(15.40 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Tedy my akceptujeme tyto pozměňovací návrhy, které, jak jsem řekl, mají spíše technicistní charakter, nemění obsah tohoto návrhu zákona. Zůstává tedy princip mediátorů, zůstává princip, že rozhodnutí mediátora není přímo vykonatelné, musí dojít právě k tomu smíru, a zůstává princip, že všichni mediátoři, ať to jsou advokáti, anebo laici, pokud splní zákonné podmínky, mají stejné možnosti realizovat takovouto činnost a výsledky jejich činnosti mají stejný obsah. Nebyla zde snaha na půdě Senátu schvalovat to, co bylo zde na půdě Poslanecké sněmovny, aby mediátoři a advokáti mohli činit přímo vykonatelné mediační dohody.
Já vás prosím o podporu návrhu, jehož důležitost a význam jsem odůvodnil, a to klidně i ve formě, která byla schválena Senátem, nebo i ve formě poslanecké, protože ty změny opravdu nejsou fatální, nedošlo k tomu, že by tam byla objevena nějaká chyba. Jsou to spíše technické záležitosti. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi. Zeptám se, zda se k usnesení Senátu chce vyjádřit zpravodajka ústavněprávního výboru paní poslankyně Ivana Weberová. Prosím.
Poslankyně Ivana Weberová: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, já musím potvrdit slova pana premiéra o tom, že Senát přijal vlastně pouze technické změny této normy, a to nápravy některých nesprávností, které přes podrobné projednávání v tomto návrhu zůstaly. V podstatě ty změny, které jsou věcné, jsou opravdu technického charakteru a vztahují se pouze na to, za jakých podmínek a v jaké lhůtě má soud rozhodnout o schválení mediační dohody ve formě soudního smíru tak, aby tato dohoda byla vlastně exekučním titulem a mohla být vykonána. Takže k jiným změnám nedošlo a já se kloním ke stanovisku, že je možno přijmout návrh zákona v té podobě, v jaké sem byl postoupen Senátem.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní zpravodajce. Otevírám rozpravu. Nemám do ní žádné přihlášky. Ptám se, zda se někdo hlásí do rozpravy. Nehlásí se nikdo, rozpravu končím a přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o mediaci a o změně některých zákonů, podle sněmovního tisku 426/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 426/5."
Opět je zde žádost na odhlášení. Já tedy jsem vás všechny odhlásila. Přivolávám všechny do jednacího sálu a zároveň vás žádám, abyste se znovu vašimi kartami přihlásili.
O schválení senátního znění nebo neschválení rozhodneme v hlasování, které ponese pořadové číslo 26.
Toto hlasování zahajuji a táži se, kdo je pro návrh usnesení, tak jak jsem je přednesla. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování číslo 26, přítomno 176, pro 176, proti nikdo. Konstatuji, že návrh zákona ve znění schváleném Senátem jsme přijali.
Tím končím projednávání tohoto bodu, sněmovního tisku 426/4. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce.
Budeme projednávat další bod. Je to
4.
Návrh zákona o ochraně ovzduší
/sněmovní tisk 449/4/- vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 449/5. Vítám mezi námi pana senátora Karla Šebka. Prosím, pane senátore, posaďte se u stolku zpravodajů.
Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a též k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážený pane senátore, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s výsledkem projednávání tohoto vládního návrhu zákona v Senátu.
Myslím, a věřím, že se shodnu s velkou většinou z vás, kteří se zapojili do těch diskusí o zákonu o ovzduší, že v průběhu celého legislativního procesu došlo bohužel ke zjednodušení podstaty tohoto zákona, jako kdyby to měl být pouze a jedině zákon poplatkový. A přitom to poplatkový zákon není. Ta podstata toho zákona spočívá někde jinde.
Když jsem tady několikrát vystupoval v jednotlivých čteních i v rozpravě, tak jsem se snažil vysvětlit, co jsou ty aspekty, kterými se v zákoně zabýváme. Ať už je to otázka regulace, nastavení podmínek pro průmysl, ať už je to zavedení toho principu například kompenzací, ať je to otázka dopravy a zpřesnění podmínek pro vytvoření nízkoemisních zón, ať je to otázka vytápění domácností a stanovení pravidel pro zavedení a uvedení na trh jednak kotlů a jednak pro domácnosti, a pravidel vytápění. A tak bych mohl pokračovat.
Pravdou je, že i v Senátu byla vedena velmi obsáhlá diskuse na jednotlivých výborech, na dvou, výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a také ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, která ve svém důsledku se zabývala tou otázkou poplatkovou.
Dovolte mi zmínit, že otázka poplatkové povinnosti, která je postavena na principu, který v Evropě je nazýván - na pravidle polluters pay, tedy znečisťovatel platí, nebo znečisťovatelé platí, je princip, který je součástí českého environmentálního práva od samého počátku 90. let. Jeho principem je motivovat a snažit se hledat řešení.
Ta debata, která tady byla vedena, o pozměňujících návrzích, i debata, která následně byla vedena v Senátu, se v této věci zaměřila na zhruba čtyři záležitosti.
Za prvé řešila otázku počtu subjektů, které jsou povinovány platit tyto poplatky ve smyslu minimální výše poplatkové povinnosti. Senát, a podle návrhu Ministerstva životního prostředí, a činí se tak v diskusi s ním, postoupil správně v tom, že navýšil ten minimální poplatek na 50 tisíc Kč. Poslanecká sněmovna původně z 500 na 5000.
Co to fakticky bude znamenat? Pokud by došlo k navýšení toho minimálního poplatku na 50 tisíc, pak by došlo k významnému snížení byrokratické zátěže vůči podnikatelům, a to zejména malým a středním v České republice. Jen pro vaši představu. Dnes je minimální výše poplatku 500 Kč. Touto poplatkovou povinností je zatíženo 4 300 subjektů, které představují 9,5 tisíce provozoven, to je 40 tisíc zdrojů. Pokud postoupíme k té hranici zhruba těch 50 tisíc, potom bude zpoplatněno 200 subjektů a zhruba 500 provozoven. Díky nárůstové trajektorii výše poplatků, tak jak ji Senát vrací podle vládní předlohy, se tak vyhneme situacím, kdy by buď dnes, nebo postupem času byla zatížena poplatkovou povinností v řádu několika set korun, ale fakticky mnohonásobně větší byrokracií zařízení, jako je například kotelna běžného domu činžovního, panelového nebo třeba domova důchodců. Stejným způsobem bychom se dostali do situace, kdy by tyto poplatky začaly platit takové typy provozoven, jako je pekárna na malém městě, která dnes při 500 Kč nepotřebuje ten poplatek a při nárůstu by se do této poplatkové povinnosti zatížila.
Z toho pohledu mám za to, že tento návrh, ke kterému jsme dospěli v diskusích v Senátu - ministerstvo i jednotliví senátoři - je ku prospěchu. A stojí za to jen zmínit, že fakticky se zmenší počet těch subjektů zařízených platbou o 95 %. Ovšem celková výše vybraného poplatku - jinak řečeno, protože co koruna, to vypouštěné množství zplodin do ovzduší, dojde k poklesu té vybírané částky, respektive množství vypouštěných zplodin, jen o 5, maximálně 8 %. ***