(15.40 hodin)
(pokračuje Nečas)

Model místních daní v České republice je opravdu v rámci Evropské unie raritou. Jedná se o jeden z nejcentralizovanějších modelů vůbec. Výlučnými daňovými příjmy obcí jsou u nás podle zákona výnosy z daně z nemovitostí a daně z příjmů právnických osob v případech, že poplatníkem je příslušná obec. Kromě některých poplatků u nás obce nemají prakticky žádný prostor k ovlivňování svých příjmů. Na obce s rozšířenou působností byly přitom převedeny povinnosti, nikoliv však patřičné pravomoci. S novým zákonem obce získají i odpovídající díl příjmů.

Přesto bych připomenul, že výlučný příjem z daně z nemovitostí tvoří v příjmech obcí všeho všudy 4 %. Přestože obcím umožňuje koeficient navýšit daň z nemovitostí, obce to z logických politických důvodů nerady dělají. A musím říci, že je to ale trošku nefér, protože kdyby to dělaly více, jak jim to koeficient umožňuje, tak by o to méně potom požadovaly od státu. Ale to je asi podstata tohoto politického postupu, že politicky průchodnější - i komunální politici jsou voleni - je žádat od státu než navýšit cestou daně z nemovitosti.

Každá obec je jiná, má vlastní specifika a vlastní problémy. Ty navíc dokáže ve většině problémů řešit mnohem efektivněji, než by to dokázal někdo z vyšší úrovně správy, z kraje či přímo z centrální vlády. Například obce v těsné blízkosti Prahy, ze kterých lidé dojíždějí za prací do Prahy, a tedy využívají hojně i infrastruktury těchto obcí. Tyto obce ale přesto nemají adekvátní podíl z daní svých občanů. Ve světě je proto zcela běžné, že si obce udržují vazbu nějaké místní daně a zvyšují tak svoji atraktivitu. Nemuseli bychom pak např. čelit vymírání některých obcí, ze kterých se lidé stěhují do větších měst.

Je třeba si uvědomit, že v rozpočtovém určení daní nebude nikdy dosaženo spravedlnosti pro všechny. S novelou zákona nikdy nebudou spokojeni všichni. Jedněm dává, druhým bere a vždycky to tak bude a nebude to nikdy jinak. Cílem opatření je ale narovnat ty nejpropastnější rozdíly a posílit samosprávu. Tento systém pak státní pokladně může ušetřit mnoho peněz, které budou moci být mnohem lépe zacíleny na konkrétní problémy a tyto problémy úspěšněji řešit.

Velice důležitý zejména v současné ekonomické situaci je fakt, že novelou nedojde k zatížení státního rozpočtu.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane předsedo. Paní kolegyně, prosím k doplňujícímu dotazu prostor je teď váš.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Shoda na tom, že se ubralo velkým městům, je zřejmá. Velká města častokrát realizují významné projekty, které mají zásadní vliv i na zaměstnanost v daném regionu. Chtěla jsem se pana premiéra zeptat, zdali opatření jsou skutečně vyvážená i v tomto směru. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane předsedo vlády, pokud chcete odpovědět, můžete nyní využít tohoto prostoru.

 

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážená paní poslankyně, já naprosto rozumím vašim obavám. Již vícekrát jsme byli svědky toho, že s vaničkou bylo vylito i dítě. Tady se ale jedná o skutečně pečlivě diskutovanou věc. Diskuse s dotčenými subjekty na toto téma trvaly několik let. Sama koalice pak hledala trpělivě kompromis několik měsíců, téměř tři čtvrtě roku. Podle dohody přijdou Praha, Brno, Ostrava a Plzeň o 1,1 mld. korun, podle současného kompromisu by Praha měla přijít ročně o 650 mil., Brno o 203 mil., Ostrava o 158 mil. a Plzeň o 90 mil. korun ročně. Celkově do rozpočtového určení daní přibude 12 mld. korun, z toho 1,5 mld. korun bude převedeno transferem stávajícího příspěvku na školství z kapitoly Všeobecná pokladní správa do objemu sdílených daní obcí. Návrh do rozpočtového určení přidává prostředky původně určené na národní dotační tituly. Právě dotační systém je často zdrojem neprůhlednosti, korupce a klientelismu. Jeho omezení bude mít jednoznačně pozitivní efekty na celé fungování systému.

Neříkám, že to všechno bude jednoduché a že tomu budou všichni tleskat. Nově se i velká města budou muset vypořádat s úsporami, které na ně tímto krokem dopadnou. Výpadek příjmů jejich rozpočty samozřejmě zatíží. Je to nepříjemné. Nicméně znovu opakuji, v případě hlavního města Prahy se jedná o 1,7 %. Je třeba si ale uvědomit, že tento výpadek bude pro všechna zmíněná města znamenat výpadek příjmů o méně než 3 %. U žádného z těch čtyř měst to nepřekročí 3 %. Nepochybuji, že se s tím velká města vypořádají, a může se snadno stát, že to obyvatelé ani nepocítí. Opatření je bude motivovat k posilování efektivity a transparentnosti jejich hospodaření. Chci opravdu zdůraznit to, že tato výsledná podoba je nakonec výrazně mírnější než ta původní, která měla v sobě zahrnovat téměř 5 mld. korun.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane předsedo. Dostáváme se k následující interpelaci. Požádám nyní o slovo paní poslankyni Kateřinu Klasnovou, která se obrací na předsedu vlády Petra Nečase ve věci hospodaření Lesů České republiky a závěrů NKÚ. Paní poslankyně prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, jako předseda vlády, která ve svém koaličním prohlášení deklaruje, že je vládou protikorupční a vládou rozpočtové odpovědnosti, zodpovídáte za transparentnost chodu ministerstev, ale i dalších státních institucí. Znepokojení nad přetrvávajícím a neřešeným stavem hospodaření státního podniku Lesy ČR mne nutí se na vás obrátit s interpelací a požádat vás o odpovědi na několik otázek.

O závažných pochybeních hospodaření Lesů ČR a dokonce o několikerém porušení zákona jasně a důkazně hovoří kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu, které kolegium NKÚ schválilo 30. ledna 2012. Kontroloři zjistili porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, zákona o účetnictví, zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, porušování povinností při správě cizího majetku, zákona o státním podniku, dále také porušování programu scelování pozemků určených k plnění funkce lesa, tzv. arondační program, aj. Za nevýhodné pro stát označil Nejvyšší kontrolní úřad nakládání Lesů ČR s volnými finančními prostředky. Porušení zákona, na které dle médií podal NKÚ dokonce trestní oznámení, shledali kontroloři v případě směny pozemků Radějovské obory. Zde dokonce doslovně hovoří o zcizování nemovitého majetku ze strany Lesů ČR před samotnou výměnou. Naprosto skandálním způsobem byly a dodnes jsou financovány mediální, právní či IT služby. Zpráva NKÚ hovoří také o porušení kontrolních pravomocí ze strany zřizovatele Lesů ČR, tedy Ministerstva zemědělství.

Věci veřejné ještě v rámci koalice prosazovaly koaliční jednání k hospodaření státního podniku Lesy ČR. Přislíbil jste jednání na vládě a případně K9. Zatím však jen sněmovní zemědělský výbor pro projednání kontrolního závěru 11. dubna vyzval Ministerstvo zemědělství ke zvýšené pozornosti při řešení závěrů NKÚ.

Ptám se tedy, kdy vláda vyvodí důsledky alarmujících závěrů NKÚ. Kdy dojde k výměně generálního ředitele Lesů ČR, který je zodpovědný až za miliardové ztráty? A to nejen v souvislosti se závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, ale s celkovým hospodařením Lesů ČR. V pátek 27. ledna 2012 na tiskové konferenci generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora doslovně uvedl, že zpožděním dřevozpracovatelských tendrů se způsobily státnímu podniku škody ve výši 1 200 mil. korun. Kdy dojde k obměně jak managementu, tak i dozorčí rady Lesů ČR? Očekávám, že se zachováte stejně jako v případě národního podniku Budějovický Budvar, kde jste deklaroval snahu o zeštíhlení a profesionalizaci dozorčí rady. Pokud se ani personální obměnou ani hospodařením Lesů ČR nehodláte konečně urychleně zabývat, ptám se, z jakého důvodu. Dále se ptám, kdy bude v Lesích ČR nařízen forenzní audit a kdy budou vypovězeny nevýhodné smlouvy, o kterých se jasně hovoří ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu.

Dne 29. června má zasednout dozorčí rada Lesů ČR. Podle Miroslava Zámečníka, který je z titulu člena a pozdějšího předsedy dozorčí rady spoluzodpovědný za stav v Lesích ČR, by i ona měla revidovat stávající koncepci podniku. Tímto pan Zámečník de facto potvrzuje, že Dřevěná kniha, na jejímž prosazování a obhajobě se podílel, kvalitativně selhává. Paradoxně však není podle jeho slov důvod k velkým změnám. Sdílíte tento názor? Děkuji za odpověď. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP