(11.40 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan místopředseda Zaorálek - faktická poznámka.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, já ještě prosím vás, víte, já bych chtěl jenom se pokusit říci, v čem si myslím, že je úplně základ celé té věci. Já myslím, že základ problému přeběhlictví v této zemi vznikl, když tady skončily volby poměrem 100 : 100. Když prostě skončily volby poměrem 100 : 100 tehdy, tak to byla jasná výzva k tomu, aby tady vznikl nějaký dialog a rozhovor o tom, jak pokračovat v zemi, kde voliči prostě takto rozhodli půl na půl. A tehdy, místo toho, abychom si řekli "tak hledáme nějakou dohodu, která by byla efektivní pro reformy v oblasti penzí a v celé řadě dalších dlouhodobých věcí", tak místo toho tehdy to byla vláda Mirka Topolánka, která se rozhodla, že existuje jednodušší způsob: místo hledání dialogu a nějakého smíru vlastně i ve společnosti se vydáme cestou, že přetáhneme dva poslance a nějakým způsobem je zkorumpujeme. Tohle je to, co je tím zločinem, který začal vyklánět a odklánět českou politiku do bahna jakési tekuté demokracie, ve které se podle mě nedá dlouho být. A i tady tato vláda dokonce, protože jako kdybyste tušili, že to je špatně, jste si dali do svého prohlášení, že nebudete stát na přeběhlících, tak ve skutečnosti to, co dneska děláte - vy znovu vytváříte netransparentní prostředí, kde budete vládnout jako dvě strany s deseti dvanácti individui, protože to nebude žádná politická strana zpovídající se programu nebo nějakým voličům, a vy budete vládnout - opakuji - jako na tom Slovensku, kde se bude diskutovat o tom, kolik vás ta individua stojí. A pokračujeme v tom, co se tady začalo už od pana Topolánka.
Tohle není normální způsob parlamentní demokracie a tohle musí jednou skončit! (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Teď s přednostním právem - dívám se, jestli ještě někdo k faktické poznámce, ale nehlásí se - s přednostním právem má slovo paní předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kateřina Klasnová. Prosím.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážená paní předsedající, děkuji vám za slovo.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, po květnových volbách v roce 2010 jsem byla jednou z mála ve Věcech veřejných, kdo nechtěl vstupovat do vládní koalice, s vědomím předchozích zkušeností vládních angažmá menších politických stran, ať už se jednalo o Stranu zelených, Unii svobody či kdysi ODA. Z opozičních lavic se nicméně dá prosadit výrazně méně než z vlády. A já si stojím za výsledky práce, které Věci veřejné v rámci koalice prosadily. Věcem veřejným se s vládou podařilo prosadit 54 konkrétních programových bodů, mezi které například zahrnuji prosazení nového zákona o veřejných zakázkách, jmenovité hlasování členů vlády při rozhodování o majetku, prosazení přímé volby prezidenta, státní maturity či trestněprávní odpovědnost firem. Nesmím opomenout ani zachování stravenek či zrušení poplatku za položku na receptu. A mohla bych pokračovat.
Tato pozitiva a konstruktivní výsledky téměř dvouleté koaliční spolupráce rozhodně nechci přecházet. Nejsem z těch, která by nahlížela na svět a politiku jen černobíle a zatracovala vše minulé i přes hluboké lidské a politické zklamání, které jsem v minulých dnech a týdnech zažila. Nezříkám se ani podílu viny strany Věci veřejné a spoluzodpovědnosti Věcí veřejných na současné politické krizi. Odmítám ale jen vinu - jen a pouze vinu Věcí veřejných.
Za téměř dvouleté koaliční soužití Věci veřejné nedostaly jasnou a jednoznačnou odpověď na garanci zachování neprolomitelnosti těžebních limitů, zrušení anonymních akcií či další zpřísnění zdanění hazardu. Koaliční partneři své jasné slovo stále odsouvali, své postoje změkčovali a zpochybňovali své závazky. Ostatně včerejší jednání Senátu o zrušení doživotní trestněprávní imunity je toho jasným důkazem. Jakkoli bylo omezení imunity součástí koaličního prohlášení a pod návrhem byly podepsáni zástupci koalice i opozice, byla to právě ODS, která včera tento návrh v horní komoře podpořila pouhými dvěma hlasy. Dvěma hlasy z 25členného sboru senátorů.
A na této, respektive 38. schůzi máme parodii na celostátní referendum, kde se nevůle TOP 09 a ODS schválit plebiscit přímo promítla do předložené novely ústavy. Máme zde také novelu zákona o důchodovém pojištění. Zde sice díky Věcem veřejným nedojde ke zmrazení důchodů, nicméně není dořešena takzvaná mezigenerační solidarita, umožňující dětem přispět jedno procento ze svého pojistného na důchody svých rodičů, třebaže tato podmínka důchodové reformy byla součástí koaliční smlouvy. Na 38. schůzi budeme řešit také Senátem vrácený zákon o ochraně ovzduší, který byl sice původně z vládního pera, ale ministr Chalupa ho možná záměrně na půdě Sněmovny neuchránil před vlivem lobby. Vůle systémově změnit jednací řád Poslanecké sněmovny, aby k podobným případům nedocházelo, je opět minimální, třebaže změna jednacího řádu byla také součástí koaliční smlouvy a balíčku protikorupčních opatření. A takto bych mohla opět pokračovat.
I naše důvěra v personální složení vlády dostávala významné trhliny a přispěla k tomu, že drtivá většina poslaneckého klubu Věcí veřejných již nemá důvěru ve slovo premiéra a vládního kabinetu. O to více, kdy se stejný politik se svým koaličním partnerem TOP 09 dvakrát aktivně opřel o přeběhlíky. Získávání přeběhlíků tak posvětil na pravidlo a opakovaně použitý princip, a to jak během loňského dubna, tak během letošních dubnových dní, kdy opětovně stáli a nadále stojí za takzvanou platformou. Ač jsem v politice programově spíše stoupenkyně věcného a konstruktivního tónu, tak toto nemohu premiéru Nečasovi a ostatním představitelům vládní koalice odpustit. Právě oni mnohokráte Věci veřejné moralisticky kárali a nyní jsou to právě oni, kdo posvěcuje princip přeběhlictví na plnohodnotný politický normativ. Na principu přeběhlictví chtějí stavět legitimitu vlády i legitimitu všech od tohoto dne vznikajících zákonů a státních norem.
Právě proto, že jsem ctila koaliční smlouvu, připomínám dnes její platný dodatek: Koaliční strany se zavazují, že nebudou v případě hlasování o nedůvěře či důvěře vládě hledat podporu mimo poslanecké kluby koaličních stran, ale - a zde zdůrazňuji - ani separátně mezi jednotlivými poslanci koaličních stran a nepostaví fungování vlády na přeběhlících. Když tento princip premiér opustil, tak opakovaně mediálně avizoval, že nepostaví důvěru vlády na - cituji: "Volných radikálech, ale pouze na poslaneckém klubu." A já se ptám: Kde je tento poslanecký klub?
To jsou důvody, proč dnes osobně budu hlasovat proti důvěře vládě. Nejsem však stoupenec politické destrukce a to stejné vyznává i politická strana Věci veřejné. Pokud dnes vláda přežije a přežije současné složení Poslanecké sněmovny, Věci veřejné touto cestou odmítají jít a rozhodly se zhostit role konstruktivní opozice. Rozhodli jsme se zhostit role politické síly, která podpoří kvalitní zákony, které ctí hodnoty a program Věcí veřejných z pera vládního kabinetu či pera opozice. Na této, respektive 38. schůzi jsou to například dvě novely zákoníku práce z pera sociální demokracie.
Nadále budeme velmi bedlivě sledovat, jak je naplňována litera programového prohlášení, jak vláda dořeší omezení anonymních akcií, jak vláda napraví chyby a nedostatky systému výplat sociálních dávek.
Premiér zde hovořil o nutnosti reforem. Já se ptám: Kde je úspora vyplývající ze sociální reformy? Kde je reforma zdravotnictví?
Budeme dále sledovat, zda vláda bude ctít neprolomitelnost těžebních limitů či skutečně prosadí další přitvrzení zdanění hazardu. Bude nás velmi zajímat dořešení prováděcího zákona k přímé volbě prezidenta tak, aby nezůstala možnost přímo volit prezidenta jen prázdným slibem jako v případě omezení imunity, ale i otázka zavedení celostátního referenda, o které jsem již hovořila, či rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu či kontrola hospodaření Lesů České republiky a samozřejmě i majetkové narovnání s církvemi tak, aby návrat majetku byl skutečně transparentní.
Tyto zásadní body a mnohé další jsou témata, která budeme velmi bedlivě sledovat a usilovat o jejich dořešení v duchu programu a závazků Věcí veřejných a ostatně i na papíře alespoň deklarovaného programového prohlášení. Nechceme sehrávat roli věčného negativisty, který jen kritizuje a automaticky vše vládní haní. Rozhodně ale nehodláme podporovat veškeré návrhy zákonů bez výhrady, které prošly na vládě do 11. 4., tak, jak nám v Kramářově vile navrhl pan premiér.***