(12.30 hodin)
Poslanec Jan Chvojka: Opravdu už jenom naposledy. Pan ministr neříká pravdu pro běžného občana. O copak se asi běžný občan nejčastěji soudí? Jaképak je asi největší procento soudních sporů? Určitě to není o nezletilé děti, určitě to není o vyklizení bytu, ale je to z 80, možná z 90 % nějaká majetková hodnota, peníze, podobné věci. Tam prostě není možno si zvolit soudního vykonavatele. Tam prostě zůstává jedna jediná možnost - nebo respektive zůstane, a to soudní exekutor. Takže v 90 % soudních sporů, pokud bude rozhodnutí vykonatelné, přijde na pořad jenom soudní exekutor, a ne soudní vykonavatel.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, ukončíme tuto poznámku. A teď požádám prvního řádně přihlášeného pana poslance Antonína Seďu. Prosím, pane poslanče, teď můžete začít rozpravu řádně. Prosím, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, před hlasováním ve třetím čtení mi dovolte pouze pár poznámek k pozměňujícím návrhům.
Rozumím této úpravě zákona, o které pan ministr spravedlnosti hovoří jako o komplexním návrhu s desítkami změn. Tento komplexní návrh v první části spíše řeší problémy vzniklé při aplikaci občanského soudního řádu. Chci se vyjádřit ke změnám v části druhé, o tom tady probíhala dosti dlouhá diskuse, které mají řešit některé problémy v rámci exekučního řízení. Tyto změny podle pana ministra mají snížit náklady na exekuce spojováním více exekucí limitací odměny pro exekutory či zpřesněním postavení účastníků exekučního řízení.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, studie Světové banky a Harvardovy univerzity s názvem Vymáhání dluhů ve světě z roku 2008 - pane ministře, z roku 2008 - konstatovala, že země, které nepřiznávají věřitelům žádné náklady za právní zastoupení při vymáhání, dosahují vysoké efektivity, a naopak u zemí, kde existují vysoké náklady, je vymáhání pomalé a neefektivní. Například v naší zemi je míra efektivity pouze 40 % a údajně jsme nejhorší v Evropě a tento stav žádné spíše kosmetické změny, a zřejmě z dílny advokátní exekuční lobby, nezmění.
Připomenu, že v minulém roce bylo v naší zemi téměř milion exekucí a paušální náklady na tyto exekuce zůstávají stále vysoké i po novele vyhlášky i nálezu Ústavního soudu, protože tyto náklady se týkají pouze nákladů v nalézacím řízení, a nikoliv v exekučním řízení. Je odhadováno, že dluhová zátěž z milionu exekucí představuje dvacet miliard korun. Prosím vás - dvacet miliard korun! Toto břemeno dluhů ovlivňuje trh práce, zvyšuje potřebnost sociálních služeb, zvyšuje kriminalitu a také zatěžuje soudy. Kvůli vysokým nákladům na vymáhání se prodlužuje doba splácení, a tím se snižuje pravděpodobnost vymožení dluhu.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, světovým unikátem nejsme jen v hodnotě, za něž se dluhy prodávají vymahačům, ale i v odměnách advokátů. Nerozumím tomu, proč nejdeme cestou sousedního Německa, kde je odměna téměř dvacetkrát menší. Tento stav je nevýhodný jak pro věřitele, tak pro dlužníky. Jediným řešením je změna systému a zastavení tohoto velmi výhodného exekučního byznysu.
Z těchto důvodů nemohu předkládaný návrh zákona podporovat. Děkuji za pozornost. (Tleská pár poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Kostřica. Prosím, máte slovo.
Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, prosím vás pěkně, já sám osobně nemám vůbec žádný problém s předkládaným zákonem, s úpravou, kterou předkládá ministerstvo. Ale chtěl bych se vyjádřit k pozměňovacím návrhu pana poslance Staňka.
Totiž vládní návrh zákona mimo jiné zrušuje pravomoc soudních exekutorů sepisovat exekutorské zápisy jako exekuční tituly, a to z těchto tří důvodů: Neslučitelnost vyhotovování exekučních titulů a provádění vlastní exekuce, protože soudní exekutor je mimořádně hmotně zainteresován na tom, aby exekuce byla provedena. Není nestranný při sepisování exekučního titulu, kterým se dlužník zbavuje přezkumu svého závazku v nalézacím řízení u soudu, a je tak veden přímo do té vlastní exekuce. V žádné jiné zemi - to je za druhé - není pravomoc vyhotovování exekučních titulů svěřena tomu, kdo provádí exekuci. Ve všech zemích kontinentálního práva sepisují smluvní exekuční tituly notáři - je to tudíž jiná profese -, kteří jsou nestranní. Jejich úloha sepisem exekučního titulu končí. Na případné exekuci se dál nijak nezúčastní. Za třetí, zrušením dvojkolejnosti lze očekávat značný nárůst exekucí jako hlavní agendy soudních exekutorů. Už nyní připadá v České republice průměrně patnáct exekucí na jednoho exekutora a den.
Pan poslanec Staněk navrhl vypustit z vládního návrhu ta ustanovení, kterými se ruší pravomoc soudních exekutorů sepisovat exekutorské zápisy jako exekuční tituly, tedy tuto pravomoc soudním exekutorům, tedy stejné profesi, ponechat. V této souvislosti navrhuje změnu § 29 odst. 1 exekučního řádu - zařazení písmene b), podle kterého sepsání exekučních titulů by bylo důvodem pro jeho vyloučení z exekučního řízení z důvodu jeho podjatosti. Ale zařazení ustanovení o podjatosti neřeší zásadní problém, který odstraňuje vládní návrh, totiž soustředění vzájemně se vylučujících mocenských pravomocí státu do rukou jedné právnické profese.
Dovolím si potom podrobnější argumentaci. Stát zřídil profesi soudních exekutorů pro provádění exekucí. Umožnění výkonu vedlejší činnosti, kterou je sepisování exekučních titulů, nemůže být na újmu této základní činnosti soudního exekutora. Bylo by tedy samozřejmě absurdní, aby v důsledku výkonu vedlejší činnosti, sepisu exekučního titulu, byl soudní exekutor vyloučen z této činnosti, pro kterou byl zřízen. Podjatost musí být namítnuta účastníkem v určité několikadenní lhůtě a při nezastoupení advokátem té strany nelze podání námitky očekávat. Dá se těžko očekávat, že by toto navrhl sám exekutor, protože je to proti jeho ekonomickým zájmům. Navíc tato námitka nemá odkladný účinek.
Dostupnost exekučního titulu není ohrožena. Tuto činnost dostatečně pokryjí notáři, kteří jsou rovnoměrně rozmístěni po celé České republice a běžně při jednotlivých úkonech působí i mimo notářskou kancelář. Podle letošních statistik Ministerstva spravedlnosti i Notářské komory České republiky je jejich kapacita oproti soudním exekutorům využita nedostatečně. Průměr je jeden notářský zápis a jedno řízení o dědictví denně na jednoho notáře.
Hromadné vyrábění exekučních titulů a podbízení se touto službou, která je výkonem státem svěřených pravomocí soudními exekutory na podnikatelské bázi, často vede k neuváženému jednání účastníků s následnými sociálními dopady pro dlužníky, které není schopna společnost vůbec řešit. Také vzájemné prolínání kompetencí mezi různými právnickými profesemi, pokud je vůbec důvodné, by mělo být jenom výjimečné, okrajové, netýkající se hlavních činností dané profese a vzhledem k odlišnému postavení těchto profesí by nemělo vytvářet jejich dávnou konkurenci a soutěžní prostředí, zvláště při výkonu pravomocí státu.
Já bych se prostřednictvím předsedajícího dovolil obrátit na pana poslance Staňka, jestli by byl tak laskav a nevysvětlil mi, proč by Česká republika měla být na tomto kontinentu jedinou zemí, kde je pravomoc vyhotovování exekučních titulů svěřena té profesi, která provádí přímo tuto exekuci.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, tak to jsme měli druhého přihlášeného do rozpravy. Teď stále ještě probíhá rozprava, do které nemám už ale žádné přihlášky, takže zřejmě můžeme rozpravu končit. Slovo si možná ještě vezme - nevezme. Nevezme si ani zpravodaj ani ministr. Ne.
Takže můžeme se dostat k samotnému hlasování. Nejdříve bych požádal zpravodaje, aby nám sdělil, v jakém postupu budeme pozměňovací návrhy likvidovat. Prosím.
Poslanec Pavel Staněk: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych rád, abychom se dobrali k hlasování, takže se pokusím být velmi stručný. Ono to hlasování není nijak složité v tuto chvíli. Doposud - myslím, že je to už konečná chvíle - mám jako zpravodaj šest návrhů pozměňovacích. Jsou uvedeny pod písmeny A až F. Budeme tedy hlasovat o jednotlivých písmenech tak, abychom se dobrali k samotnému cíli. Já za sebe říkám, že v podstatě tato procedura by měla být tou, která nás dovede do konečného cíle.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Co to znamená? Že to jsou návrhy A, B, C, D, E, F? ***