(9.50 hodin)
(pokračuje Koníček)
V preambuli návrhu se hovoří o nápravě majetkových křivd způsobených komunistickým režimem, ale jak jsem uvedl, podle rozsahu vraceného majetku se jde před únor 1948. A v už jednou zmiňované publikaci Katolická církev a pozemková reforma se můžete dočíst, že ne komunisté, ale například národně socialističtí poslanci neustále interpelovali ministra zemědělství kvůli jednotlivým konfiskacím církevního majetku. Tak například v dokumentu 20 na str. 50 je interpelace národně socialistických poslanců ve věci konfiskace jmění řádu cisterciáků v Oseku. V dokumentu 12 na str. 34 je interpelace národně socialistických poslanců ministru zemědělství ve věci konfiskace majetku Benediktinského kláštera v Broumově. Kdo je pod těmito interpelacemi podepsán? Více než 20 národně socialistických poslanců, mezi nimi například doktor Krajina či doktorka Milada Horáková. To byly interpelace v roce 1946 a žádaly urychlené zabrání výše uvedených majetků. Kolik takových případů se teď bude vracet?
Bydlím v Boršicích a přes kopec je Velehrad. Lidi se mě ptají, co se bude vracet tam. V roce 1782 Josef II. zrušil velehradský klášter a zařadil ho mezi tzv. kláštery neužitečné a jeho jmění převedl do náboženského fondu. Z tohoto fondu byl vykoupen soukromou osobou a pak prodán podpůrnému spolku, který velkostatek vlastnil i v době pozemkové reformy. Obdobně existovalo na Velehradě Cyrilometodějské družstvo, které vlastnilo Stojanov. Budeme vracet majetek těmto spolkům a družstvům? Podle § 3 ano. Stačí jen, když některá právnická osoba prohlásí, že podporovala církev, a je oprávněnou osobou podle tohoto zákona. V této souvislosti si kladu otázku, jestli by neměl návrh zákona znít zákon o vyrovnání s církvemi, náboženskými společnostmi a spřátelenými osobami. S kým spřátelenými, nechávám na vašem posouzení. (Potlesk zleva.)
Vláda tvrdí, že nepůjde před únor 1948. Proč je tedy v § 5 písm. a) uvedeno, že křivdou je odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy? V tady již několikrát citované publikaci je několik dokumentů, které svědčí o zabrání před únorem 1948. Například na straně 330 dokument 130. Návrh Ministerstva zemědělství pro revizní komisi na revizi první pozemkové reformy na velkostatcích Arcibiskupství pražského ze dne 19. února 1948. Dokument 128 na str. 327 s názvem Usnesení krajského civilního soudu v Brně o knihovním zápisu změn vlastnictví na pozemcích Olomouckého arcibiskupství do moravských zemských desek ze 16. února 1948. Ptám se: Bylo to zapsáno do zemských desek, anebo to budeme vracet, protože to někdo nestihl do 25. února 1948?
V knize Výsledky nové pozemkové reformy, ta kniha je ze srpna 1946, se píše: "V první pozemkové reformě není ani dnes, po čtvrt století, skončeno zaknihování přidělené půdy." Pětadvacet let trvalo, než se zapsalo.
Ono s tím zápisem je to složitější. Dovolím si ocitovat z dopisu předsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kdy se vyjadřuje na dotaz předsedy parlamentní komise Jana Kasala, zda je možné zpracovat přesnou evidenci stavu vlastnických práv k pozemkům, ke stavu pozemkové držby ke dni 25. února 1948, a to ve vztahu k pozemkům vlastněným k tomuto rozhodnému dni jednotlivými církevními právnickými osobami. A jaká je odpověď: "Zcela přesnou evidenci stavu vlastnických práv k pozemkům, ke stavu pozemkové držby ke dni 25. února 1948, a to ve vztahu k pozemkům vlastněným k tomuto rozhodnému dni jednotlivými církevními právnickými osobami, nelze zpětně vyhotovit. Prvním důvodem, proč evidence nemůže být zcela přesná, je, že církevní právnické osoby nelze vždy jednoznačně identifikovat. Druhým důvodem jsou nejasnosti související s nedokončenými pozemkovými reformami, kdy mnohdy není zřejmé, zda k zápisu, který měl být do pozemkové knihy proveden, došlo, či nikoliv. Třetím důvodem je nejistota ve výměrách pozemků. Výměry byly do 1. dubna 1964 vedeny v parcelním protokolu pozemkového katastru. Relevantní přitom zde byl poslední platný stav. Ze zápisů tak není zřejmé, kdy k určité změně výměry došlo, tedy i zda před, nebo po únoru 1948." Tolik citace.
Ještě bych při této příležitosti ocitoval z dopisu z roku 2001 také z ČÚZK tehdy ministru Dostálovi k připravovanému zákonu o vyrovnání s církvemi. Cituji: "Musím upozornit na skutečnost, že katastrální úřady zásadně nemohou u žádných nemovitostí ověřovat, kdo je jejich vlastníkem, ale toliko, kdo je jako jejich vlastník v daném okamžiku v katastru evidován. Údaje o vlastnictví k nemovitostem nejsou a ani nikdy v minulosti nebyly žádným právním předpisem stanoveny jako závazné a ani v judikatuře nebyl nikdy takový názor vysloven. Deklarování existence či neexistence vlastnického práva k nemovitostem vždy náleželo a dodnes náleží toliko moci soudní. Pro katastrální úřady je rovněž nesmírně obtížné zjišťovat i pouhý evidovaný stav vlastnických práv k pozemkům, jsou-li takové údaje požadovány zpětně ke stavu pozemkové držby k 25. únoru 1948, protože neexistuje žádný mapový operát, ve kterém by byl stav uspořádání pozemku právě k tomuto datu zachycen. Katastrální mapy byly vždy nepřetržitě doplňovány na aktuální stav a u doplňujících zákresů není v archivovaných mapách vyznačen žádný chronologický údaj." Tolik Český úřad zeměměřický a katastrální.
Neslídím optimismus předkladatelů, že tímto zákonem se všechno vyřeší. Nevyřeší a naopak vzniknou problémy, o kterých se nám ani nezdá. Podívejte se na Slovensko. Tam šli ještě dál. Neřešili žádný únor 1948, tam přijali už v roce 1993 zákon o nápravě některých křivd, když se vydával dokonce majetek zabraný po 8. květnu 1945. Tam si to aspoň přiznali, že vracejí majetek zabraný revizí první pozemkové reformy, a nebalili to do keců o zlých komunistech. (Potlesk poslanců KSČM.)
Problém ale nastal s aplikací. Začala mela o oprávněné osoby a v roce 2005 se přijímal další vyrovnávací zákon. Tentokrát už na Slovensku věří, že definitivní. U nás tou šíří oprávněných osob, kdy se nejedná jen o církve, případně církevní právnické osoby, ale jakékoliv právnické osoby, které byly zřízeny nebo založeny za účelem podpory činnosti registrovaných církví a náboženských společností k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jejich právním předchůdcům, si koledujeme jen o soudní spory právě o tu oprávněnost, o nástupnictví, stejně jako se to dělo na Slovensku.
Chtěl bych od vlády slyšet, kolik vláda předpokládá, že je takových oprávněných osob. Kolik družstev, spolků, jednot, charit a já nevím jakých osob předpokládáte, že se o nemovitosti přihlásí?
Chtěl bych se ještě vrátit k celkovému rozsahu vraceného majetku. Vláda chce vracet 260 tis. hektarů. Přitom ve zprávách o stavu lesa, které jsou v důvodové zprávě uvedeny jako podklad, je například uvedeno, že rozloha církevních lesů v roce 1945 činila 147 620 hektarů. Celkový odhad majetku zmiňuje v roce 1995 v publikaci Církev a restituce Mojmír Kalný, který byl v té době vedoucím ekonomického oddělení České biskupské konference a sekretářem její ekonomicko-právní komise. Tak v této publikaci se uvádí, že výměra pozemků přihlášená k revizi první pozemkové reformy činila 177 673 hektarů, církvi po ní mělo zůstat jen 5 203 hektarů. To bylo ještě před únorem 1948. ***