(19.20 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Tímto opatřením z U křivky uděláme víceméně lineární přímku, kterou pokládáme za férovou a pro tyto obce bude znamenat významné posílení jejich příjmu. Počítá se se zvýšením váhy kritéria prostého počtu obyvatel jako prvku, a to z dosavadních tří procent na 10 procent.
A rozhodli jsme se ke změně, která, upřímně řečeno, v současném právním stavu je výraznou disproporcí, která nám unikla. Byť se nejedná o příliš peněz, tak systémově je to významná disproporce. Váha kritéria celkové rozlohy katastrálních území obce je tři procenta, nicméně bez jakéhokoliv omezení, a existují obce se 40, 50 obyvateli a s nepředstavitelně velikým katastrem, který je víceméně nezatěžuje, ale díky tomuto katastru u těch malinkých obcí dochází poměrně k absurdně vysokým příjmům 15, 17, 19 tisíc na obyvatele. V celkovém objemu to není dramatická částka. V celkovém objemu se jedná o desítky milionů, protože se jedná o malé obce. Nicméně je to nesystémový ústřel a ten nahrazujeme limitem, poměrně velkorysým limitem, a sice že parametr katastrálního území je zastropován na tři hektary na jednoho obyvatele. V důsledku této nápravy - a zdůrazňuji, že to není tak, že bychom někomu něco sbírali, spíš ty obce byly do této chvíle nesmyslně přefinancovávány, takže to narovnáváme - v důsledku této nápravy ani tyto obce nepadnou pod devět tisíc na jednoho obyvatele, nicméně zhruba 328, 329 obcí dosáhne poklesu svých současných příjmů díky katastru.
To, co je velmi důležité a co požadovaly všechny samosprávy, bylo právě ono zapojení kritéria počtu dětí mateřských škol a žáků základních škol navštěvujících školu zřizovanou obcí. Tam to kritérium má váhu sedmi procent. Zeptáte-li se mě, proč sedmi procent, tak proto, že jsme několik měsíců diskutovali váhu těchto kritérií a nakonec jsme se všichni shodli na sedmi procentech. Je to opravdu otázka dohody, nikoli exaktního výpočtu, ale všichni s tím souhlasili.
Dovolte, abych jenom shrnul, že navrhovanou změnou by došlo k výraznému posílení středních velikostních kategorií obcím a o to nám šlo především. Znovu zopakuji, že minimální průměrný výnos na obyvatele výrazně vzroste na 9000 na obyvatele a dochází k narovnání, tomu ne úplně srozumitelnému poklesu příjmů u středně velikých obcí.
Je to výsledek dlouholeté usilovné diskuse a několikaměsíčního usilovného hledání kompromisu nad oním základním výstřelem Ministerstva financí. Není to dílo dokonalé, nemůže být. Je to dílo lidské a je to dílo dohody, je to výsledek kompromisu. Ale já vás přesto prosím, abyste vůči tomuto kompromisu přistupovali vlídně, abyste ho propustili do druhého čtení a ve druhém čtení abyste ho diskutovali s vědomím, že má skutečně širokou podporu samospráv. Koneckonců, jsou tu strany, které jsou velmi silné v komunální politice, a jistě dobře víte, že s výjimkou oněch několika málo extrémů, které budou mírně, velmi mírně poníženy, na tuto normu velmi netrpělivě čekají stovky a tisíce starostů českého a moravského venkova. Jsem přesvědčen, že tak jak tady jsme, tak máme společnou vůli bez ohledu na ideová východiska, aby se neotevíraly nůžky v kvalitě života na venkově a ve velkých městech. A jsem přesvědčen, že tato norma k tomu zásadním způsobem přispěje.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení. Je jím pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, pane zpravodaji, ujměte se slova.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, pan ministr byl poměrně důkladný v představení tohoto vládního návrhu. Tím mně usnadnil úlohu. O potřebě změny rozpočtového určení daní, tedy systému, podle kterého se dělí daňového výnosy do rozpočtů měst, obcí a krajů, se diskutuje velmi dlouho, a to nejen v posledních měsících, dokonce ani nejen v tomto volebním období. Zvláště v případě měst a obcí diskuse bývá velmi obtížná, mimo jiné proto, že u nás existuje přes 6200 obcí a měst.
Jak víte, v listopadu minulého roku byla předložena do Poslanecké sněmovny poslanecká novela zákona o rozpočtovém určení daní, kdy jsme tehdy diskutovali v prvním čtení o této novele. Zatím projednávání v obou výborech, jak výboru rozpočtovém, tak výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, bylo přerušeno. Tento návrh je návrh vládní, a jak zdůraznil pan ministr financí, je to kompromis, jak ani v případě podle mého názoru rozpočtového určení daní jinak nelze, pokud máme dojít k nějakému úspěšnému konci. Je to kompromis mezi úsilím o narovnání nepříliš logické křivky grafického znázornění průběhu rozpočtového určení daní a legitimním požadavkem na druhé straně, aby taková změna nevedla k podvázání financování a rozvoje velkých měst.
Novela navyšuje objem rozpočtového určení daní o 12 mld. proti autonomnímu vývoji dle stávajícího systému rozpočtového určení daní. 129,5 oproti 117,5 - to jsou hlavní čísla - míním tím miliard - to jsou hlavní čísla predikce daňových výnosů, které vyplývají z tohoto návrhu. Tento sněmovní tisk je koncipován na stávající platné legislativě. Je o všem zjevné a o tom se pan ministr myslím nezmínil, že pokud se má uplatnit idea trvalého navýšení rozpočtového určení daní pro obce o 12 mld. korun, potom bude nutné technicky přepočítat procentuální podíly na jednotlivých sdílených daních s vědomím změn daňové legislativy, které obsahuje následující tisk, tisk 695, to je onen daňový balíček. Jako zpravodaj se jednoznačně přikláním k tomu, aby změny rozpočtového určení daní obcí obsahoval toliko jeden sněmovní tisk, sněmovní tisk 694, jak v návaznosti na legislativní úpravy navržené v tisku 695 na léta 2013 až 2015 i na daňovou legislativu od 1. ledna 2016. Pouze tak lze předejít nejasnostem při koncipování rozpočtového určení daní od 1. ledna 2013 a zajistit jeho trvalé navýšení o 12 mld. korun v případě obcí a měst.
Co přináší tato novela, to shrnul pan ministr. Přináší změny v určité váze některých kritérií, podle kterých se rozdělují sdílené daňové výnosy. Přináší zakomponování nového kritéria, to je onen počet žáků základních škol a mateřských škol se sedmiprocentní vahou. Pan ministr mluvil také o tom, že se mění započtená výměra katastrálního území obce pro výpočet rozpočtového určení daní s omezením maximálně tři hektary na jednoho obyvatele, což má dopad na zhruba 378 obcí, z toho u 51 obcí tato změna znamená snížení větší než 4000 korun na obyvatele. Ano, podotýkám, jsou to obce s velmi malou hustotou obyvatelstva, obce s obrovským katastrem a malým počtem obyvatel. ***