(18.40 hodin)
(pokračuje Filip)
Jde o to, že průkaz, který by neobsahoval ať už zákaz pobytu, by v podstatě neumožňoval bez dalších technických prostředků kontrolovat tu osobu Policií České republiky, státním zastupitelstvím, ale také by neumožňoval například kontrolu těch, kteří nemají přístup do databáze občanů a do databáze osob pobývajících na území České republiky, jako to má policie například v nemocnici, což je podle mého soudu docela vážný problém, když si uvědomíme, nakolik je zřejmé, že řada nemocnic vykazuje v podstatě nevymahatelné pohledávky za těmi, kteří jsou ošetřeni z důvodu například účasti na havárii, byli přijati na akutní lůžko a pak byla zkoumána jejich schopnost platit buď ze zdravotního pojištění, nebo z pojistných smluv, které platí uvnitř Evropské unie, nebo ze smluv, které má uzavřeny Česká republika se zeměmi, které nejsou členskými zeměmi sedmadvacítky.
V tomto ohledu jde tedy o věc, která má nejen vážný finanční dopad na tyto instituce, ale jde i o opatření, které má zabránit právě tomu, čemu lze říkat bílí koně. V podstatě pokud uzavřete smlouvu s někým, kdo neměl zapsané omezení způsobilosti k právním úkonům, bude taková smlouva pro třetí osobu v podstatě jenom trestem za to, že to nebylo řádně zkontrolováno. Přitom notáři, kteří například sepisují smlouvy, nemají přímý přístup bez Policie České republiky do databáze osob, ať už jsou vedeny tam, nebo onde. V tomto ohledu tedy považuji nápravu toho stavu za potřebnou právě k omezení různých podvodů, různých kroků, které by vedly k prohlubování korupce a k prohlubování dalších negativních jevů v České republice.
Pokud jde o potřebu, kterou vyjádřily zejména justiční orgány, nevím, jestli je důležité, abych je sem přinesl. Pokud si to Sněmovna vyžádá, samozřejmě korespondenci se soudy v České republice, kterou jsme vedli, kterou vedli advokáti s jednotlivými soudy, mohu Sněmovně doložit, mám ji připravenou.
Pokud jde o ten návrh, proč to navrhujeme podle ustanovení § 90 odst. 2, to znamená, aby to bylo rozhodnutí co nejdříve, a to je jasný důvod, protože chceme zamezit těm krokům, které by při normálním legislativním procesu čekaly v České republice. V podstatě bychom tento stav, který je řekl bych rizikový, vedoucí ke krizi v některých vztazích, ještě udržovali dalších šest měsíců. Proto jsme požádali o to, aby byl projednán podle ustanovení § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu.
Pokud jde o dopad návrhu na státní rozpočet a na rozpočty krajů a obcí, navrhovaná změna bude mít dopad na státní rozpočet, případně na rozpočty obcí v případech, kdy bude nutné vydat nový občanský průkaz, to znamená jenom v tom případě, že se bude žádat za průkazy vydané takovým osobám od ledna dejme tomu do května letošního roku, nebo když budu počítat legislativní proces od přijetí zákona tady ve Sněmovně, 30 dní v Senátu, 15 dnů pro podpis prezidenta republiky, takže někdy do konce června, resp. července letošního roku, tak abychom legislativní proces zvládli. Znamená to, že čím dříve by takový návrh zákona byl vydán, tím menší náklady na státní rozpočet budou, protože všechny ostatní kroky jsou zpoplatněny podle zákona a nemají tedy jiný dopad na státní rozpočet, než mají běžné kroky občanů České republiky.
Pokud jde o to, co je podmínkou takového zákona, je jasné, že nejenže návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy České republiky, a dokonce si myslím, že přijetí zákona nám umožní přiblížit se ústavnímu stavu a zejména k dodržování mezinárodněprávních závazků České republiky vůči osobám ve třetích zemích, protože i takový proces se může odehrát, kdy smluvními stranami smlouvy registrované v České republice například o nemovitostech může být člověk, který v České republice má takový občanský průkaz, kde to není zapsáno, a stane se tím pomyslným bílým koněm.
Pokud jde o práva Evropských společenství, ta změna není v rozporu s právními akty Evropských společenství, naopak, posiluje naši právní situaci do stavu, který v Evropě je.
Takže vás žádám, vážené kolegyně, vážení kolegové, abyste tento návrh posoudili. Je to návrh poměrně jednoduchý a myslím, že i kompaktní, vyhovuje všem podmínkám toho, aby jej Poslanecká sněmovna projednala a schválila. Děkuji vám. (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. To bylo slovo předkladatele, navrhovatele. Já chci seznámit Poslaneckou sněmovnu s podáním námitky dvou poslaneckých klubů, a to poslaneckého klubu ODS a TOP 09, proti projednávání tohoto návrhu v režimu druhého odstavce § 90. Budeme tedy pokračovat nadále v režimu odstavce 7.
Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka. Tou je paní poslankyně Kristýna Kočí. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kristýna Kočí: Děkuji. Vážená paní předsedající, vládo, kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila se zpravodajskou zprávou ke sněmovnímu tisku 635, k novele zákona o občanských průkazech.
Navrhovatelé novely zákona jsou přesvědčeni, že by se mělo v občanských průkazech znovu zavést uvádění údajů o omezení nebo zbavení svéprávnosti občana rozhodnutím soudu a také údaj o zákazu pobytu, jak tomu bylo před poslední novelou zákona účinnou od 1. ledna 2012. Navrhovatelé mají za to, že se jedná o zásadní údaje týkající se nejen konkrétního občana, ale mající zásadní vliv na případný zásah do práv a svobod ostatních subjektů práva.
Vláda na své schůzi dne 11. dubna 2012 projednala a posoudila návrh zákona a vyslovila s tímto návrhem nesouhlas, mimo jiné z následujících důvodů.
Povinnost předložit občanský průkaz existovala a existuje pouze vůči orgánům veřejné moci. Tyto orgány však mají možnost získat dotčené údaje z příslušných informačních systémů veřejné správy. V soukromoprávních vztazích se naopak občanský průkaz předkládá pouze dobrovolně. Povinné uvádění tohoto údaje v občanském průkazu proto nemá v těchto právních vztazích právní význam.
Návrh zákona se podle vlády nevypořádává s tím, že pokud je způsobilost k právním úkonům omezena, je omezena jen k právním úkonům uvedeným ve výroku rozhodnutí soudu, ale z občanského průkazu by toto zřejmé nebylo.
Vláda také nesouhlasí s tvrzením v důvodové zprávě, že statutární orgány obchodních společností mohou být obsazeny osobami nezpůsobilými či ne zcela způsobilými k právním úkonům. Údaje o nezpůsobilosti a způsobilosti osoby k právním úkonům jsou vedeny v evidenci obyvatel a rejstříkové soudy k nim mají na základě zákona o soudech přístup.
Navrhovatelé novely zákona navrhli Sněmovně projednávání návrhu zákona podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu, čímž by Poslanecká sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení. Jak zde již ale zaznělo, dva poslanecké kluby toto vetovaly, a proto tedy budeme tento návrh projednávat klasickou formou.
Organizační výbor navrhl tisk k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do ní je přihlášena paní poslankyně Dana Filipi a já ji prosím, aby se ujala slova.
Poslankyně Dana Filipi: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, návrh zákona vrací do občanských průkazů informaci o omezení způsobilosti k právním úkonům, ale nevypořádává se s tím, do jaké míry je omezena tato způsobilost. Pokud je totiž způsobilost k právním úkonům omezena, je omezena jen k právním úkonům uvedeným ve výroku rozhodnutí soudu. Z občanského průkazu, který by obsahoval pouze informaci o tom, že jeho držitel je ve způsobilosti k právním úkonům omezen, by proto stejně nebylo zřejmé, v jakém rozsahu, a takový údaj by neměl smysl. Připomínám zde také fakt, že nový občanský zákoník zruší možnost úplného zbavení způsobilosti k právním úkonům. ***