(15.30 hodin)
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím říci, že by bylo opět dobré připomenout, kdo s myšlenkou těch různých zvláštních zmocněnců přišel, kterýpak to čerchmant vymyslel například zvláštního vládního zmocněnce pro Moravskoslezský kraj nebo pro Ústecký kraj. Byly to sociálně demokratické vlády. A nevzpomínám si, pane poslanče, že byste vy nebo kterýkoliv z vašich kolegů tady plamenně hlásal a žádal vyúčtování jak činnosti, tak finančních částek. Navíc většina těchto zmocněnců, o kterých jste mluvil, v podstatě byla odvolána v situaci, kdy tuto činnost nevykonávali, a nepobírali za ni tudíž žádnou odměnu.
Já mohu pouze konstatovat, že v současné době má vláda pouze zmocněnce, kteří pracují v šesti oblastech. Ten první je zmocněnec vlády pro lidská práva. Dalším je vládní zmocněnec pro spolupráci s Evropskou agenturou pro globální navigační družicový systém. Pak je to vládní zmocněnec pro rozšíření jaderné elektrárny Temelín, vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva, vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropských společenství a soudem prvního stupně a Soudním dvorem Evropského sdružení volného obchodu a zmocněnec vlády pro evropský výzkum. Žádné jiné další zmocněnce vláda momentálně nemá a musím říci, že ani neplánuje.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Pan poslanec Votava se chystá k položení doplňující otázky. Prosím.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. No, pane premiére, já o voze, vy o koze. Já jsem se vás neptal na současné vládní zmocněnce, já jsem se vás ptal na zmocněnce, které jmenovala Topolánkova vláda pro dopravní stavby a které vy jste po třech letech odvolali. Já jsem chtěl od vás jasnou odpověď, jaké výsledky práce jsou za těmito zmocněnci. Většinou to byli lidé z řad ODS nebo neúspěšní kandidáti v krajských volbách ODS. A pak, kolik stáli veřejných prostředků, kolik na ně bylo vynaloženo z veřejných peněz. To jsem chtěl vědět. Takže já předpokládám, že buď mi to řeknete teď tady při této interpelaci, nebo dostanu vaši písemnou odpověď.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan předseda vlády bude reagovat.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já naprosto rozumím obsahu interpelace, kterou tady přednesl pan poslanec. Na druhé straně se mi v tom trošku ztrácí logika, protože tato interpelace by byla časově správná v době, kdy tito zmocněnci byli ustaveni, v době, kdy případně působili. Ale přicházet s interpelací na tyto zmocněnce prakticky více než půl roku poté, co bylo veřejně oznámeno, že tyto pozice byly zrušeny, mi příliš logiku nedává.
Já jsem přesvědčen, že každý z těchto zmocněnců v rámci své působnosti udělal maximum pro příslušný kraj, především v oblasti dopravních staveb. Byli to lidé, kteří velmi detailně znali problematiku daných regionů. Byli to lidé, kteří znali velmi detailně i priority daných regionů v oblasti dopravních staveb. A byli to také lidé, kteří znali místní podmínky, a z tohoto pohledu pro centrálně řízené Ministerstvo dopravy a jeho struktury, jako je Ředitelství silnic a dálnic, tato lokální znalost znamenala určitě velice cenný přínos. Koneckonců důkazem toho je, že i velké množství poslanců se vždycky velmi intenzivně snaží prosadit ten nebo onen dopravní projekt ve svém vlastním volebním kraji, okrese nebo městě či obci. Není to nic překvapivého, jenom to dokazuje, že někdy ta detailní znalost není dostupná v centrálním nebo ústředním orgánu státní správy a že je dobré ji doplnit i tou znalostí lokální.
Nicméně vláda pod mým vedením se rozhodla nakonec tyto pozice zrušit, nezavádět je, neobnovovat je. A myslím si, že z tohoto pohledu jsme učinili krok, který byl správný.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. My můžeme přistoupit k další interpelaci. Tu podává pan poslanec Aleš Rádl.
Poslanec Aleš Rádl: Děkuji, paní předsedající, za slovo.
Vážený pane premiére, vláda se rozhodla k poměrně razantním rozpočtovým úpravám pro roky 2013 až 2015. Všichni rozumíme důvodům, proč k takovému kroku přistoupila. Zdroje na dluh nejsou zdroje. Prostředky na dluh nejsou prostředky. Není už kam ustupovat. Obrazně řečeno, za námi už je jen Volha. Bohužel média z rozhodnutí vlády vypreparovala pouze otázku zvyšování daní, aby potrápila pravicovou vládu. V průběhu schvalování těchto zásadních opatření navíc vlivem jedné koaliční strany vznikla i další, dubnová vládní krize, která situaci určitě neprospěla.
Místo mediálních zkratek a výkřiků nezodpovědných politiků mě nicméně zajímají fakta. Chtěl bych se proto zeptat vás přímo, pane premiére, jaký je celkový rámec těchto opatření, jak vznikla struktura tohoto návrhu a jaká při něm vláda stanovila pravidla.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu poslanci a vyzývám pana předsedu vlády, aby na tuto interpelaci odpověděl.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je skutečností, že kolem těchto úsporných opatření se objevila řada mýtů a polopravd, které nejsou založeny na objektivních informacích.
Co se týče postupu příprav jednotlivých opatření, ty v podstatě odstartovaly již na konci loňského roku. Tehdy poprvé se začaly objevovat informace, že by česká ekonomika v roce 2012 mohla růst výrazně pomaleji, než původně všichni - a slovo všichni podtrhávám - očekávali. Důvodem bylo prohloubení krize v eurozóně a s tím související nárůst pesimismu mezi domácnostmi a firmami. Čili do České republiky se nedostavilo ochlazení prostřednictvím exportu, kterému se naopak daří velmi dobře, ale prostřednictvím rozšíření obav o budoucnost.
Vláda samozřejmě velice intenzivně komunikovala s Národní ekonomickou radou vlády a požádala ji o přípravu souboru možných opatření, ze kterých by bylo možné na základě politického kompromisu vybrat klíčová rozpočtová opatření. Již při tomto návrhu přitom NERV zdůrazňoval, že jakýkoliv soubor opatření musí dodržovat zlaté pravidlo, tedy dvakrát řeš výdaje, než jednou zvýšíš daně. A přesně v tomto duchu byla nakonec opatření také schválena. Pokud totiž promítneme úspory a fiskální úsilí vlády za celé období jejího působení od roku 2010 až do roku 2014 ve vztahu k úpravám příjmů, tak dojdeme přibližně k poměru 70 : 30. Konkrétní návrhy poté vznikly po diskusi na poradě ekonomických ministrů, která vycházela z podkladů a návrhů ministerstev, například Ministerstva financí. Na základě doporučení ekonomických ministrů poté opatření schválila vláda jako celek.
Prvním a nejdůležitějším schváleným opatřením je přitom rušení agend veřejné správy, které jsou buď nepotřebné, duplicitní, nebo naplnily svůj účel. Jen díky tomuto opatření chce vláda v roce 2014 ušetřit téměř 12 mld. korun a v roce 2015 již téměř 25 mld. korun. Ostatně některé resorty uspoří až 50 % svých ovlivnitelných výdajů. Vláda tedy šetří na provozu státu, kde se dá. Považuji takové opatření za stěžejní, neboť občané musí vědět, že nejdřív šetří stát sám na sobě, pak snižuje další výdaje a až nakonec si může říci o příspěvek daňovým poplatníkům.
Dalším opatřením na výdajové straně je snížení valorizace penzí na jednu třetinu růstu inflace a jednu třetinu růstu mezd. Takovýto princip bude penzistům stále ještě do určité míry kompenzovat růst životních nákladů a umožní jim i participovat na případné lepší kondici hospodářství. Považuji za úspěch, že jsme dosáhli dohody, že nebudou zmrazeny důchody, což by bylo samozřejmě opatření podstatně tvrdší. Ostatně úprava valorizačního schématu byla navrhována již druhou Bezděkovou komisí, sestavenou k otázce důchodové reformy. ***