(11.50 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji Vladislavu Vilímcovi. Nyní dostane slovo zpravodaj výboru kontrolního pan poslanec Vladimír Koníček. Prosím.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, kontrolní výbor se na své 24. schůzi dne 23. května tohoto roku zabýval stanoviskem Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2011 a vzal na vědomí toto stanovisko, ale zároveň upozorňuje na rizika metodiky výsledného salda příjmů a výdajů, nedostatečné hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti jednotlivých kapitol, aplikace nových účetních metod a budoucí výši deficitu může ovlivnit realizace nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let, a to v částce 130 mld., garance odstraňování ekologických škod 198 mld., předfinancování prostředků z EU 115 mld. a upozorňuje také na riziko rostoucí dynamiky státního dluhu a snižování privatizačních příjmů. Také jsme požádali pana ministra financí o poskytnutí některých údajů ke konsolidaci. Vy toto usnesení máte jako sněmovní tisk 672/1a.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji a zahajuji všeobecnou rozpravu. O slovo se hlásí viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Prosím.
Viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu ČR je povinným dokumentem, který NKÚ předkládá podle § 5 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, každoročně Poslanecké sněmovně. Obsah státního závěrečného účtu je stanoven v § 29 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Podobně jako pan ministr vás nechci zahlcovat celou řadou informací, které máte v tisku 672, a proto mi dovolte, abych se vyjádřil pouze k některým základním problémům, které NKÚ ve svém stanovisku vytyčil.
K základním údajům předloženého návrhu státního závěrečného účtu za rok 2011 patří informace, že vykazuje příjmy státního rozpočtu ve výši 1012,8 mld. Kč a výdaje ve výši 1155,5 mld. Kč. Celkový schodek státního rozpočtu za rok 2011 tak činí 142,8 mld. Kč. To vše podle údajů finančních výkazů.
V souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech obsahuje státní závěrečný účet údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku. NKÚ ovšem opakovaně upozorňuje na skutečnost, že tím je limitována vypovídací schopnost těchto údajů. Saldo příjmů a výdajů je stále používáno jako hlavní hodnoticí kritérium výsledků hospodaření za uplynulý rok. Výsledné saldo však nepodává komplexní informaci o výsledku hospodaření. Pokud například příjmy pocházejí z prodeje majetku, vede to ke snížení deficitu a k optickému vylepšení hospodaření. Z hlediska skutečného hospodaření se ovšem jedná o neutrální operaci, kdy se pouze mění jedna forma majetku na druhou. Navíc pokud jsou pak následně tyto peněžní prostředky použity například na běžné výdaje, dochází ve skutečnosti ke snižování jmění státu. Je vhodné zdůraznit, že výsledné saldo hospodaření státního rozpočtu, které je navrženo k vypořádání, představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji v třídění dle platné rozpočtové skladby. Tyto příjmy i výdaje obsahují i položky, které mají finanční charakter, a neměly by tedy ovlivňovat výsledné saldo hospodaření.
NKÚ opakovaně upozorňuje na skutečnost, že pro možnost komplexního hodnocení hospodářské a finanční situace státu je nutné, aby státní závěrečný účet obsahoval údaje o všech vládních aktivech a závazcích. V této souvislosti bych rád připomenul, že od roku 2010 stanovuje zákon číslo 563/1991 Sb., o účetnictví, povinnost pro Ministerstvo financí sestavovat souhrnné účetní výkazy za ČR. Tyto výkazy by měly obsahovat údaje o všech vládních aktivech a závazcích. Dle názoru NKÚ by měly být jako povinný obsah zveřejňovány ve státním závěrečném účtu i tyto informace, a to včetně komentáře. Výkazy však za ČR nejsou zpracovávány a nebyly ani vydány prováděcí právní předpisy pro konsolidaci.
Další poznámka se týká závěrečných účtů jednotlivých kapitol. Při prověřování závěrečných účtů jednotlivých správců kapitol na soulad s právními předpisy byly identifikovány nedostatky, které jsou uvedeny ve stanovisku NKÚ. Kromě jiných je to i nedostatečné hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládaných výdajů kapitoly. Z existujících 42 kapitol státního rozpočtu 16 správců kapitol tento bod nezpracovalo vůbec a 6 pouze částečně. Jednou z možných příčin dlouhodobé existence nedostatků v této oblasti může být i současný systém rozpočtování. Ten je založen více na zatřiďování položek než na přípravě jednotlivých politik. Rozpočty tak nepodávají dostatek informací o výsledcích, kterých má být dosaženo z veřejných prostředků. Specifické ukazatele ani průřezové ukazatele v jednotlivých rozpočtových kapitolách nejsou konstruovány tak jako výkonové cíle, a proto není možné následně srovnat skutečně dosažený výkon s výkonem zamýšleným.
V souvislosti se závěrečným účtem je nutné upozornit i na to, že v souladu s platnými právními předpisy závěrečné účty za rok 2011 neobsahují, a to je změna oproti roku 2010, agregované údaje účetních závěrek za jednotlivé kapitoly státního rozpočtu. Tím se dle názoru NKÚ snižuje vypovídací schopnost, včetně možnosti ověřit některé údaje uváděné v průvodní zprávě na vykazované skutečnosti. Veškerá účetní data jsou shromažďována v centrálním systému účetních informací státu.
Další poznámka. Při provádění kontrolních akcí prověřujících závěrečné účty jednotlivých kapitol státního rozpočtu NKÚ zjišťuje skutečnosti, které svědčí o nedostatcích v podkladech sloužících pro jejich zpracování, a to jak v oblasti účetnictví, tak v oblasti finančního výkaznictví. V podrobnostech zde odkazuji na text předloženého stanoviska.
Dále bych ještě rád zdůraznil, že nezbytným předpokladem pro vytvoření podmínek pro efektivní zajištění správných, úplných a včasných informací o hospodářské situaci státu a jeho účetních jednotek je nastavení vhodných účetních pravidel. Ani v roce 2011 tomu tak v některých oblastech nebylo a je to pravidelně předmětem kritiky NKÚ.
Závěrem bych rád řekl, že celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu byly poznamenány mírným růstem a v některých částech roku stagnací české ekonomiky. Očekávané příjmy nebyly naplněny o 62,1 mld. Kč, i když oproti předchozímu roku vzrostly zejména vlivem legislativních opatření přijatých v předchozím roce v daňové oblasti o 12,4 mld. Kč. Nenaplnění příjmů bylo ovlivněno nižším než předpokládaným hospodářským růstem. Významný vliv na celkovou úroveň příjmů měl narůstající objem nedoplatků zejména u DPH, kde byl zaznamenán jejich nárůst v evidenci územních finančních orgánů o 11,2 mld. Kč v porovnání s rokem 2010. Vývoji příjmů se potom přizpůsobilo i čerpání výdajů a celkové rozpočtované výdaje byly čerpány na 95,5 %, nedočerpáno tak zůstalo 54,5 mld. Kč. ***