(17.50 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já tedy mohu ale říci na závěr všeho toho, že konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas a můžeme ukončit projednávání bodu, tisku 569.
Můžeme pokročit dále. To je bod
24.
Návrh poslanců Bohuslava Sobotky, Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce,
Michala Haška a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, a zákon č. 428/2011 Sb.,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona
o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření
/sněmovní tisk 589/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Bylo navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Navštívili mě předsedové poslaneckých klubů pan poslanec Stanjura a pan poslanec Gazdík a za oba kluby mi sdělili, že oba kluby, tedy ODS i TOP 09, vetují návrh projednat tento bod podle § 90. Říkám to dobře? Vztahuje se to na 24, na tento návrh? Ano, tak je to v pořádku. Takže je to veto na tento tisk 589.
Nyní poprosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele poslanec Bohuslav Sobotka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážená vládo, tento návrh zákona je nevelký, pokud jde o jeho legislativní rozsah. Změna se vejde na jednu stranu. (Ukazuje list A4.) Tento návrh je ale velmi významný z hlediska svého pozitivního rozpočtového dopadu. Velmi stručně, jedná se o návrh, kterým v tuto chvíli žádáme Poslaneckou sněmovnu a posléze i Senát, aby odložily účinnost tzv. druhého pilíře v rámci důchodového systému, a to z 1. ledna roku 2013, kdy by tento druhý pilíř měl vstoupit v účinnost, na 1. leden roku 2016.
Tento návrh v případě, že by byl schválen, má pozitivní rozpočtový dopad. Předpokládá se, že náběh tzv. druhého pilíře bude pozvolný, to znamená, že v prvním roce náběhu toho pilíře lze očekávat rozsah úspory v penzijním systému někde kolem 7 mld. korun. V dalším roce by se rozsah úspory mohl pohybovat mezi 12 až 15 mld. korun a ve třetím roce by se rozsah úspory mohl pohybovat mezi 15 až 20 mld. korun. Byly by to finanční prostředky, které by zůstaly v rámci důchodového systému a mohly by se použít na financování průběžných penzí, popřípadě na valorizaci průběžných důchodů v následujících letech.
Proč by tam ty finanční prostředky zůstaly? Zůstaly by tam proto, že by se odložil vznik druhého pilíře. To znamená z průběžného důchodového systému by nebyla odváděna ona tři procenta, která si budou moci daňoví poplatníci odvést na soukromé spoření, a současně by mezi příjmy průběžného systému zůstal podíl ze zvýšené daně z přidané hodnoty. Tím by se vytvořil rozpočtový polštář, který by umožnil České republice v příštích třech letech lépe zvládnout obrovský problém, který v tuto chvíli existuje na důchodovém účtu.
Návrh, který nyní předkládáme, má tedy rozpočtově pozitivní dopad v rozsahu 7 až 20 mld. korun během tří let a je bezprostřední reakcí na vysoký schodek na důchodovém účtu České republiky.
Druhá poznámka se týká onoho schodku na důchodovém účtu. Byly časy, kdy důchodový účet byl v přebytku. Bohužel, počínaje rokem 2009 se důchodový účet dostává do stále hlubšího deficitu a naposledy v loňském roce, v roce 2011, průběžný důchodový účet, na který se vybírá pojištění na důchodové zabezpečení a vyplácejí se z něj penze v daném roce, tak se loni ocitl ve schodku 39,5 mld. korun. 39,5 mld. korun jako největší schodek důchodového účtu v historii České republiky! Tohle je jeden z největších problémů současných českých veřejných rozpočtů. Dramatický propad důchodového účtu. V době, kdy tady byla vláda sociální demokracie nebo koaliční vlády námi vedené, byl důchodový účet v přebytku. Přebytkový důchodový účet jsme odevzdávali i nastupující vládě Mirka Topolánka. Bohužel, v důsledku hospodářské situace a změn v daňovém systému došlo k výraznému propadu příjmu důchodového účtu a loňský deficit je 39,5 mld. korun. To se nedá v žádném případě oddiskutovat a je potřeba to mít na vědomí.
Poznámka číslo tři. Před 14 dny vystoupil ministr financí Kalousek a předseda vlády Nečas s dramatickým prohlášením, s tím, že naši zemi ovinuly temné chmury a je potřeba dodatečně škrtat. Rozsah dodatečných škrtů na letošní rok byl ohlášen v rozsahu 24 mld. korun, na příští rok minus 40 mld. korun a v následujícím, třetím roce minus 80 mld. korun. Současně bylo oznámeno, že budou buď zmrazeny důchody, anebo bude podstatně změněn systém valorizace důchodů tak, aby se ušetřilo na výplatě důchodů v následujících třech letech. Čili současně vláda Petra Nečase bude realizovat významné škrty jak v oblasti krácení výdajů, tak také plánovaného zvyšován daní.
My se domníváme jako sociální demokraté, že v této hospodářské a rozpočtové situaci je zcela nezodpovědné spouštět tzv. druhý pilíř v rámci důchodové reformy, protože spuštění druhého pilíře jenom prohloubí současný problém jak důchodového účtu, tak veřejných rozpočtů jako takových. Vyšší DPH, které se zaplatí a které zaplatí i důchodci, kterým se nebudou valorizovat důchody, tak bude použito na to, aby se začaly kumulovat prostředky v soukromých důchodových fondech, které budou k použití za 30, možná za 40 let. Proto navrhujeme, aby se vznikl druhého pilíře odložil, a to o tři roky. Je to také racionální rozhodnutí z hlediska přípravy na druhý pilíř.
Jak asi víte, vládní důchodová reforma se nesetkala ani s nadšenou podporou občanů, ani jí většina občanů neporozuměla. Veškeré výzkumy veřejného mínění hovoří o tom, že lidé nechápou, k čemu vlastně došlo a jaké to pro ně bude mít konkrétní možnosti a konkrétní důsledky
Také jsme se na začátku letošního roku setkali s tím, jak výborně dokáže Ministerstvo práce a sociálních věcí reformy organizačně zajistit. Pouhé sloučení výplaty dávek na úřadech práce málem vedlo k absolutnímu kolapsu tohoto systému a dodneška se z této skvěle připravené reformy úřady práce nevzpamatovaly. A teď se navrhuje, aby stejné ministerstvo garantovalo rozjezd důchodové reformy, a to už od 1. ledna příštího roku. Chci upozornit na to, že máme březen 2012, ten systém má být funkční od 1. ledna příštího roku a nic není připraveno. Nový systém bude muset počítat se spoluprací daňové správy a České správy sociálního zabezpečení, ale žádné informační propojení není připraveno. Nejsou tady vyvinuty softwarové aplikace, nejsou proškoleni pracovníci a do spuštění celého systému už zbývá necelých deset měsíců.
Dokážete si představit, kolegové a kolegyně, jestliže by podobný chaos, který jsme zažili na úřadech práce, doprovázel spuštění druhého pilíře? Jaké by to mělo nenávratné škody jak z hlediska důvěry veřejnosti, tak z hlediska pověsti České republiky u investorů? To je obrovské riziko. A my, když se podíváme na schopnosti stávající vlády, zejména na schopnosti stávajícího Ministerstva práce a sociálních věcí, tak se velmi obáváme že tento přechod není a nebude během pouhých deseti měsíců dostatečně připraven. ***