(19.00 hodin)
(pokračuje Petrů)
Ptáme se, kdo a kde udělal chybu. Odpověď zazněla od guvernéra České národní banky Miroslava Singera v Senátu dne 3. dubna tohoto roku, kde se vyjádřil, že fiskální konsolidace vlády snížila ekonomický růst v roce 2011 minimálně o 0,6procentního bodu. Ptám se vás, co je to za reformy, které naše hospodářství tak devastují.
Vážený pane premiére, jak může získat vaše vláda důvěru, když neplní takové zákony, jako je zákon o státním rozpočtu, konkrétně jeho závazné ukazatele, které jste si protlačili Poslaneckou sněmovnou, a to jak v roce 2011, tak v roce 2012? Neplnění ukazatelů potom vede ke škrtům, kterým říkáte reformy.
Ale budu konkrétní. První příklad. Dle monitorovací zprávy Ministerstva pro místní rozvoj bylo k 4. lednu 2012 z alokovaných 798 miliard korun certifikováno, tedy proplaceno, z fondů Evropské unie do státního rozpočtu České republiky od roku 2007 do tohoto měsíce 138 miliard korun, což činí pouhých 17,4 % možného čerpání. Ale porovnání monitorovacích zpráv Ministerstva pro místní rozvoj z 5. ledna 2011 a 4. ledna 2012 zjistíme, že za celý rok 2011 bylo proplaceno z fondů EU do státního rozpočtu České republiky pouhých 49,6 miliardy korun. Na druhé straně se z bilance příjmů a výdajů za rok 2011, a to je materiál Ministerstva financí, dozvídáme, že odvody do rozpočtu Evropské unie podle daně z přidané hodnoty činily 5,1 miliardy korun a odvody do rozpočtu Evropské unie podle hrubého národního důchodu činily 31,2 miliardy korun. Celkem tedy Česká republika odvedla do rozpočtu Evropské unie v roce 2011 36,3 miliardy korun oproti kroku 2010, kdy to bylo 32,3 miliardy korun. Z uvedeného je zřejmé, že čistá bilance České republiky versus Evropská unie je za rok 2011 žalostných 13,3 miliardy korun.
Druhý příklad. Z bilance příjmů státního závěrečného účtu se dozvídáme, že daň z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2011 byla splněna na 28,19 %, což představuje výpadek 4 miliardy korun. A tak bych mohl citovat další a další příklady.
Vážený pane premiére, do roku 2012 jste opět našlápli stejným způsobem. V rozpočtu na rok 2012 jste si schválili čerpání z fondů Evropské unie vyšší než 100 miliard korun - a hned na začátku roku bylo proplácení ze strany Evropské komise zastaveno, a to z důvodů nedostatků na straně České republiky, především netransparentnosti. Již dnes je zřejmé, že v roce 2012 nebude technicky možné plánované čerpání z Evropské unie splnit. Ekonomové hovoří o výpadku státního rozpočtu v roce 2012 vyšším než 50 miliard, a to právě z důvodu neschopnosti čerpat tyto prostředky. Sanace těchto výpadů potom půjde na úkor důchodců, studentů, rodin s dětmi, hasičů, příslušníků policie, učitelů, bude mít fatální dopady na zdravotnictví, vzdělání, sociální péči, kulturu či sport.
Vážený pane premiére, vaše vláda není schopna realizovat faktická opatření, nemá potenciál odpracovat potřebné kroky ve prospěch našich občanů. Vaše vláda to neumí. Nemůže proto dostat naši důvěru.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní prosím o slovo pana poslance Václava Zemka. Dalším potom přihlášeným bude pan poslanec Michal Doktor. Pan poslanec Václav Zemek.
Poslanec Václav Zemek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, přeji pěkný podvečer. Vzhledem k pokročilému času a vzhledem k množství argumentů, které tady zazněly, se pokusím svůj příspěvek co nejvíce zredukovat. Vrátil bych se do konce loňského roku, kdy tady probíhaly obstrukce, kdy sociální demokracie se prostřednictvím obstrukcí snažila zabránit nejhoršímu, a tehdy jsem tady zaznamenal výroky, myslím, že to bylo z úst pana předsedy Gazdíka, o tom, že jsou nám vlastně koaliční poslanci vděčni jako sociální demokracii, že jsme je stmelili a že opět jsou přátelé. Já jsem na to tehdy poznamenal, že to nebude trvat dlouho a opět tady nastane nějaká hádka. Netušil jsem, jak rychle budu mít pravdu. Ovšem to barvité představení, které se tady událo během posledních týdnů zdaleka předčilo moje očekávání.
Když pátrám v paměti nebo historii této vlády, která tady roky vládne-nevládne a hledám nějaký delší souvislý úsek, který opravdu vládla, kdy se neodvolával ministr nebo nebyl ministr v demisi nebo se neprovalil nějaký skandál nebo neprobíhal nějaký obvyklý mezikoaliční boj, tak takovýto dlouhý úsek nenalézám. Skoro by se dalo říct, že tato vláda více času věnovala svým sporům v koalici než práci pro tuto zemi.
Co k tomu dodat. Má smysl takovouto vládu dále podporovat? Já si myslím, že ne, a proto ji ani v tomto hlasování nepodpořím.
Na závěr, abych tak nějak zhodnotil současnou situaci, bych si dovolil parafrázovat jeden výrok ze známého českého filmu Postřižiny. Dámy a pánové z koalice, především ti, co jste byli zvoleni za Věci veřejné. Toto bylo celkem vážené shromáždění, ale vy jste z toho udělali grotesku jako Chaplin nebo Lupino Lane.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím pana poslance Michala Doktora. Dalším přihlášeným je Jiří Paroubek. Pan poslanec Michal Doktor. Prosím.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Vážený pane premiére, vážení členové vlády, kolegyně poslankyně, kolegové poslanci, dovolte, abych se vyjádřil k žádosti vlády vedené Petrem Nečasem o vyslovení důvěry. Zdůrazňuji o vyslovení důvěry obnovené, neb je až monumentálně nepochopitelné, že vláda předstupuje s takovouto formulovanou žádostí tak krátce poté, kdy odvrátila pokus levice o vyslovení nedůvěry.
Necítím se a nejsem odpovědný za vyvolání politické krize posledních dnů. Nesnížím se a nenechám se vyprovokovat k formulaci podmínek, požadavků či ultimát spojených s mým dnes projeveným názorem. Politika, lépe vyjádřeno pokus učiněný ve snaze naplnit a přepsat odpovědný přístup k politice metodou naprosto infantilních, nikdy nekončících ultimát, je jedním z hlavních důvodů hrubě poškozeného obrazu, který tento prostor, tento sbor a nositelé takového přístupu vysílají směrem k veřejnosti.
Před několika málo lety bylo zde na tomto místě zhola nemožné, aby poslanec svými projevy urážel ženu, jakoukoliv dámu zde i mimo tyto zdi. Dnes se takový hanebný výkon dočká souhlasného či shovívavého mručení. Naštěstí tedy pouze některých z nás. Před několika málo lety bylo zde, v tomto místě, zcela nemožné, aby ta, která očekává býti vnímána a respektována jako dáma, mluvila jazykem nejnižší cenové skupiny. Stejně tak na strmém pádu již beztak poškozené důvěry veřejnosti k nejvyššímu zastupitelskému sboru, Poslanecké sněmovně, resp. Parlamentu České republiky, se podílí patologický, sociálně naprosto ničemný a zavrženíhodný vpád do soukromí osob, ať již ve formě naprosto nepochopitelného, zjevně vědomého nahrávání si a monitorování si svého okolí, tak i ve formě účelové, selektivní manipulace s údaji institucí, které si pro ochranu a obranu svých zájmů a jeho občanů zřizuje stát a jeho daňoví poplatníci.
Jsou-li informace shromažďované za peníze daňových poplatníků zjevně účelově, tedy tendenčně použity proti jedinému z nich, je ohrožován celý systém. Marně vyhlížím šik odpovědných vůdců vedených obezřetností a odpovědností, kterým by bez rozdílu náboženství, ideologie a sociálních pohnutek zdravý rozum velel k ochraně nejvyšší hodnoty, která jim byla svěřena. K ochraně svobody a demokracie, kteréžto odpovědnost, a to nemohu pominout, tedy odpovědnost za slova zaznamenaná je nedílnou součástí. To je jisté a zjevné. Pokud má stoupnout vážnost Poslanecké sněmovny jako celku, vlády žádající o důvěru sedící za mnou, není nikdo jiný než my sami, kdo toto může napravit.
Mám jistě plné právo si myslet, že mé názory a postoje jsou správné, naprosto však respektuji, že jsem zde jedním z 200 poslanců a poslankyň. Obracím se tedy v konkrétních věcech ke konkrétním ministrům vlády s podněty, které se dle mého soudu a na základě signálů přicházejících z okolí musí nevyhnutelně a objektivně stát součástí jejich agendy bez ohledu na to, zda si to myslí, či nemyslí Michal Doktor. ***