnost zákona se navrhuje dnem jeho vyhlášení, a to především s ohledem na skutečnost, že některé povinnosti uvedené v zákoně č. 266/2006 Sb., které se týkají náběhu na novou právní úpravu, mají být splněny již v průběhu roku 2012.
Dovoluji si ještě oznámit předem, že v další podrobné rozpravě přinesu návrh na zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo tedy úvodní slovo a teď požádám zpravodaje pro prvé čtení poslance Miroslava Jeníka, aby zaujal k tomuto návrhu stanovisko. Prosím.
Poslanec Miroslav Jeník: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, já bych velmi rád poděkoval panu ministrovi za obsáhlé, velmi obsáhlé uvedení tohoto vládního návrhu zákona. Ze své pozice zpravodaje bych zvláště pak podtrhl, že ten původní zákon, který byl přijat již v roce 2006, vlastně vzhledem k několika odložením nenabyl právní účinnosti, a proto je potřeba schválit později novou normu.
Já také ve svém vystoupení později v rozpravě navrhnu přikázání zákona k projednání ve výboru pro sociální politiku a také se přikláním k tomu, co již zde uvedl pan ministr, to je zkrácení projednávání ve výboru na 30 dní. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, já vám děkuji a vyhlašuji obecnou rozpravu, ke které se hlásí pan poslanec Opálka.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, skoro se mi chce říct, že se pokusím o alternativní zprávu zpravodaje.
Předkládaným návrhem zákona chce vláda zrušit zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a souběžně novelizovat dalších 16 zákonů, do kterých byly zapracovány změny související s problematikou úrazového pojištění, zejména zákona č. 267/2006 Sb., a také novelizovat ustanovení těch zákonů, které svým obsahem bezprostředně souvisí se zrušením zákona 266/2006 Sb. V podstatě se vláda hodlá vrátit do stavu před přijetím zákona o úrazovém pojištění, resp. potvrdit současný stav. Vláda totiž rozhodla o tom, že připraví návrh na konečnou a trvalou privatizaci úrazového pojištění, které vychází z pracovního práva, hradí ji zaměstnavatel a řeší nároky při úrazu či nemoci z povolání, čímž chrání poškozené zaměstnance.
Právní úprava tohoto institutu má nezvyklou dvacetiletou historii. Pojištění bylo zavedeno jako výsadní produkt České pojišťovny a pak i Kooperativy pojišťovny. Duální stav napadla Evropská komise a stanovila, že buďto má být trh v České republice pro toto pojištění otevřen všem finančním institucím, nebo má převzít celou správu úrazového pojištění stát. Nakonec jsme už dvacet let v provizoriu. Ministerstvo práce a sociálních věcí zadalo již v roce 2003 přípravu nového návrhu zákona, který pak vláda předložila do Poslanecké sněmovny 29. září 2005. Nepopírám, že z jisté části problematický návrh prošel bouřlivou diskusí, ale nakonec vyšel 7. června 2006 jako zákon č. 266/2006 Sb. s účinností až od 1. 1. 2008. Bylo tedy dost času na jeho přípravu i případné úpravy kritizovaných ustanovení, ale chyběla ochota a pravicové vlády přikročily jen ke třem novelám, které vždy zejména odložily datum účinnosti zákona, a tím jen prodlužovaly provizorium. Provizorium, které je kolem dvaceti let v kolizi jak s legislativou České republiky, tak s legislativou Evropského společenství. Ale jak je vidět, nakonec se nic moc nedělo.
Nový zákon z roku 2006 především zaváděl přechod úrazového pojištění - výběr v rámci tohoto pojištění činí cca 7 mld. korun ročně - z komerčního systému správy odškodňování a náhrad na státní zabezpečení dávkovým systémem spravovaným Českou správou sociálního zabezpečení, která má k dispozici všechny potřebné údaje ke zpracování nové agendy, což rozhodně dvě privátní pojišťovny neměly.***