(9.40 hodin)
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jistě si všichni vzpomínáte, že jsem podrobně odůvodňoval tento tisk v prvním čtení. Dovolte mi tedy, abych jenom velmi stručně připomenul, že považuji novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí za velmi významný krok směřující ke zlepšení péče o děti, který je založen na základních principech, které jsou dnes standardní ve všech vyspělých zemích, tedy že nejlepším prostředím pro dítě je rodina, přirozená rodina, pokud možno biologická rodina. Bylo by ideální, kdyby každé dítě mohlo vyrůstat ve své přirozené rodině. Institucionální péče by měla být až poslední možností při řešení situace dítěte. Přednost by měla mít vždy náhradní rodinná péče, kterou je třeba podporovat, a tento tisk k tomu směřuje.
Dalším velmi významným bodem tohoto tisku je zlepšení výkonu sociálně-právní ochrany dětí, profesionalizace sociálně-právní ochrany dětí, zavedení standardů kvality práce tak, aby pro ochranu práv dětí byly využívány moderní metody sociální práce. Tolik jenom stručně pro připomenutí.
Předpokládám, že zde padne řada pozměňovacích návrhů k tomuto tisku. Velmi rád podpořím ty, které budou vedeny snahou zlepšit parametry, o kterých jsem mluvil. Nicméně znovu musím zdůraznit, že to považuji za jednu z naprosto stěžejních norem současné aktuální situace.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku, výboru pro zdravotnictví a Stálé komisi Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti. Návrh iniciativně projednal i výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Usnesení výborů a komise nám byla doručena jako sněmovní tisky 564/1 až 7.
Nyní poprosím, aby se slova postupně ujímali zpravodajové jednotlivých výborů a komise a informovali nás o jednání. Bude to pan poslanec Jan Čechlovský za výbor pro sociální politiku a komisi pro rodinu a rovné příležitosti, dále paní poslankyně Soňa Marková za výbor pro zdravotnictví. Pokud jde o iniciativní projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, paní poslankyně Levá je omluvena. Nevystoupí tedy za tento výbor, nicméně materiál z tohoto výboru máte ve své složce.
Nyní prosím pana zpravodaje Čechlovského, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Čechlovský: Děkuji pěkně. Já začnu překvapivě tedy možná školským výborem. Pokud tady není paní kolegyně Levá, tak byť materiály máte ve svých složkách, tak potom jenom říkám, že odkazuji na usnesení tohoto výboru, který je pod č. 564/6, a chtěl bych tady říct, že tento výbor doporučil zákon zamítnout.
Co se týká Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti, odkazuji na její usnesení, které je pod č. 564/3, kde je, že stálá komise bere na vědomí.
A konečně výbor pro sociální politiku to opakovaně projednal. Finální usnesení máte pod č. 564/7. Já bych v této souvislosti chtěl požádat Poslaneckou sněmovnu a chtěl bych jí navrhnout, aby schválila, že komplexní pozměňovací návrh, který doporučil Sněmovně přijmout výbor pro sociální politiku, se stane základem pro podávání dalších pozměňovacích návrhů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Prosím paní poslankyni Soňu Markovou, která je zpravodajkou výboru pro zdravotnictví, aby se ujala slova.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás odkázala pouze na usnesení zdravotního výboru, které máte také v písemné podobě. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji pěkně. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první hlásí pan ministr zdravotnictví Leoš Heger, poté pan zpravodaj Čechlovský. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych se vyjádřil k celé problematice, tak jak zde byla přednesena. Ministerstvo zdravotnictví plně souhlasilo s návrhem změny zákona, tak jak byl předložen vládě, a tento návrh podporovala. Vzhledem k tomu, že usnesení výboru pro sociální politiku přijalo k tomuto sněmovnímu tisku komplexní pozměňovací návrh, stanovisko ministerstva se poněkud změnilo, přestože větší část pozměňovacího návrhu je se záměry Ministerstva zdravotnictví zcela kompatibilní a nemáme k němu žádné výhrady. Zdůraznil bych, že i výbor zdravotní se vyjadřoval svým souhlasem k původnímu vládnímu návrhu, nikoliv k té podobě, která je navrhována v komplexním pozměňovacím návrhu.
V čem je problém, který Ministerstvo zdravotnictví má? Já bych začal trošku zeširoka. Postavení dětských domovů pro děti do tří let, takzvaných kojeneckých ústavů, zde bylo široce diskutováno při tvorbě zákona o zdravotnických službách a bylo zde diskutováno to, zda kojenecké ústavy nemají ztratit svůj status zdravotnických zařízení a nemají se stát sociálními zařízeními. Ministerstvo zdravotnictví nemá problém postupné transformace kojeneckých ústavů, protože nepochybně řada agend ze sociální činnosti je zde vykonávána, a jediným problémem bylo, že ústavy, které se pomaličku transformují do jakýchsi dětských center, která jsou mnohem otevřenější, než tomu bylo dříve, nemohou jaksi ztratit zcela najednou svoji pozici, pokud nebude možno péči o děti velmi výrazně deinstitucionalizovat. A k té deinstitucionalizaci má přispět právě návrh, který zde prezentuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Komplexním pozměňovacím návrhem byla vložena do novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí totiž zcela nekompromisní překážka možné existence symbioticky fungujícího systému péče o ohrožené děti, který v současné době umožňuje to, aby při dětských domovech pro děti do třech let věku mohla být zřízena a provozována také zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. S tím opravdu nemohu souhlasit a je pro to několik důvodů kromě obecného pohledu na transformaci kojeneckých ústavů na sociální zařízení.
Jedním detailem je, že v případech zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, která jsou na základě zákona o sociálně-právní ochraně dětí zřízena při dětských domovech do tří let věku, je dětem umístěným do takového zařízení podle jejich individuálních potřeb poskytována i odborná zdravotní péče, kterou zde nemusím snad dále podrobněji popisovat. Dochází tím k zajištění kvalitní péče pro tyto děti a zároveň k efektivnímu využití komplexních služeb dětského domova a péče je dostupná 24 hodin denně. To nelze zcela jednoznačně říci pro zařízení, která samostatně poskytují péči o děti vyžadující okamžitou pomoc, převážně takzvané klokánky.
Významnější věcí je však podle nás i to, že v komplexním pozměňovacím návrhu navržené řešení naopak zásadním způsobem zasahuje do efektivního způsobu zajišťování péče poskytované těmto dětem, a jde tak zcela proti smyslu připravované transformace systému péče o ohrožené děti, který podporuje trend flexibilních komplexních odborných služeb a multidisciplinární péče o ohrožené děti. ***