(14.40 hodin)
(pokračuje Šincl)
Důvodem, proč poplatky za znečišťování ovzduší existují, jsou především prokazatelné negativní dopady na životní prostředí a především lidské zdraví. Přesné vyčíslení těchto dopadů sice může být předmětem diskuse, jakkoli střízlivé odhady však ukazují na v průměru mnohonásobně vyšší náklady způsobené jednou tunou emisí např. prachových částic do ovzduší, než kolik činí poplatek za tunu tuhých látek placený velkými znečišťovali podle stávajícího zákona o ochraně ovzduší. Argument pro zachování poplatků je tak zjevný. Největší znečišťovatelé by měli skrze poplatky alespoň částečně nahradit škody, které v důsledku jejich činnosti vznikaly a vznikají. Prostředky z poplatků za znečišťování ovzduší mohou být použity na kompenzaci některých souvisejících škod. Například již zmíněné programy pro Moravskoslezský kraj.
Poplatek za znečištěné ovzduší využívá i řada jiných zemí v Evropě. Ze zemí Evropské unie mají poplatek za znečišťování ovzduší zaveden Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Španělsko - některé regiony ve Španělsku, Švédsko. Další země používají poplatek pouze tzv. sankční, to je, že je placen jen při překročení emisního limitu - např. Belgie, Bulharsko, Estonsko, Francie, Litva či Rumunsko. Mimo Evropskou unii jde např. o Norsko, z mimoevropských zemí o některé regiony Austrálie, Spojené státy americké či Kanadu.
Dovolím si tvrdit úplný opak než moji předřečníci minulý týden, např. pan poslanec Laudát, kteří tvrdí, že dané poplatky zatěžují nadměrně podniky, které je platí. Podle mého názoru předložený návrh je určitým pokrokem, zjednodušuje současný systém a zčásti snižuje administrativní zátěž. Například redukuje poplatkovou povinnost jen na čtyři základní znečišťující látky, nevyměřuje poplatky pod 5 000 korun, což v současné době představuje 60 % všech platících subjektů. Dále ze zpoplatnění vyjímá většinu malých a středních zdrojů a do roku 2016 nenavyšuje nominální úroveň výnosů z poplatků. Nakonec stanovuje podmínky, za kterých provozovatelé, kteří významně sníží množství znečišťujících látek, získají na poplatcích po roce 2016 výraznou úlevu, viz odstavec 6 § 15 návrhu.
Co se týče pochybného argumentu o ohrožení konkurenceschopnosti, tak je určitě vhodné zmínit, že příjmy z poplatků od roku 1996 klesají. Zatímco v roce 1996 se jednalo o celkovou sumu 3,3 mld. korun, tak v roce 2006 hovoříme o částce cca 474 mil. korun. Stav za rok 2011, k dnešnímu dni, podle mě je 430 mil. korun. V rámci stávajícího systému poplatků dlouhodobě zatížení znečišťovatelů klesá. Sazby poplatků za tunu emisí nebyly od platnosti předchozího zákona nikdy valorizovány.
Závěrem mi tedy ještě jednou dovolte upozornit na hrozbu vyplývající z pozměňovacího návrhu hospodářského výboru, jehož důsledkem v případě přijetí bude omezení funkcí Státního fondu životního prostředí, nebo aspoň zčásti jeho přirdoušení.
Všem poslankyním a poslancům děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Jiří Paroubek. Prosím.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych se jenom ještě v úvodu, než přikročím k materii, chtěl vrátit k vystoupení, které jsem zde měl v prvním čtení tohoto předkladu, kdy jsem panu ministrovi celkem předvídavě říkal, že těch 10 mil. korun z Ministerstva životního prostředí na výměnu topných médií v Moravskoslezském kraji - on mě doplnil, že ještě 10 mil. přiložil Moravskoslezský kraj - zašumí velice rychle. Stalo se, za dvě a půl hodiny ty peníze byly vyčerpány, takže to uspokojilo, jak jsem předpokládal, několik set zájemců, ale bylo by potřeba, aby bylo uspokojeno zřejmě několik tisíc zájemců. A pokud už budete dělat nějaké navýšení na Ministerstvu životního prostředí v tomto programu - a já bych se za to velmi přimlouval - pro Moravskoslezský kraj, prosím, abyste mysleli také na Ústecký kraj, který je v podobné situaci, co se týče kvality ovzduší.
Chtěl bych říci, pokud jde o návrh zákona o ochraně ovzduší, že jsem zásadně proti zrušení poplatků za znečišťování ovzduší. Poplatky za znečišťování jsou efektivním ekonomickým nástrojem státní politiky životního prostředí. Každý znečišťovatel je povinen platit poplatky za znečišťování životního prostředí, které jsou úměrné množství emitovaných škodlivin. V České republice má používání poplatků za znečišťování životního prostředí již dlouhou tradici. Například poplatky za znečišťování ovzduší byly v České republice zavedeny již zákonem č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší. Poplatky za znečišťování by měly být dostatečně vysoké, aby nutily znečišťovatele vybudovat a hlavně provozovat filtrační zařízení. Poplatky jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. V roce 2011 do něj firmy znečišťující životní prostředí, tedy ovzduší v tomto případě, odvedly 430 mil. korun. To není malá částka, je to zhruba čtvrtina celého rozpočtu fondu.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, pro vaši představu, kolik platí za vypouštění jedů např. ostravský, nebo chcete-li spíš mezinárodní Arcelor Mittal, tak v roce 2011 na poplatcích poslal státu směšných 40 mil. korun. Přitom tato firma celosvětově svůj provozní zisk za období od ledna do 30. září roku 2011 zvýšila o více než 51 % na téměř 5 mld. dolarů.
Stát by měl pomocí vybraných poplatků napravovat škody, které byly na životním prostředí vypouštěním znečišťujících látek napáchány. Nejčastěji slouží peníze ze Státního fondu životního prostředí na spolufinancování projektů z fondů Evropské unie, které mají za cíl chránit životní prostředí. Tyto poplatky tak mají značný pákový efekt. Protože však jsou od roku 1991 stále stejné a nevalorizované, je jejich účinnost čím dál tím nižší. Dnes sazba za vypouštěnou tunu odpadu již zdaleka neodpovídá nákladům na její odstranění. Dokladem toho je, že kvalita ovzduší v posledních letech skutečně prudce klesá. 48 % populace, tedy zhruba 5 mil. lidí, žilo v roce 2010 v oblastech, kde množství škodlivých látek ve vzduchu přesáhlo bezpečné limity, to je dvaapůlkrát víc, než tomu bylo v roce 2009, kdy v oblastech se zhoršeným ovzduším žilo jen 18 % Čechů.
Zastánci zrušení poplatků mohou namítnout, že tento rozdíl byl způsobem především dlouhodobou inverzní situací, avšak v loňském roce ani na začátku letošního roku není situace o mnoho lepší. Klimatické změny se projevují a inverzních dnů přibývá. Před tímto faktem nelze strkat hlavu do písku. Je prokázáno, že znečištěné ovzduší významně ovlivňuje už např. vývoj zárodku dítěte, že je pravděpodobně ovlivňována i kvalita spermií, a že tak jsou ohrožovány příští generace Čechů. V oblastech se znečištěným ovzduším je zvýšený výskyt dětských nemocí, především onemocnění dýchacích cest a onemocnění alergických. Od roku 2003 je prokázán velmi prudký nárůst dětí trpících astmatem, a to zejména na Ostravsku, kde tímto onemocněním trpí už zhruba třetina dětí. ***