(19.30 hodin)
(pokračuje Vilímec)
Samozřejmě když se na to podíváte z toho pohledu srovnání jednotlivých krajů, tak tam, kde je rozptýlená struktura osídlení, to je v Jihočeském a Plzeňském kraji, tak těch obcí je nejvíce, v těchto krajích je tedy 40 % těchto obcí z toho celkového počtu 378. Na druhé straně například u Zlínského kraje jsou pouze tři obce. Je třeba korektně uvést, a pan ministr to zde uvedl, že se jedná o nápravu nepříliš vhodně zvoleného propočtu tohoto ukazatele před pěti lety a tento nepříliš vhodný ukazatel skutečně vedl až k několikanásobnému navýšení rozpočtového určení daní obcí s malým počtem obyvatel a velkým katastrem.
Jak se ale ukazuje, náprava nepříliš dobře nastavených kritérií je vždy velmi citlivá. Ministerstvo přišlo s tímto návrhem na omezení určitých extrémních rozdílů daňových výnosů u malých obcí, myšlenka je to nepochybně správná, provedení však přináší v těch případech malých obcí s velkým katastrem poměrně nezanedbatelné dopady. Proto je možná na místě uvažovat při schvalování státního rozpočtu na příští rok - tam, kde je rozdíl příliš velký, a někdy se to týká třeba 50 %, 60 % stávajících daňových výnosů, uvažovat o nějaké časově podmíněné částečné kompenzaci.
Z pohledu krajů největší profit ze změny rozpočtového určení daní obcí mají ve Středočeském kraji, nejméně pak v těch krajích, kde jsou umístěna ona čtyři velká města. Těm se ubírá dohromady 1,1 miliardy korun. Pomyslným vítězem - a o to šlo především, o tom také mluvil pan ministr - je velká skupina obcí řekněme té střední a menší velikosti od 501 od 20 tisíc obyvatel, kde jsou přínosy proti stávajícímu stavu nejvyšší.
Vládní novela, nebo vládní návrh novely rozpočtového určení daní skutečně završuje jednu dlouhou etapu debat o rozpočtovém určení daní, doufám, že minimálně v tomto volebním období. Podařilo se skutečně tímto návrhem jednak odstranit onu tolik kritizovanou křivku průběhu rozpočtového určení daní, odstranit i znatelné extrémy v daňových výnosech obcí obdobné velikosti a oproti poslaneckému návrhu nebo tomu původnímu návrhu Ministerstva financí zmírnit dopady změny rozpočtového určení daní na čtyři velká města. Nepodařilo se navýšit motivační prvky systému rozpočtového určení daní, což je jistou výzvou do budoucnosti.
Dámy a pánové, s ohledem na to, že starostové již dlouhou dobu čekají na nějaký hmatatelný výsledek těch několikaměsíčních intenzivních debat o rozpočtovém určení daní, dovolím si v obecné rozpravě předložit návrh na zkrácení lhůty ve výborech na sedm dní, tak abychom se mohli s touto novelou vyrovnat kompletně na této schůzi Poslanecké sněmovny. Pokud tento návrh na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na sedm dní neprojde, podmíněně navrhnu zkrácení lhůty ve výborech na třicet dní. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji pěkně. Otevírám obecnou rozpravu, do které jsou přihlášeni v tuto chvíli čtyři poslanci. A jako první se hlásí pan poslanec Václav Votava. Prosím.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, chci říci, že rozpočtové určení daní určitě nemůže být zcela spravedlivé, to asi chápeme všichni.
Předložený kompromisní návrh na změnu rozpočtového určení daní obsahuje řadu podstatných změn oproti stávajícímu rozpočtovému určení. Já si myslím, že takovou první změnou, která je pozitivní, je určitě kritérium počet dětí v mateřských školách a základních školách. To určitě vítáme. Návrh také jinak než doposud upravuje procentní váhu zmíněných čtyř kritérií - počet obyvatel má váhu 10 %, počet dětí v mateřských školách a základních školách 7 %, postupné přechody 80 % a započtená výměra katastrálního území 3 %. Je ovšem třeba říci, že se tam objevuje zastropování právě té katastrální výměry, a to maximálně tři hektary na obyvatele. To určitě bude problém pro některé obce, které právě si pomohly při minulém rozpočtovém určení daní, kdy bylo toto kritérium zavedeno. Ale o tom se ještě zmíním.
Vládní návrh zachovává také čtyři skupiny podle počtu obyvatel. Do první skupiny zařazuje obce s počtem 0 až 50, do druhého 51 až 2000 obyvatel, do třetí 2001 až 30 000, čtvrtá skupina zůstává stejná 30 000 a více. Návrh rovněž snižuje oproti současnosti koeficienty z přílohy číslo 2. Návrh snižuje také přepočítávací koeficienty, které se týkají hlavního města Prahy, Brna, Plzně a Ostravy.
Já jsem již říkal, že pozitivně určitě vnímáme to kritérium dětí v mateřských a základních školách, no určitě diskutabilní je právě to zastropování katastrálního území na maximálně tři hektary na obyvatele. Týká se to především řady obcí právě s velkým katastrem. V Plzeňském kraji je řada takových obcí, jsou to šumavské obce, takže tam určitě problém je, a dostáváme jako poslanci samozřejmě z těchto obcí dopisy, které nesouhlasí s tímto zastropováním. Já jsem například dostal dopis, tak jako ostatní kolegové, z Plzeňského kraje z obce Hamry, který - pan starosta přímo tedy uvádí, že ta novela je pro něho likvidační, protože rozpočtové určení daní je samozřejmě jediným a zásadním příjmem a on má určité závazky dané v určitých investičních záměrech a v realizaci určitých záležitostí a to ho velice omezuje a v podstatě tyto investiční akce nebude moci pokrývat. Samozřejmě také píše o tom, že se jedná o skrytý záměr rušení malých samostatných obcí. Já jsem zde na sněmovně už vícekrát hovořil o tom, že my máme asi 6300 obcí a to tedy asi určitě není to pravé ořechové a že je třeba, abychom těch obcí měli méně. Jsme takoví trošku exoti v Evropské unii, když pominu Francii, takže samozřejmě to je otázka další.
Pozitivnější na tomto návrhu je určitě to, že oproti návrhu - a já mu říkám návrh pana Gazdíka - je to, že nedojde tedy ke ztrátě v rozpočtovém určení daní pro ty - k tak výrazné ztrátě - u těch čtyř velkých měst - Prahy, Ostravy, Plzně a Brna. To si myslím, že je pozitivnější, ale myslím si, že i tak tato města spokojena nejsou, a ostatně předpokládám, že poslanci, kteří jsou z těchto měst, budou pravděpodobně, nebo někteří, budou navrhovat zamítnutí tohoto návrhu zákona, že i ty částky bez kompenzace se pro ně jeví poměrně velké.
Je nutné také říci, že asi největším problémem předmětného návrhu je skutečnost, že je založen na daňové predikci ve výši 117,5 miliardy korun a výše daňových výnosů však může být ve skutečnosti zcela odlišná a navržené změny sice vypadají pro řadu měst a obcí slibně, což však se nemusí ale, já si myslím, někdy tak úplně vyplnit.***