(15.30 hodin)
(pokračuje Nečas)
Připravujeme proto nové mechanismy financování vysokých škol, které budou spojeny s kvalitou poskytovaného vzdělání, uplatnitelností absolventů a výsledky výzkumu a vývoje. Dodatečné příjmy škol budou plynout i z propojení vysokých škol a firem, a to jak co se týká praxe, tak i vědy a výzkumu. Stát musí také ke spolupráci nastavit vhodné podmínky.
Samozřejmě jsme neupustili od myšlenky finanční spoluúčasti absolventů vysokých škol na hrazení nákladů jejich studia a současného odbourání sociálních bariér ve studiu. O konkrétních parametrech tohoto systému probíhají jednání a vláda o nich samozřejmě bude dále jednat a informovat i Poslaneckou sněmovnu.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla tedy závěrečná odpověď v rámci šesté interpelace. Dostáváme se k interpelaci sedmé. Pan kolega Milan Šťovíček se táže předsedy vlády na projekt na odstranění ekologických škod. Prosím, pane kolego.
Poslanec Milan Šťovíček: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane předsedo vlády, města a obce se v rámci svých možností zapojily do projektu na odstranění ekologických škod vzniklých v souvislosti s těžební činností státních hnědouhelných společností v období před jejich privatizací v Ústeckém a Karlovarském kraji podle usnesení vlády č. 50, č. 189 a č. 272/2002. Snahou projektu je revitalizace krajiny narušené těžební činností státních hnědouhelných společností. Projekt slouží mimo jiné jako protikrizové opatření v podobě řešení vysoké nezaměstnanosti v našem regionu.
Všechny zainteresované obce a města vynaložily nemalé finanční prostředky a především osobní úsilí na zpracování potřebných podkladů, vypořádání vlastnických vztahů a dalších požadovaných nutností k tomu, aby byly žádosti úspěšně podány a následně realizovány. V rámci rozpočtů obcí a měst se jedná o nezanedbatelné finanční prostředky. Skutečností však zůstává, že již delší dobu neproběhlo jednání meziresortní komise. Poslední jednání komise proběhlo 22. 6. 2011. Aktuální informace o projektu tak obce čerpají především z jednání krajského úřadu a z webových stránek 15 ekomiliard, kde jsou uvedeny souhrnné přehledy nákladů a čerpání, ze kterých vyplývá, že z projektu je již vyčerpáno více jak 12 miliard korun.
Obce a města jsou ve složité situaci, kdy řeší možné znehodnocení investic, například v případě budoucího zřízení inženýrských sítí. Společnost ČEZ vynaložila prostředky na zpracování projektu budoucí výstavby inženýrských sítí a požaduje po stavebníkovi, tudíž obci, předání staveniště. V případě, že obec staveniště nepředá, hrozí jí úhrada nákladů již vynaložených společností ČEZ.
Naším společným cílem je, aby vynaložené finanční prostředky... (Předsedkyně Němcová: Čas, pane kolego!) ...nebyly znehodnoceny, neboť města a obce nemají na realizaci akcí vlastní finanční prostředky. Vzhledem k uvedeným skutečnostem vás žádám tímto o urychlené zajištění následujících aktuálních informací.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Musím vás požádat už o konec interpelace!
Poslanec Milan Šťovíček: Ano, využiji ještě následný čas. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Poprosím pana předsedu vlády o odpověď.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, některé obce zahrnuté do programu revitalizace krajiny narušené bývalou těžební činností vložily finanční prostředky do zpracování podkladů nutných pro předložení projektu ke schválení meziresortní komisi k řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji a je tady samozřejmě skutečnost, že poslední jednání meziresortní komise proběhlo v červnu loňského roku.
K problematice finančních prostředků, které obce vložily do přípravy budoucí realizace revitalizačních projektů, je nutné připomenout, že hlavním úkolem meziresortní komise při schvalování předložených projektů je posoudit, zda je projekt předkládán obcí dotčenou hornickou činností, zda je v souladu s koncepcí řešení ekologických škod a zdali jsou hrazeny pouze uznatelné náklady dle usnesení vlády číslo 272/2002. Meziresortní komise dále při hodnocení projektů klade velký důraz na skutečnost, aby věcný obsah projektů byl v souladu se záměry obcí s předmětným územím a aby navrhované řešení komplexní revitalizace území postiženého důlní činností vždy vycházelo z územních plánů obcí a regionů.
Meziresortní komise ve svém usnesení posléze schvaluje předmětný projekt a doporučuje zadavateli vyhlášení veřejné zakázky ve smyslu zákona číslo 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Schválením projektu však nevzniká právní nárok na přidělení finančních prostředků na jeho realizaci a dle mého názoru by obce měly své jednání s akciovou společností ČEZ a jinými subjekty koordinovat se zadavatelem, tedy Ministerstvem financí, který jako jediný určuje, kdy bude zahájeno zadání veřejné zakázky na realizaci projektu.
Meziresortní komise se k jednání schází podle potřeby, a to v případě, že Ministerstvo průmyslu a obchodu obdrží od předkladatelů žádost o úhradu nákladů spojených se zpracováním projektové dokumentace nebo žádost o úhradu nákladů na realizaci díla na odstranění ekologických škod. Komise je obvykle svolána, pokud jsou tyto žádosti tři a více, nebo v případě, kdy je nutné schválit zásadní materiál koncepčního charakteru, například směrnice nebo koncepce, a dále při projednávání projektů havarijního charakteru. Ani jeden z těchto důvodů v předešlém období však nenastal.
K vašim dotazům podávám následující informace:
1. Aktuální stav čerpání finančních prostředků z programu řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností je zřejmý přílohy, která je k dispozici a která je součástí materiálu každoročně předkládaného na jednání vlády ČR.
2. V současné době nejsou na Ministerstvu průmyslu a obchodu žádné relevantní žádosti o úhradu nákladů na realizaci díla na odstranění ekologických škod, a to také z důvodu, že meziresortní komise vzhledem ke stavu finančních prostředků projednává na svém jednání pouze projekty zařazené do priority jedna.
3. Lze předpokládat, že projekty zařazené druhou aktualizací koncepce řešení ekologických škod do priority jedna a finančně pokryté státní garancí ve výši 15 miliard korun budou realizovány v plném rozsahu.
4. Vzhledem ke skutečnosti, že dokončení programu rekultivace a revitalizace území narušeného těžbou hnědého uhlí patří k prioritám MPO, zpracovalo v roce 2009 na jednání vlády materiál s názvem Navýšení finančních prostředků schválených usnesením vlády ze dne 16. ledna 2002 jako ekologické revitalizační a protikrizové opatření. Materiál však nebyl po zamítnutí ze strany Ministerstva financí na jednání vlády předložen.
Další snaha o navýšení finančních prostředků se promítla i do zprávy o čerpání finančních prostředků k řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností, k řešení ekologické revitalizace po hornické a hutnické činnosti v Moravskoslezském kraji, k řešení odstranění ekologických zátěží po průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu ve vymezeném území Jihomoravského kraje a k řešení zmírnění dopadů ukončení těžby uhlí v kladenském regionu, předkládané v květnu 2010. Návrh MPO na navýšení státní garance o 3,5 mld. byl vzhledem k trvale se snižujícím příjmům fondu privatizace a vzhledem k postupnému zadávání zakázek dle projektů v rámci poslední uvolněné tranše ze strany Ministerstva financí v tuto chvíli označen jako předčasný s tím, že by případné navýšení mělo být vázáno na stav účtu fondu privatizace.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Čas, pane předsedo, prosím! Děkuji vám a zeptám se pana kolegy Šťovíčka, zda chce ještě položit doplňující otázku. Prosím tedy.
Poslanec Milan Šťovíček: Ano, děkuji za slovo. Já se ještě zeptám, zda budou tedy přednostně uspokojeny žádosti o úhradu nákladů na realizaci u akcí, kde Ministerstvo financí již zafinancovalo pořízení projektové dokumentace. Je to bod pět.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byl doplňující dotaz a o odpověď požádám předsedu vlády. ***