(16.40 hodin)
(pokračuje Drábek)
Proto jsem chtěl, aby u těchto úplně nejdražších pomůcek, aby pomůcky zůstávaly v majetku státu, byť to samozřejmě znamená komplikace v organizační oblasti. Samozřejmě ono je mnohem jednodušší přidělit peníze, a potom už se o to nestarat, nicméně takto druhé pomůcky si myslím, že je správné, efektivní a hospodárné, aby zůstávaly v majetku státu. To znamená např. po roce, třeba ještě v záruční lhůtě, pokud ten člověk přestane tu pomůcku používat, aby bylo možné ji přidělit někomu jinému. Abychom obsloužili v této záležitosti co nejvíce lidí.
Samozřejmě že o novém systému komunikujeme velmi intenzivně jak s lidmi, kteří pomůcky potřebují, tak ale s výrobci jednotlivých zařízení. Dokonce nás oslovila skupina výrobců, kteří se sdružili do nějaké skupiny, aby to nebylo pokládáno za nějaký lobbing jedné firmy, a já jsem tomu rád. Já jsem rád, že mohu tuto záležitost diskutovat s nějakou skupinou, která není konkrétním lobbingem za konkrétní firmu.
Takže co se týká výběru pomůcek, tak já předpokládám, že krajské pobočky Úřadu práce budou postupovat standardním způsobem, jsou to pomůcky, které jsou velmi vysoké hodnoty z pohledu běžného zařazení pomůcek, tedy že bude standardním způsobem na takové záležitosti vypisováno výběrové řízení. Nemyslím tím jednotlivě, ale předpokládám, že dojde k výběrovému řízení na nějakou rámcovou smlouvu.
Co se týká nákladů na repasi, tak tam je jednoznačně tíže na straně státu. Toto je naprosto jasné. Pokud bude pomůcka po ukončení používání na jednom místě přesunována na druhé místo, tak jak jste uvedla, jde demontáž k tíži státu. Samozřejmě i repase, tzn. uvedení do takového stavu, aby bylo možné tuto pomůcku přidělit jinému uživateli, určitě půjde na vrub státu.
Co se týká záruky, tak tam je podle mého názoru situace právně poměrně jednoduchá, protože ta firma bude zodpovídat za instalaci zařízení, samozřejmě pokud bude po záruce, tak už nebude zodpovídat za další záruku na vlastní zařízení. Tam potom oprava pozáruční bude samozřejmě hrazena státem, pokud to bude oprava, která nespočívá v běžném opotřebení pomůcky, protože běžné opotřebení pomůcky jde samozřejmě na vrub uživatele.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Jestli ještě doplní paní poslankyně svoji interpelaci, tak teď může. Prosím.
Poslankyně Milada Halíková: Pane ministře, je bezesporu dobře, že diskutujete a konzultujete s těmi, kterých se to týká nejvíc. Otázka zní, zda všechny tyto diskuse a konzultace neměly probíhat předem, dříve než byl zákon přijat a než jsme tady i na rychlost jeho přijetí a problémy, které může způsobit, dopředu upozorňovali. Od lidí a svazů, o kterých hovoříme, mám také informaci, že prováděcí vyhláška k pomůckám, k tomu, o čem hovoříme, má spatřit světlo světa údajně v listopadu letošního roku.
Takže co se bude dít ještě těch devět měsíců? A nedomníváte se, pane ministře, že takováto vyhláška měla být časově sladěna se zákonem, ne-li být jeho součástí? Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě požádám pana ministra, kdyby reagoval i na tento doplněk.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Ano. Jenom skutečně krátká reakce. Já nemám za to, že je potřeba, aby to bylo řešeno vyhláškou v tom slova smyslu právním, jak je vyhláška uchopena. Já mám za to, že k tomu úplně stačí metodické postupy, které se v tuto chvíli dolaďují, a jen chci upozornit na to, že ani v minulosti nebyla montáž nebo přidělení schodolezu nebo schodišťové plošiny záležitostí jednoho nebo dvou týdnů. To je prostě záležitost, která je náročná a vyžaduje určitý čas.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Tím pádem můžeme ukončit tuto interpelaci. Další je pan poslanec Jiří Paroubek, interpeluje pana ministra Karla Schwarzenberga. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane ministře, již minulý týden v úterý jsem se snažil prosadit zařazení bodu k podpisu smlouvy ACTA na pořad Poslanecké sněmovny. Neúspěšně.
Chtěl bych říci, že týden předtím byla ze strany české vlády vcelku pokoutným způsobem českou velvyslankyní v Japonsku podepsána mezinárodní smlouva pod zkratkou ACTA, jejímž cílem by mělo být prohloubení ochrany duševního vlastnictví. Předně bych rád upozornil, že osobně znám řadu umělců, kteří požadují prohloubení tohoto typu ochrany, a jejich postoj chápu. Na druhé straně jsem šokován, jakým způsobem jste zvolil vy a vaši vládní kolegové přijetí této smlouvy. Jak jsem se v komunikaci se zástupcem pirátské strany, tedy nejviditelnějšího českého odpůrce této dohody, dozvěděl, ministři naší vlády včetně vás přistoupení naší země k této smlouvě mlčky schválili již na začátku letošního roku. O přistoupení k této smlouvě tedy členové vlády věděli minimálně 14 dnů před jejím tichým podepsáním v Japonsku.
Rád bych od vás, pane ministře, věděl, proč vaše ministerstvo dopředu neavizovalo, že Česká republika k takto významné smlouvě, alespoň mně se tak jeví, přistoupí. Vždyť řada praktických dopadů se bude fakticky rovnat šikaně slušných občanů při transferech do zahraničí. Víte, že již dnes je platná řada zákonů, které duševní vlastnictví ochránit umějí? Nebylo by snad lepší cestou zaměřit se na lepší vymahatelnost tohoto práva? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr Schwarzenberg je omluven, takže odpověď bude písemně.
Požádám pana poslance Jana Babora, který bude interpelovat ministra Drábka.
Poslanec Jan Babor: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážený pane ministře, obracejí se na mě žadatelé z regionů, kteří žádají o příspěvek na péči nebo na invaliditu, a říkají mi, že jejich žádosti nejsou vyřizovány v zákonných lhůtách, a tím nemají informace o tom, kdy jejich žádosti budou vyřizovány. Při dotazech na okresní správě nedostávají informaci, v jakém horizontu bude jejich žádost vyřízena, z důvodu, že jsou zahlceni žádostmi. V této situaci mám informaci, že dokonce někteří žadatelé, kteří žádali v roce 2011, budou posuzováni jak podle platné legislativy v roce 2011, tak i podle legislativy v roce 2012, čemuž moc nerozumím, ale budiž. Dále mi bylo sděleno, že Česká správa sociálního zabezpečení nemá asi 1/3 lékařů, kteří by měli tyto posudky provádět. Z tohoto důvodu vzniká situace na jedné straně, že žadatelé o tuto péči či invaliditu nemají prostředky, a na druhé straně zase ti, kterým se zlepšil zdravotní stav, jsou jim zase ty prostředky vypláceny, a tak stát přichází o dost velké finanční částky.
Tak se tedy ptám, jak chcete tuto situaci řešit a v jakém časovém horizontu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana ministra Drábka, aby zareagoval na tuto interpelaci v pěti minutách.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážený pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych začal, tak jak je mou oblibou, čísly - kterými se nebudu snažit zakrývat pravý stav věci, jak mě nedávno obvinila televize, nicméně si myslím, že čísla obvykle vykreslují tu reálnou situaci nejlépe.
Za období od 1. ledna 2012 do 9. února 2012 obdržela Česká správa sociálního zabezpečení 40 433 žádostí o posudek zdravotního stavu. Během stejného období bylo vypracováno a předáno k vydání rozhodnutí 45 097 posudků. To znamená, že ta čísla mluví jasně: situace je stabilizovaná.
Není to tak, že by přicházelo mnohem více žádostí o posudek, než kolik jich je vyřizováno. Ano, posouzení zabere nějaký čas, a pokud někdo požádá o příspěvek na péči, tak po prvotním vyřízení se samozřejmě staví lhůta správního řízení a čeká se na posudek, to je pravda. Posudek má svoji vlastní lhůtu pro vydání, tedy doba zpracování je samozřejmě o něco delší, není to možné vyřídit během jednoho měsíce, to prostě není možné. Nicméně tak jak jsem uvedl těmi čísly, situace je průběžně řešena, tzn. je kontinuální. ***